154 C 1/2019-238 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svým návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve formě částečně poskytnutého pojistného plnění – zálohy 80 000 Kč a návrh odůvodňovala takto: Žalovaný uplatnil právo na pojistné plnění z důvodu poškození střechy rodinného domu větrem. Žalobkyně dne [datum] uplatněný nárok zaplacením zálohy ve shora uvedené výši. Při pokračování šetření pojistné události však zjistila, že nebyly splněny podmínky pojistného nebezpečí pro riziko„ vichřice“ ve smyslu pojistné smlouvy. Dospěla k závěru, že k pojistné události v důsledku vichřice nedošlo, neboť síla větru v místě tvrzené škody nedosahovala intenzity vichřice ve smyslu ZPP, tj. minimálně 75 km/h. Dle měření ČHMÚ dosáhlo proudění vzduchu v daném místě rychlosti pouze 18,5 m/s (cca 66,6 km/h). Vzhledem k tomu, že v lokalitě [část obce] (místo škodní události) se měření rychlosti větru neprovádí, byly žalobkyni poskytnuty údaje z nejblíže vhodných klimatologických stanic [obec] [část obce] (7,5 km od dané lokality) a [obec] (9,5 km od dané lokality) o síle větru v daném období 18. 3. do [datum] (cca 66,6 km/h) a 38,9 km/h a 42,5 km/h. K ukončení šetření pojistné události došlo až dne [datum], kdy žalobkyně oznámila žalovanému jeho výsledek, jímž bylo odmítnutí plnění a vyzvala jej k vrácení již poskytnuté zálohy. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s odůvodněním, že při hlášení pojistné události nic nezamlčel, ani neuvedl nepravdivé údaje, za skončení šetření považoval datum [datum], kdy mu žalobkyně písemně oznámila výplatu zálohy s tím, že doplatek pojistného plnění poskytne až po předložení faktury o opravě střechy a kdy k ukončení likvidace bylo uvedeno i v historii šetření pojistné události na adrese [email]. Na podporu své procesní obrany argumentoval závěrem NS obsaženým v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2576/12, že již vyplacené pojistné plnění nelze odmítnout. V písemnosti žalobkyně ze dne [datum] žalovaný spatřuje účelové tvrzení o ukončení šetření pojistné události ve snaze nepřístupně revidovat předchozí rozhodnutí o tom, že pojistná událost byla likvidní. Žalovaný tedy v dobré víře přijal pojistné plnění a uzavřel se zhotovitelem smlouvu o dílo na opravu poškozené střechy, neboť měl oprávněně za to, že škodná událost byla řádně ošetřena, byla kvalifikována jako pojistná událost a žalovanému tak vznikl nárok na výplatu pojistného plnění. Žalobkyně však až po 4,5 měsících revidovala své vlastní rozhodnutí, které učinila na základě vlastního šetření, a to na základě skutečností, které nejsou ani skutečnostmi novými či skutečnostmi, které by nebylo možno použít v době učinění rozhodnutí o vyplacení zálohy na likvidaci pojistné události. Žalobkyně tedy své rozhodnutí, o které opírala vyplacení zálohy revidovala na základě skutečností, které dříve věděla nebo vědět mohla a zaujala odlišné stanovisko. Postup žalobkyně považuje žalovaný za neprofesionální. Odmítl kategoricky, že by se obohatil na úkor žalobkyně a naopak má v úmyslu žádat o doplacení zbývající částky. Považoval za nepodložené a nepřípustné obvinění, že se dopustil pojistného podvodu. Setrval na svém tvrzení, že před pojistnou událostí do domu nezatékalo. Žalobkyně při likvidaci pojistné události měla k dispozici veškeré podklady a o žádné jiné žalovaného po vyplacení zálohy nepožádala. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět. 4. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil z pojistné smlouvy [číslo] že žalovaný a žalobkyně uzavřeli pojistnou smlouvu [anonymizováno] DOMOV, jejímž předmětem je pojištění majetku – trvale obývané budovy ve vlastnictví žalovaného na adrese [adresa žalovaného] (dále jen„ budova nebo nemovitost“) proti nahodilým událostem v rozsahu uvedeném pojistnou smlouvou s počátkem pojištění od [datum] na dobu neurčitou. Součástí pojistné smlouvy byly i všeobecné pojistné podmínky (dále jen„ VPP“) a zvláštní pojistné podmínky (dále jen„ ZPP“) a zvláštní pojistné podmínky trvale obývané budovy a domácnosti (dále jen„ ZPP – BD“). Z kopie hlášení pojistné události ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný v souladu s pojistnou smlouvou provedl hlášení škodné události, která se měla stát ve dnech [datum] až [datum], a to prostřednictvím webové aplikace [webová adresa] pod [číslo] s určenou příčinou živel – vichřice. Ze zápisu škodné události [číslo] s datem vzniku škody dne [datum] sepsaného [jméno] [příjmení], likvidátorkou žalobkyně, byl zjištěn popis škodné události tak, že kanadský šindel cca 1996 je viditelně ze země odlepen asi ve 2/3 délky (z 8,8 m) a z plochy od silnice ve výšce od 7 metrů z plochy 8,8 x 6 podfouknuto asi 80 % plochy. Ze strany zahrady pak viditelná pouze část střechy, asi 8 x 3,5 m (nižší), na které jsou viditelné odfouknuty asi 2 oblasti na ploše cca 3 m2. V horní části střechy není nic vidět – v případě poškození nafotí a doloží po zjištění. Zateklo pod hřebenem do místnosti schodišťové chodby, ve 3. nadzemním podlaží malba bílá na ploše 6 x 2,8 m ve spoji dvou sádrokartonů, proto izolace map asi 0,5 m2 (přebrousit a přesádrovat). V kolonce, kdo za škodu odpovídá je uvedeno – vichřice. Listina je podepsána likvidátorkou i žalovaným. Z listiny ze dne [datum] bylo zjištěno, že v souvislosti s řešením škodní události žádá žalobkyně prohlídku, kterou zajistí [anonymizováno] ve spolupráci s klientem a dále žádá předběžný položkový rozpočet nákladů na opravu. Informace o aktuálním stavu jsou k dispozici na [webová adresa]. Soud provedl důkaz shlédnutím fotodokumentace poškození rodinného domu založené žalobkyní v průběhu řízení. Byl proveden důkaz odhadem [číslo] 2012 pro ocenění stávajícího stavu rodinného domu [adresa] v [obec] [část obce] na ulici [ulice], zapsaných na [list vlastnictví]. Tento odhad byl proveden pro objednatele Ing. [celé jméno žalovaného], zhotovitelem Ing. [jméno] [jméno], pro účely výběrového řízení u [anonymizováno] hypoteční banky. Obvyklá cena byla stanovena na částku 2 950 000 Kč, datum místního šetření uvedeno [datum]. Z obsahu posudku nevyplývá žádné poškození nemovitosti. Z listiny nazvané Oznámení o likvidaci pojistné události – škodní událost [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně oznamuje žalovanému, že k úhradě škodní události z pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] byla na doložený bankovní účet poukázána částka pojistného plnění ve výši 80 000 Kč. Vyplacená částka je zálohou na pojistné plnění. Doplatek pojistného plnění bude poskytnut po doložení faktury od opravy s rozpisem práce a materiálu. Listina je podepsána ředitelem likvidací pojistných událostí JUDr. [jméno] [příjmení]. Z listiny, osvědčující průběh a stav řešení pojistné události na adrese [email] soud zjistil následující zaznamenané údaje: Dne [datum] registrace škody, dne [datum] doložení informací, dne [datum] doložení informací, dne [datum] platba k úhradě, dne [datum] ukončení likvidace, dne [datum] ukončení likvidace. Z této listiny je patrno, že stav byl zjišťován k [datum]. Soud provedl důkaz listinou nazvanou Projekt opravy střechy rodinného domu na ulici [ulice a číslo], [obec] [část obce], majitel Ing. [celé jméno žalovaného], zhotovitel opravy firma [právnická osoba] s tím, že položkový rozpočet za opravu – výměnu střešní krytiny [adresa] a [adresa] je odhadnuta za oba domy částka 312 142,04 Kč, dále byl proveden důkaz cenou nabídkou dodavatel [právnická osoba] ze dne [datum], která činila částku 145 559 Kč. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem [číslo] ze dne [datum], zpracovaný doc. Ing. [jméno] [příjmení] [jméno]. pro objednatele [právnická osoba], z něhož zjistil, že znalecký posudek byl zadán za účelem hodnocení příčin porušení skládané střešní krytiny rodinného domu v ulici [ulice a číslo], [obec] [část obce]. Znalkyně uvedla, že podkladem pro zpracování posudku jsou ČSN, legislativní předpisy a podklady předané znalkyni objednatelem posudku. Z posudku není zřejmé, že by znalkyně provedla osobní prohlídku na místě samém. V závěru posudku znalkyně uvedla, že za příčinu porušení střešního pláště lze„ nejspíš považovat nekvalitní navlhnutý záklop, popřípadě použití nekvalitních nasákavých podkladových materiálů. Střešní plášť zřejmě nebyl správně odvětráván, protože zateplená střecha musí být navrhována jako dvou nebo více plášťová pro obytné podkroví opatřené sádrokartonovými stropy a zateplením. Dalším faktorem může být také nedostatečné kotvení skládané střešní krytiny a použití nesprávných kotvících prostředků. Kromě toho zřejmě ani položení krytiny nebylo kvalitní, mezi některými šablonami jsou patrné širší mezery. Střecha navíc nebyla ani řádně udržována, jak je zřejmé i ze žlabů napadaných korozí“. Znalkyně dospěla k závěru, že příčinou poruch vzniklých naskládané střešní krytiny rodinného domu nebyl nadměrný vítr dne [datum], neboť zde nedošlo k překročení návrhového zatížení tlakem a sáním větru, na kterou měla být střešní krytina navržena. V době vzniku škodní události bylo možno navíc považovat krytinu za dožitou. Vlastním zdrojem vzniklých poruch byla zřejmě technolog