19 C 355/2021-19 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je zaplacení částky 6 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1 020 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 6 000 Kč od 7. 12. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 % a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že obchodní společnost [právnická osoba] ([anonymizováno]“), jakožto původní věřitel pohledávek a postupitel, uzavřela dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se společností [právnická osoba], jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na [právnická osoba], a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobkyně požaduje. Společnost [anonymizováno] uzavřela dne 20. 12. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek se žalobkyní, jakožto postupníkem. Na základě této smlouvy došlo k postoupení souboru pohledávek ze [právnická osoba] na žalobkyni, a to včetně pohledávky, jejíž uhrazení na základě tohoto návrhu žalobkyně požaduje. Dne 6. 9. 2017 [anonymizováno] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru. Smlouva byla uzavřena za pomoci prostředků komunikace na dálku prostřednictvím jedinečného osobního uživatelského účtu na webových stránkách [právnická osoba]. Na základě smlouvy se věřitelka zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostní úvěr s pravidelnými měsíčními splátkami a možností opakovaného čerpání až do výše úvěrového limitu ve výši 35 000 Kč na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 8,5 % měsíčně a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru splatit, a to vždy v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Žádost o poskytnutí každého takového úvěru včetně akceptace a informace o vyplacení požadované částky je obsažena vždy v dokumentu„ Loan application“. Dlužník se však dostal do prodlení, neuhradil jistinu úvěru ve výši 6 000 Kč. Dále věřiteli vznikl v souvislosti s čerpáním úvěru nárok na úrok z úvěru ve výši 8,5 % měsíčně, který neuhradil, a to z čerpaného úvěru ve výši 6 000 Kč ode dne 6. 10. 2017 do dne splatnosti 6. 12. 2017. Věřitel má nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného se splácením kterékoliv částky ve výši 500 Kč. 2. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: [právnická osoba] postoupila na [právnická osoba] pohledávku za žalovaným označenou [číslo]. Společnost [anonymizováno] postoupila pohledávku za žalovaným označenou [číslo] na žalobkyni. Společnost [anonymizováno] poskytla žalovanému dne 6. 9. 2017 bezhotovostně na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 6 000 Kč ([variabilní symbol]). Dne 15. 5. 2020 žalobkyně žalovanému odeslala výzvu k úhradě žalované částky do sedmi dnů. 3. Žalobkyně prokázala, že je aktivně věcně legitimována k podání žaloby, neboť na ni byla postoupena žalovaná pohledávka (§ 1879 a násl. občanského zákoníku). Žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy způsobem uvedeným v žalobě (pomocí prostředků komunikace na dálku). Vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, zbavila se možnosti být poučena podle ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu o potřebě označit důkaz o uzavření smlouvy. Žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalovanému jistinu. Po právní stránce byla věc posouzena tak, že žalovanému vznikl vůči právní předchůdkyni žalobkyně závazek z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 občanského zákoníku), který byl postoupen na žalobkyni. Žalovaný netvrdil, že jistinu vrátil, byl proto zavázán zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za dobu od 27. 5. 2020 do zaplacení (§ 1968, § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Za situace, kdy žalobkyně výzvu odeslala dne 15. 5. 2020 a požadovala„ plnění do sedmi dnů“, lze dospět k závěru, že splatnost nastala dne 26. 5. 2020. 4. Vzhledem k výše uvedeným závěrům byla žaloba ve vztahu k úroku, zákonnému úroku z prodlení a nákladům spojeným s uplatněním pohledávky zamítnuta (výrok II. rozsudku). 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že soud zavázal převážně procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu v rozsahu 60 %. Do hodnoty sporu pro účely výpočtu procesního úspěchu je nutno zahrnout jistinu i příslušenství, které je rovněž předmětem řízení (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) podle ust. § 14b odst. 1, bodu 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč ke třem úkonům právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady 21 % DPH ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení po zohlednění procesního neúspěchu činí 893 Kč. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu.