16 C 366/2021-14 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný cestoval dne [datum] prostředkem MHD provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu a neuhradil jízdné ve výši 1krát po [částka] a přirážku podle článku IX. Smluvních přepravních podmínek ve výši 1krát [částka]. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila již v podaném návrhu, vyzval soud toliko žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen,,o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání. Soud současně žalovaného poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Tato výzva byla žalovanému doručena dne [datum], a protože se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Žalovaný cestoval dne [datum] prostředkem MHD provozovaným žalobkyní, a to bez platného jízdního dokladu. Žalovaný dne [datum] uznal svou pohledávku vůči žalobkyni ve výši 1krát po [částka] za nezaplacené jízdné a 1krát po [částka] jako přirážku k jízdnému, vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu a zavázal se tuto pohledávku zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. 5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě v platném znění, § 37 odst. 5 písm. b) a § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, v platném znění, § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o železničním přepravním řádu a smluvní přepravní podmínky Dopravního podniku [právnická osoba], podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit Dopravnímu podniku [právnická osoba], jízdné ve výši 1krát po [částka] a přirážku k jízdnému 1krát ve výši [částka]. Žalovaný tento nárok žalobkyně výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Soud má tedy v souladu s § 2053 o. z. za to, že dluh v době jeho uznání trval. S ohledem na výše uvedené a na skutečnost, že žalobkyní požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, ve znění pozdějších změn a doplňků, bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši [částka], kterou zaplatila žalobkyně za soudní poplatek a [částka] jako paušální náhradu hotových výdajů za sepis a podání žaloby a výzvu k plnění dle ust. § 1 odst. 3 písm. a), § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení, ve znění pozdějších změn a doplňků. 7. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.