30 C 351/2021-10 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 13. 9. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 840 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 12. 2020 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 28. 12. 2020. Dle čl. 3 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. V daném případě se jedná o částku 60 Kč denně. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 840 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaný uhradil žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 840 Kč, a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila dne 15. 12. 2020. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl převeden z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého výpisu z bankovního účtu žalobkyně (nebo z potvrzení o provedené platbě), ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr v datech splatnosti. Odeslání upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 7. 3. 2021. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovanému a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o podnikatelském úvěru ze dne 15. 12. 2020, doklad o provedené platbě, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 5. Z listiny nazvané Smlouva o podnikatelském úvěru soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující žalobkyně a na straně úvěrované žalovaný, u nějž byla uvedena jeho adresa, rodné číslo, IČO, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr ve sjednané výši 3 000 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Žalobkyně smlouvu podepsala, žalovaný nikoli, podpis žalovaného na smlouvě absentuje. V místě podpisu žalovaného je uvedeno jeho jméno a příjmení a„ kód SMS verifikace“. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. 6. Z listiny nazvané Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že toto potvrzení vydala [právnická osoba], s.r.o. V potvrzení uvedla, že z účtu žalobkyně vedeného u platební brány ThePay byla dne 15. 12. 2020 odeslána částka 3 000 Kč na uvedený účet označený pouze svým číselným vyjádřením. Soud tak nezval za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému jakékoli peněžní prostředky tak, jak tvrdí v žalobě, neboť uvedenou listinou a ani žádnou jinou listinou, jež žalobkyně na podporu svých tvrzení soudu předložila, neplyne jednoznačně, že by šlo o účet náležící právě žalovanému. Soud k jinému závěru dojít nemohl, neboť je vázán důkazními návrhy stran (žalobkyně) a nemůže si jednoduše domyslet identitu majitele účtu, která z provedeného dokazování nijak neplyne. Za těchto okolností je na žalobkyni, aby soudu prokázala, že peněžní prostředky jsou skutečně odeslány na účet žalovaného a i když se tento účet shoduje s účtem uvedeného ve formuláři, z tohoto dokumentu nevyplývá, že by žalobkyně ověřovala jakýmkoliv způsobem, že se jedná skutečně o osobu žalovaného nebo o jeho účet, zvláště pak za situace, kdy listina, kterou žalobkyně považuje za smluvní ujednání, neobsahuje žádný podpis žalovaného. 7. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení věci nadbytečná. 8. Soud v řízení tedy nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva a nevzal ani za prokázané, že by žalobkyně poskytla žalovanému jakékoli plnění. Soud plně odkazuje na zjištění popsaná výše. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a poučit jej dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř. S ohledem na výše popsaná skutková zjištění, ze kterých soud nedovodil ani uzavření smlouvy tvrzené žalobkyní, ani plnění tvrzené žalobkyní, soud žalobu zamítl v celém rozsahu. 9. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však dle obsahu spisu žádné prokazatelné a účelně vynaložené náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. 10. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v rozsudku, proti kterému není odvolání přípustné, soud v odůvodnění uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.