58 C 339/2021-44 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 918,72 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 4 700 Kč bankovním převodem na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději [datum] vč. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 218,72 Kč, což však neučinil. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 8 918,72 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 4 700 Kč a poplatku 4 218,72 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. 2. K ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy č. [anonymizováno] soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listiny nejsou ze strany žalovaného podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. Naopak z potvrzení o platbě soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného částku 4 700 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaná byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění. Oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva byly žalovanému odeslány běžnou poštou dne [datum], jak soud zjistil z přiloženého podacího lístku. 5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 1 000 Kč pomocí bezhotovostního převodů na účet žalovaného. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 4 700 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 4 700 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci také právo na úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od [datum]. Soud vycházel jednak z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu, a jednak z toho dle § 573 o. z. vycházel z toho, že žalovanému byla doručena první výzva k zaplacení dne [datum]. Žalovanému musí být poskytnuta alespoň jednodenní lhůta k plnění ([datum]) a proto od [datum] je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence žalobcem tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků, úroků a smluvní pokuty. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 10 668,26 Kč (s kapitalizací příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku) a úspěšná byla toliko v rozsahu 4 957,08 Kč, tedy v rozsahu 46,4 %. Soud proto žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému žádné odůvodněné náklady nevznikly. 11. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu. 12. Žalobkyně se svých nároků domáhala prostřednictvím návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila proto soudní poplatek ve výši 400 Kč dle přílohy 1 zák. č. 549/1991 Sb., položky 2 bodu 1 písm. a). Elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán s ohledem na vysoké sankční nároky žalobkyně. S ohledem na tuto skutečnost se úprava snížených soudních poplatků pro návrhy na vydání elektronických platebních rozkazů neuplatní. Soud žalovanou tedy zavázal k zaplacení zbytku soudního poplatku, a to dle přílohy 1 zák. č. 549/1991 Sb., položky 2 bodu 3 ve spojení s položkou 1 bodu 1 písm. a), dle které činí soudní poplatek z návrhu 1 000 Kč. Soud tedy zavázal žalovanou k zaplacení soudního poplatku ve výši 600 Kč, který tvoří zbytek ze soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, po započtení již zaplacené částky 400 Kč.