21 C 159/2021-12 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované uhrazení částky ve výši 9 634 Kč s příslušenstvím, která představovala neuhrazené jízdné a přirážku k jízdnému za jízdu dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní bez platného jízdního dokladu dne 12. 8. 2011, 24. 5. 2012, 29. 1. 2014, 27. 1. 2015, 12. 5. 2017, 3. 10. 2017 a 13. 1. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci po výzvě soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř., neměli proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek nebo na tuto výzvu vůbec nereagovali a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazu podle § 115a o. s. ř. 4. Soud učinil závěr o skutkovém stavu věci tak, že žalovaná cestovala dopravními prostředky provozovanými žalobkyní ve dnech 12. 8. 2011 (dopravní prostředek [číslo]), 24. 5. 2012 ([číslo]), 29. 1. 2014 ([číslo]), 27. 1. 2015 ([číslo]), 12. 5. 2017 ([číslo]), 3. 10. 2017 ([číslo]) a 13. 1. 2021 ([číslo]), bez platného jízdního dokladu a na místě při přepravní kontrole neuhradil jízdné v celkové výši 134 Kč a přirážku k jízdnému v celkové výši 9 500 Kč. Na dlužnou částku žalovaná přes výzvu žalobkyně neuhradila ničeho. 5. Co se právního hodnocení týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný. Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o přepravě podle § 760 a násl. zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ SOZ“), před 1. 1. 2014 a po tomto datu podle § 2550 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), na základě které se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni jízdné. Při přepravní kontrole se ovšem žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem a byl proto povinen uhradit v souladu s § 18a zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 37 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, a přepravními podmínkami jízdné a přirážku k jízdnému, což neučinil. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kdy o příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto v případě prodlení do 1. 1. 2014 podle § 517 odst. 2 SOZ ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb. a po tomto datu podle § § 1970 NOZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 a §§ 1 a 2 odst. 1 vyhlášky 254/2015 Sb. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal náklady řízení, které představují paušální náhradu nákladů řízení za dva úkony (písemné podání ve věci samé, výzva k plnění) ve výši 200 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč.