81 C 281/2021-13 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence. Tuto svou povinnost si žalovaný splnil dne [datum]. Žalovaný nedostál své zákonné poplatkové povinnosti v souladu s ust. zákonem č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný dluží televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně za květen 2019 a televizní poplatek ve výši [částka] měsíčně za červen 2019 až červen 2020, když součet nezaplacených předpisů poplatků činí částku [částka]. Dle ust. § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. V souladu s ust. § 10 zák. č. 348/2005 Sb. žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaný však svoji povinnost ani v dodatečné lhůtě nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Po v řízení provedeném dokazování soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, když se jako držitel a poplatník přihlásil do příslušné evidence dne [datum]. Žalovaný neuhradil televizní poplatek ve výši [částka] za květen 2019 a televizní poplatek ve výši [částka] v měsících červen 2019 až červen 2020 celkem ve výši žalované částky. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky a dále v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zaplacení úroku z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých plateb poplatků. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů účelně vynaložených při uplatňování svého práva. Žalobkyně na nákladech řízení byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení. V souladu s ust. § 14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) byla žalobkyni na nákladech právního zastoupení přiznána odměna advokáta ve výši [částka] za 2 úkony právní služby po [částka] (příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby). Dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu byla dále žalobkyni přiznána náhrada hotových výdajů za shora uvedené úkony právní služby po [částka]. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, byla žalobkyni dále na nákladech právního zastoupení přiznána 21% DPH z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů, to vše v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce, a to v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. 6. Lhůty k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí byly soudem stanoveny v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.