27 C 343/2021-31 — Okresní soud v Ostravě

Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 7 779 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení a úroků, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku (kapitalizovány byly v částce 2 916,36 Kč za dobu od [datum] do [datum] – smluvní úroky, resp. v částce 830,33 Kč za dobu od [datum] do [datum] – úroky z prodlení), z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně – společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] – a žalovaným, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku právní předchůdkyni spolu s dalšími poplatky (částkou ve výši 4 470 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 817 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 343 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 310 Kč) vrátit, což však v celém rozsahu neučinil, pročež žalobkyně požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 4 851,94 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 2 927,06 Kč. U jednání dne [datum] žalobkyně vzala svou žalobu zpět co do částky 2 927,06 Kč představující dlužné částky poplatku a co do částky 2 916,36 Kč představující kapitalizované úroky. Soud v rozsahu tohoto zpětvzetí řízení výrokem I. v souladu s § 96 odst. 2, 3 o. s. ř. zastavil. Souhlasu žalovaného se zpětvzetím nebylo třeba, neboť zpětvzetí bylo učiněno ještě před zahájením jednání. Žalovaný ve svém písemném vyjádření doručeném soudu dne [datum] uvedl, že nárok žalobkyně uplatněný žalobou v plném rozsahu uznává. Dle ust. § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen z části, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Dle ust. § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věci, v níž nelze uzavřít a schválit smír. V řízení byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro uznání, neboť žalovaný v průběhu soudního řízení nárok žalobkyně uznal, co do důvodu a výše, a nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír; o charakteru prohlášení žalovaného jakožto prohlášení uznávacího přitom nemůže být s ohledem na jeho obsah pochyb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Soud provedl celkovou kapitalizaci předmětu řízení včetně úrokového příslušenství k datu vyhlášení rozsudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 nebo usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005), když žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 16 255,39 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 10 411,97 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 5 843,42 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí – žalobkyně ani netvrdila, že by zastavení řízení zavinil žalovaný). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 64,1 % a neúspěch 35,9 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 28,2 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé a účast u jednání soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za první tři úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč) a za úkon písemného podání ve věci samé a účasti u jednání dle § 7 bod 4. vyhlášky ve výši 3 000 Kč (2 x 1 500 Kč), což činí celkem 3 600 Kč. Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) a za úkon písemného podání ve věci samé a účasti u jednání dle § 13 odst. 3 vyhlášky ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč), což činí celkem 900 Kč. Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 4 500 Kč) odpovídá částce 945 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (tj. poplatek již zaplacený spolu s jeho doplatkem dle výroku IV. tohoto rozsudku). Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 6 445 Kč pak náleží žalobkyni 28,2 %, což představuje částka 1 817,49 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 400 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. a) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 600 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Pro úplnost soud dodává, že v souladu s ust. § 157 odst. 3 o. s. ř. tento rozsudek obsahuje toliko předmět řízení a stručný výklad důvodů, pro které bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání. V souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013 sp. zn. 33 Cdo 3498/2012 rozsudek neobsahuje podřazení tvrzených skutkových okolností pod příslušnou právní normu.