81 C 366/2020-21 — Okresní soud v Ostravě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] a platných obchodních podmínek, jež jsou nedílnou součástí smlouvy do odběrného místa na adrese [adresa], elektřinu pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě elektřinu odebíral. Smluvní strany si ve smlouvě v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši [částka] za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka] za prodlení se zaplacením zálohy za měsíc červen 2019 (upomínka ze dne [datum]), za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc srpen 2019 (upomínka ze dne [datum]) a za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc září 2019 (upomínka ze dne [datum]). Na tuto pokutu byla před vystavením faktury provedena úhrada ve výši [částka] a v žalované faktuře je tedy požadovaná zbývající část ve výši [částka]. Fakturou [variabilní symbol] vystavila žalobkyně žalovanému vyúčtování za zúčtovací období [datum] až [datum], celkové množství odebrané elektřiny 1,352 MWh, splatná [datum] na částku [částka]. Tato faktura byla následně opravena opravným daňovým dokladem [variabilní symbol] na částku [částka], splatnou [datum] Touto fakturou žalobkyně žalovanému vyúčtovala [částka] představující cenu odebrané elektřiny a souvisejících služeb, a to za 0,898 MWh odebrané elektřiny ve fakturačním období [datum] až [datum], [částka] představující smluvní pokutu za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny a [částka] představují zaplacené zálohy. Na tuto fakturu nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Smluvní strany si ve smlouvě ze dne [datum] v odstavci„ ostatní ujednání“ ujednaly mimo jiné pro případ, kdy zákazník učiní bez souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od innogy do konce doby trvání smlouvy. V případě zákazníka s distribuční sazbou D01d nebo C01d dle ceníku innogy se částka smluvní pokuty snižuje o polovinu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy. Účinnost smlouvy nastala dne [datum]. Dne [datum] došlo k ukončení dodávky elektřiny změnou dodavatele elektřiny, což znamená, že žalovaný jednostranně ukončil smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny změnou dodavatele. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokutu ve výši [částka], a to vyúčtováním smluvní pokuty [variabilní symbol], vystavené [datum] a splatné dne [datum] Smluvní pokutu žalobkyně požaduje za každý měsíc od [datum] do [datum], tedy za 6 měsíců po [částka] ponížené o polovinu. Na toto vyúčtování nebyla žalovaným provedena žádná úhrada. Dlužné částky žalovaný nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy ze dne [datum]. 2. Žalobkyně na žalobě setrvala, když v podání ze dne [datum] doplnila, že žalovaný si dne [datum] aktivoval možnost zasílání faktur elektronicky – emailem na sdělenou emailovou adresu. Na základě tohoto nastavení byly faktury po tomto datu zasílány na uvedený email. Vyúčtování smluvní pokuty [číslo] bylo žalovanému odesláno obyčejnou poštovní zásilkou na korespondenční adresu [adresa], a to dne [datum]. Vyúčtování bylo žalovanému doručeno dle článku [číslo] obchodních podmínek pátý pracovní den od odeslání. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V souladu s ust. § 101 odst. 3 občanského soudního řádu soud věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti účastníků, když právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil a navrhl, aby soud při svém jednání rozhodoval bez účasti právního zástupce žalobkyně a žalovaný se k jednání, ke kterému byl řádně a včas předvolán z adresy hlášeného trvalého pobytu, bez omluvy nedostavil. Při svém rozhodování soud vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, jenž je svou povahou smlouvou kupní dle § 2079 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Z uzavřené smlouvy žalovanému m.j. vznikla povinnost za dodanou elektřinu žalobkyni zaplatit sjednanou cenu. V řízení bylo prokázáno, že dodávku elektřiny za fakturační období [datum] až [datum] žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, a to opravným daňovým dokladem [variabilní symbol]. Touto fakturou byla vyúčtována cena odebrané elektřiny a souvisejících služeb částkou [částka] a byly zohledněny zaplacené zálohy ve výši [částka]. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky byla smlouvou ze dne [datum] platně v souladu s ustanovením § 2048 a násl. občanského zákoníku sjednána smluvní pokuta pro případ porušení smluvních povinností žalovaného, a to za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou přesahující 10 dní, když smluvní pokuta byla sjednána ve výši [částka] a současně byla sjednána splatnost smluvní pokuty. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala smluvní pokuty za prodlení s provedením platby zálohy za měsíce červen 2019, srpen 2019 a září 2019, a to v rámci upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum]. Na tyto smluvní pokuty bylo žalovaným uhrazeno [částka] a zbývající část smluvní pokuty ve výši [částka] byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol]. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení netvrdil a následně neprokázal, že by dlužnou částku z faktury [číslo] ve výši [částka] žalobkyni zaplatil, bylo žalobě co do této částky ve výroku I. tohoto rozhodnutí vyhověno. Povinnost žalovaného zaplatit úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta co do částky [částka] představující smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy. Je nutno konstatovat, že smlouva uzavřená mezi účastníky má charakter smlouvy spotřebitelské, neboť žalobkyně smlouvu uzavírala v postavení podnikatele (§ 420 občanského zákoníku) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 občanského zákoníku). Na předmětnou smlouvu a závazky z ní vzniklé je tedy nutno aplikovat rovněž ustanovení o závazcích ze spotřebitelských smluv uzavíraných se spotřebitelem, tj. ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku. Předmětná smlouva má rovněž charakter smlouvy adhezní ve smyslu § 1798 odst. 1, 2 občanského zákoníku, neboť smlouva a její základní podmínky byly určeny jen žalobkyní a žalovaná v postavení spotřebitele o obsahu podmínek, tedy i o obsahu tam předem formulovaných ujednání o smluvních pokutách nemohla jakkoliv vyjednávat. Navíc ujednání o smluvních pokutách se nachází v části nazvané„ ostatní ujednání“, přičemž pod tímto názvem osoba s rozumem průměrného člověka (§ 4 občanského zákoníku) nemůže očekávat tak zásadní ujednání o sankcích a smluvních pokutách, které ve svém důsledku mohou dosáhnout řádu několika tisíc Kč. Předmětné ujednání o smluvní pokutě, na které žalobkyně, pokud jde o nárok na zaplacení částky [částka], odkazuje, je ujednáním splňujícím všechny obligatorně stanovené znaky nepřiměřeného ujednání stanovené ust. § 1813 občanského zákoníku. Dle tohoto ustanovení se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V daném případě ujednání o smluvní pokutě není ujednáním o předmětu plnění nebo ceně, ujednání nebylo dosaženo individuální dohodou, ale je výsledkem předem připraveného textu ze strany podnikatele, o němž nemohl žalovaný jakkoliv vyjednávat. Jedná se tedy o nepřiměřenou podmínku, která zakládá významnou nerovnováhu práv v neprospěch žalovaného jako spotřebitele, neboť pouze nedodržení povinnosti ze strany žalovaného je sankciováno ujednáními o smluvních pokutách, naproti pro případné porušení povinnosti ze strany žalobkyně nejsou žádné smluvní pokuty ujednány. Na základě výše uvedeného tedy soud uzavírá, že k ujednání účastníků, která se týkají sjednání smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy nelze přihlížet a žalobkyni tak nevznikl nárok na její zaplacení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když převážně úspěšný v řízení byl žalovaný, tomuto však žádné prokazatelné náklady s řízením nevznikly. 8. Lhůta k plnění stanovená ve výroku I. to