61 C 238/2016-45 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem tohoto řízení je žalobou uplatněný nárok žalobkyně, která se domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši [částka] s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalovaná se ve dnech [datum] a [datum] přepravovala prostředkem městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, žalovaná částka představuje nezaplacené jízdné ve výši [částka] za jízdu v roce 2011 a [částka] za jízdu v roce 2015, a dále přirážku k jízdnému ve výši [částka] za jízdu v roce 2011 a [částka] za jízdu v roce 2015, dále se žalobkyně domáhá zaplacení nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). 3. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že žalovaná se přepravovala v uvedených dnech hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní a při přepravní kontrole se na výzvu pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. V obou těchto případech byla s žalovanou sepsána Dohoda s cestujícím. Na základě těchto dohod s odkazem na Smluvní přepravní podmínky Dopravního podniku [právnická osoba], byla povinna zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, což však neučinila, ač toto uznala. Žalobkyně žalovanou ohledně zaplacení upomenula rovněž předžalobní výzvou. 4. S ohledem na uvedený skutkový stav dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud na žalobou uplatněný nárok vyplývající z přepravy žalované bez zaplaceného jízdného dne [datum] aplikoval občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění platném do [datum] (dále jen„ ObčZ“). Nárok na zaplacení jízdného a přirážky vyplývá z ustanovení § 760 a násl. ObčZ, a dále dle ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, dle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a s přihlédnutím ke smluvním přepravním podmínkám výše zmíněného dopravce. Žalovaná je tak povinna žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 517 odst. 2 ObčZ za současné aplikace ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. v platném znění. Na žalobou uplatněný nárok vyplývající z přepravy žalované dne [datum] soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“). Nárok na zaplacení jízdného a přirážky vyplývá z ustanovení § 2550 a násl. o. z., a dále dle ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách, dle ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a s přihlédnutím ke smluvním přepravním podmínkám dopravce. Žalovaná je tedy povinna žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou, a to rovněž včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1970 o. z. za současné aplikace ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud procesně neúspěšnou žalovanou zavázal k zaplacení nákladů řízení žalobkyni v celkové výši [částka]; z této částky [částka] činí zaplacený soudní poplatek a [částka] činí paušální náhrada nákladů dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. 6. Žalovaná byla zavázána zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti. 7. Tento rozsudek je dle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. vypracován ve zjednodušeném znění.