55 C 363/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

<i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 509,54 Kč s příslušenstvím z titulu Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 24. 1. 2020 (nezaplacené vyúčtování – faktura [číslo]). 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 3. Soud v řízení učinil skutkový závěr, že mezi účastníky řízení byla dne 24. 1. 2020 uzavřena Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí, do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované], dle které se žalobkyně zavázala žalované zajistit a dodávat elektřinu do předmětného odběrného místa a žalovaná se zavázala žalobkyni za dodanou elektřinu a související služby uhradit stanovenou cenu; nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky dodávky elektřiny pro odběrná místa připojená z hladiny nízkého napětí (dále jen„ OP“) a Ceník; smlouva byla uzavřena na dobu určitou, v délce trvání 36 měsíců od zahájení dodávky elektřiny, s možností automatické prolongace. Podle čl. 4 OP, v případě, že je na základě vyúčtování zjištěn nedoplatek, zákazník jej uhradí na základě faktury a ve lhůtě uvedené ve faktuře. Vyúčtováním – mimořádnou fakturou [číslo] žalobkyně žalované vyúčtovala za dodanou elektřinu v období od 11. 2. 2020 do 31. 10. 2020 částku ve výši 5 509,54 Kč, se splatností dne 19. 11. 2020. K zaplacení žalované částky byla žalovaná vyzvána předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 10. 5. 2021, odeslanou žalované tzv. doporučeně, na adresu trvalého bydliště uvedeného v předmětné smlouvě, i na adresu odběrného místa. 4. Po právním hodnocení uvedeného skutkového stavu, na který bylo aplikováno především ustanovení § 50 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších právních předpisů, soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které žalobkyně dodávala žalované do předmětného odběrného místa elektřinu a žalované vznikla povinnost elektřinu odebírat a zaplatit za ni stanovenou cenu, vyúčtovanou vždy pro určité fakturační období, přičemž k peněžitému plnění (zaplacení vyúčtovaného nedoplatku za dodanou elektřinu včetně souvisejících služeb) byla žalovaná žalobkyní řádně vyzvána prostřednictvím uvedeného Vyúčtování (faktury). Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by žalovanou částku žalobkyni zaplatila, proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 5 509,54 Kč, spolu s úrokem z prodlení, který žalobkyni náleží dle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k počátku prodlení žalované. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., dle kterých soud žalovanou zavázal k povinnosti zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náklady řízení v celkové výši 1 489 Kč; z této částky představuje 400 Kč zaplacený soudní poplatek, 600 Kč odměna advokáta dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c), § 11 vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 200 Kč (předžalobní výzva, převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis žaloby), 300 Kč (3 x 100 Kč) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a 189 Kč činí DPH ve výši 21 %, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je k této dani registrován a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovanou zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky. 7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě. Shodný názor ostatně zaujal i Krajský soud v Ostravě v obdobné věci žalobkyně (sp. zn. 11 Co 258/2017).