59 C 96/2018-86 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce žalobou podanou u zdejšího soudu navrhoval, aby soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 1 000 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 000 000 Kč od 7. 3. 2018 do zaplacení ve výši 8,5 %. Tvrdil, že žalobce bezhotovostním převodem ve dnech 25. 10. 2016 a 26. 10. 2016 uhradil závazek žalované na navýšení základního kapitálu společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] a to v celkové výši 1 005 000 Kč. Platby byly provedeny v prospěch účtu základního kapitálu společnosti [právnická osoba] a to místo žalované, která byla povinna k této platbě sama. Tím vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 NOZ a povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení žalobci. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou písemnou předžalobní výzvou v souladu s § 142a o. s. ř. Listovní zásilka byla odeslaná prostřednictvím České pošty pod číslem [anonymizováno], která byla žalovanou převzata dne 27. 2. 2018. 2. Ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu toho, že v informačním systému základních registru nebyl nalezen žalobce. 3. Usnesením ze dne 12. 4. 2018 soud vyzval žalobce prostřednictvím zástupce k odstranění vad podání s tím, že nechť označí žalobce v souladu s příslušnými ustanoveními o. s. ř. a jeho místo pobytu. Žalobce prostřednictvím zástupce doplnil žalobu, ovšem ne ohledně žalobce, ale uvedl, že přesné označení žalované je [celé jméno žalované], [datum narození], bytem [adresa žalované], [rodné číslo]. Právní zástupce žalované advokát Mgr. [jméno] [příjmení], [příjmení], LL. M., sídlem [adresa]. Dále tvrdil, že žalobce uhradil dne 25. 10. 2016 ze svého běžného účtu na účet základního kapitálu obchodní korporace [právnická osoba] částku 255 000 Kč a dne 26. 10. 2016 ze svého běžného účtu na účet základního kapitálu obchodní korporace [právnická osoba] částku 755 000 Kč. Obě tyto transakce proběhly na základě dohody žalobce a žalované s tím, že žalovaná nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, aby dostála své vkladové povinnosti ve výši 1 000 000 Kč (zvýšení základního kapitálu z 5 000 Kč na 1 005 000 Kč) dané jí jako rozhodnutím jediného společníka při výkonu působnosti valné hromady společnosti s ručením omezeným [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka [číslo] a žalobce tedy splnil její povinnost za ni. Žalovaná se k povinnosti zaplatit zvýšení základního kapitálu společnosti [právnická osoba] zavázala v notářském zápise ze dne 20. 10. 2016 jako jediný společník společnosti a v souladu s § 17 odst. 1 zákona 90/2012 Sb. o obchodních korporacích. Toto zvýšení základního kapitálu byla pro společnost [právnická osoba] nutná podmínka pro získání oprávnění pro získání oprávnění pojišťovací agent pojišťovací makléř, investiční zprostředkovatel od [obec] národní banky. Pro tyto činnosti zákon požaduje minimální základní kapitál ve výši jeden milion korun českých. [právnická osoba] získala výše uvedená oprávnění a je vedena u CNB pod registračním číslem 224500PM. 4. Na výzvu soudu žalovaná se k věci vyjádřila a navrhla žalobu zamítnout. Tvrdila, že nárok neuznává a navrhuje žalobu zamítnout s uvedením, že nevidí účelné se vyjadřovat o způsobu podnikání žalobce, mnohdy na hranicích trestního zákoníku, což do budoucna nevylučuje. Podstatou celé žaloby je v tom, že žalobce tvrdí bezhotovostní převod ve dnech 25. 10. 2016 a 26. 10. 2016 a tím uhradil závazek žalované na navýšení základního kapitálu ve společnosti [právnická osoba], o úhradu závazku žalobce nikdy nebyl nikým vyzván, žalobce nikdy nebyl společníkem této společnosti a neměl tedy vůbec za nikoho plnit a pokud tak učinil jde o tzv. vnucené plnění ze strany žalobce, které nikdo po žalobci nežádal, tak po zaplacení této částky, kterou žalovaná po žalobci nikdy nepožadovala, nevzniklo bezdůvodné obohacení na straně žalované, ale maximálně na straně uvedené společnosti, protože žalobce neplnil na účet žalované, ale na účet společnosti a uvedené prostředky se staly majetkem společnosti. Žalobce záměrně zastírá soudu, že měl k účtu společnosti dispoziční právo, a že po zaplacení částky ze svého účtu na účet společnosti, dal jménem společnosti příkaz k tomu, aby jím zaplacené prostředky byly jemu vráceny, přičemž tak činil minimálně v období od 14. 9. 2016 do 12. 11. 2017. S ohledem na uvedené skutečnosti, kdy žalobce ze společností, do které, bez jejího vědomí zaplatil žalovanou částku, a ve které si mohl, de facto, libovolně nakládat s jejím účtem si žalovanou částku vybral. Dále tvrdila, že účtem společnosti byl účet vedený u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet] a u [právnická osoba], číslo účtu: [bankovní účet]. 5. Soud nařídil ústní jednání. Žalobce se k ústnímu jednání nedostavil. Právní zástupce žalobce svou neúčast i neúčast žalobce den před ústním jednáním (21. 9. 2021) omluvil. Právní zástupce žalobce v omluvě tvrdil, že důvodem omluvy právního zástupce je nutnost ošetřování člena rodiny za situace, kdy se nepodařilo zajistit substituci. Žalobce by samozřejmě preferoval odročení jednání, jak uváděl, nicméně akceptuje daný stav. Žalobce bezhotovostním převodem ve dnech 25. 10. 2016 a 26. 10. 2016 uhradil závazek žalované na navýšení základního kapitálu společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO] a to v celkové výši 1 005 000 Kč. Platby byly provedeny v prospěch účtu základního kapitálu společnosti [právnická osoba] a to místo žalované, která byla povinna k této platbě sama. Tím vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 NOZ a povinnost vydat toto bezdůvodné obohacení žalobci. Otázka plateb a jejich určení je mezi stranami nesporná. Žalovaná tuto skutečnost potvrdila ve svém vyjádření ze dne 7. 3. 2018. Žalobce nežádal o odročení ústního jednání. 6. Soud v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl bez účasti žalobce a jeho právního zástupce. 7. Žalovaná u ústního jednání navrhla provedení důkazů výpisy z účtů vedených pod Raiffeisenbank pod č. ú.: [bankovní účet], a dále potvrzení z téže banky o tom, kdo byl oprávněn s tímto účtem disponovat, když z výpisu z účtu vyplyne, že žalobce měl dispoziční právo k účtu ještě předtím, než bylo rozhodnuto o zvýšení základního kapitálu, a také z něj vyplyne, že bezprostředně po přikázání částky 250 000 Kč a 755 000 Kč učinil příkazy, na základě kterých se ještě téhož dne, tj. 26. 10. 2016, vrátila částka 330 000 Kč na účet žalobce, a den následující se vrátila částka 529 499 Kč na účet žalobce. Žalobce měl veden účet u téže banky pod č. [bankovní účet], a i po datu 27. 10. 2016 prováděl ze zmíněného účtu platby, které vyčerpaly částku, která je předmětem žaloby. Žalobce použil žalovanou jako tzv.„ bílého koně“, aby založila společnost, a aby tato společnost podnikala, když mezi žalobcem a žalovanou nebyla nikdy taková domluva, že by plnil závazky vůči žalované. Žalovaná může mít prohřešek v tom, že uvedla, že je zaplacen základní kapitál do obchodního rejstříku, a může být odpovědná za toto nepravdivé ujednání, ale v žádném případě nevzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, když žalobce si minimálně 90 % částky, kterou poukázal na účet společnosti, vybral. Celou žalobu žalovaná vnímá jako nátlak na její osobu a zmocněnec žalované uvádí, že se v červnu 2019 v restauraci Savoy na levé straně Vltavy osobně s Mgr. [příjmení] setkal, a byla uzavřena mezi advokáty dohoda, že když odpadnou podmínky, pro které žalobce nebude moci vlastnit uvedenou společnost, tak společnost bude na žalobce převedena. Společnost měla být na žalobce převedena již v minulosti, a to advokátní kanceláří JUDr. [jméno] [příjmení] za účasti jeho koncipienta [jméno] [příjmení], byly připraveny smlouvy o převodu obchodního podílu, avšak žalobce musel splnit ještě směnečný závazek ve výši cca 80 000 Kč z původního závazku ve výši cca 250 000 Kč Tyto smlouvy odcizil, podal u Městského soudu v Brně návrh na změnu údajů v OR, ale tento jeho návrh byl po urgenci žalované zamítnut. Celá podstata sporu je v tom, že žalobce neplnil za žalovanou, jistě o tom neexistuje žádný účetní ani jiný doklad, ale společnost [právnická osoba] byla již ve svém zárodku zakládána proto, aby následně byla převedena na žalobce. Žalovaná navrhl k důkazu e-maily, které potvrzují komunikaci mezi právními zástupci, a ze kterých tato skutečnost vyplývá. Dále žalovaná tvrdila, že pokud soud rozhodoval o bezdůvodném obohacení na straně žalované, tak žalovaná nemůže odpovídat za tzv. vnucené bezdůvodné obohacení, a navíc tehdy jako jediný společník a jednatel, pouze podmíněně pro případ, že by toto mohlo být považováno jako bezdůvodné obohacení na straně žalované, souhlasila s tím, aby společnost toto bezdůvodné obohacení vydala. Nicméně skutečnost je taková, že žalobce do společnosti peníze dal, tyto peníze vybral či převedl či použil k jiným platbám se společností nesouvisející, a bezdůvodné obohacení nezísk