21 C 111/2021-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se na žalované domáhal náhrady částky ve výši 3 758 Kč z titulu nájemní smlouvy ze dne 29. 5. 2015, [číslo] (dále jen„ nájemní smlouva“). Předmětem nájmu byl nájem části pozemku p. [číslo] části pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (dále jen„ pozemek“). Žalovaná se zavázala žalobci hradit nájem ve výši 798 Kč ročně. Žalovaná přes výzvu žalobce neuhradila nájemné za rok 2018, splatné dle výzvy ke dni 5. 2. 2019, za rok 2019, splatné dle výzvy ke dni 22. 2. 2020, a část nájemného za rok 2020 ve výši 322 Kč, splatného dle výzvy ke dni 17. 5. 2021. Zbylá část pohledávky ve výši 1 830 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 2 Kč za den prodlení dle čl. IV nájemní smlouvy, kdy žalovaná byla v prodlení s úhradou nájemného v období od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2020. Žalovaná smluvní pokutu neuhradila přes předchozí výzvy žalobce se splatností ke dni 5. 2. 2019 (smluvní pokuta za rok 2018 ve výši 368 Kč), ke dni 22. 2. 2020 (smluvní pokuta za rok 2019 ve výši 730 Kč) a ke dni 17. 5. 2020 (smluvní pokuta ve výši 732 Kč). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalobce uzavřel s žalovanou nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem pozemku od 1. 6. 2015 Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno ve výši 798 Kč ročně se splatností k 30. 6. příslušného kalendářního roku. V případě prodlení s úhradou nájemného se žalovaná zavázala uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 2 Kč denně za každý den prodlení. Od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2020 byla žalovaná v prodlení s úhradou nájemného. Žalovaná byla vyzvána výzvou žalobce se splatností ke dni 5. 2. 2019 k úhradě nájemného a smluvní pokuty za rok 2018, výzvou se splatností ke dni 22. 2. 2020 k úhradě nájemného a smluvní pokuty za rok 2019 a výzvou se splatností ke dni 17. 5. 2020 k úhradě části nájemného za rok 2020 ve výši 332 Kč a smluvní pokuty za rok 2020. 5. Co se právního hodnocení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena nájemní smlouva podle § 2201 a násl. obč. zák., kterou se žalovaná zavázala hradit žalobkyni za užívání pozemku nájem a v případě prodlení s nájmem smluvní pokutu v souladu s § 2048 odst. 1 obč. zák. ve výši 2 Kč za každý den prodlení. Žalovaná přes výzvu žalobce neuhradila žalobci nájem ani smluvní pokutu za výše uvedené období. Soud proto o této její povinnosti rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle § 1970 obč. zák. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 1 000 Kč, která představuje soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 600 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. 7. Náklady za zastoupení advokátem, které žalobce uplatňoval, nepovažoval soud za účelně vynaložené, neboť u statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního zabezpečení k hájení jeho práv a v tomto případě se nejednalo o právní problematiku složitou a pro statutární město výjimečnou, která by zastoupení advokátem vyžadovala (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, ze dne 14. 3. 2013, sp. zn. II. ÚS 376/12).