61 C 127/2021-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalobkyně (dříve [právnická osoba] [právnická osoba], jež se fúzí sloučila se [právnická osoba] a. s. jako zanikající společností, [anonymizováno] [právnická osoba] jako společnost nástupnická změnila firmu na [právnická osoba] a s účinností ode dne [datum] došlo následně ke změně firmy na [právnická osoba] – v případě smluvního vztahu se žalovaným se jednalo o společnosti [právnická osoba] jakožto právního předchůdce žalobkyně) s žalovaným smlouvu o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo] na základě které žalobkyně žalovanému poskytovala uvedenou službu až do [datum], kdy byla smlouva ukončena. Dle článku 8. 2. všeobecných podmínek, byl žalovaný jako uživatel povinen vrátit žalobkyni zapůjčené zařízení nejpozději do 10 dnů od data ukončení smlouvy, jinak vznikne žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty. Žalovaný nevrátil žalobkyni dvě zařízení Set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a [anonymizováno] a dále dvě přístupové karty [číslo] [číslo] když jejich převzetí stvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalobkyně tak požaduje na smluvní pokutě za nevrácená zařízení dvakrát po [částka] v případě set-top boxů a dvakrát po [částka] v případě přístupových karet, tedy celkem [částka]. Žalovaný byl k úhradě vyzván, dosud neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“). 4. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalovaný uzavřel s žalobkyní výše specifikovanou smlouvu [číslo] v níž byla sjednána smluvní pokuta ve výši [částka] za zařízení v případě, že je nevrátí nebo dojde k poškození, zničení nebo neoprávněného zásahu do zapůjčeného zařízení Set-top box/CA Modul, a ve výši [částka] v případě přístupových karet. Součástí smlouvy byly také všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Žalovaný měl povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobkyni poskytnutá zařízení, v řízení ale žalovaný neprokázal a ostatně ani netvrdil, že by tak učinil. K uvedeným zjištěním soud dospěl na základě zmíněné smlouvy včetně jejího dodatku z [datum], všeobecných podmínek a protokolu o instalaci zařízení. 5. S ohledem na uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Věc právně posoudil v souladu s § 63, § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (dále jen„ ZEK“) a ustanovení § 2004, § 2048 a § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále o. z.). Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě které žalobkyně poskytovala žalovanému přístup k televiznímu vysílání prostřednictvím satelitu, jež byla ukončena ke dni [datum]. Žalovaný byl tedy povinen ve smyslu § 2225 o. z. vrátit žalobkyni výše specifikované zařízení, a to do 10 dnů od ukončení smlouvy. Žalovaný však tuto svou povinnost nesplnil, kdy pro případ nesplnění této povinnosti byla mezi zúčastněnými stranami v souladu s ustanovením § 2048 o. z. sjednány výše uvedené smluvní pokuty. Takto žalobkyni v souladu se zákonem vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši celkem [částka] (za dva set-top boxy po [částka] a za dvě přístupové karty po [částka]). Na základě uvedeného právního hodnocení byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni smluvní pokutu tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši [částka] (3 x [částka]). Dále soud přiznal žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši [částka] (3 x [částka]). Náhrada 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad odpovídá částce [částka]. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši [částka]. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byla projednávána řada dalších obsahově shodných návrhů, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. 7. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku a náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.