30 C 5/2022-52 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 16. 9. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 156,29 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 20. 6. 2017 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví Smlouva o povoleném přečerpání č. [anonymizováno], jejíž nedílnou součástí dle ustanovení č. V odst. 1 Smlouvy jsou [ulice] podmínky. Dle ustanovení odst. 1 Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, k okamžitému čerpání kdykoliv po dobu trvání Smlouvy, a to až do výše 10 000 Kč. Dle ustanovení čl. I odst. 2 Smlouvy čerpání úvěru bude poskytnuto na běžném účtu žalovaného vedeném u žalobkyně na základě Smlouvy o vedení účtu. Před uzavřením samotné Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěrovou schopnost žalovaného. Povolené přečerpání žalobkyně poskytla jako spotřebitelský nezajištěný úvěr pro účely, které nesouvisí s podnikáním. Dle II. odst. 1 Smlouvy byl sjednán úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,9 % ročně. Pro případ překročení povoleného limitu - tedy pro případ vzniku nepovoleného debetu žalobkyně účtuje zákonnou sazbu úroku z prodlení. Podle čl. II. odst. 3 Smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný hradí žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem, o které žalovaný případně požádá a to ve výši dle Sazebníku platného v den poskytnutí placené služby. Pro případ překročení povoleného přečerpání a vzniku prodlení bylo mimo jiné ujednáno přirůstání úroku k jistině a její další úročení sankčním úrokem a možnost ukončení smluvního vztahu, resp. možnost odstoupit od Smlouvy a prohlásit celý závazek za splatný. Dle čl. 2 Podmínek bylo mezi žalobkyní a žalovaným ujednáno splácení povoleného přečerpání takto: Žalovaný se zavázal plnit veškeré své dluhy vůči žalobkyni, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu úvěru a úroky z povoleného přečerpání. K úhradě těchto svých splatných dluhů (včetně úroků z prodlení a případných poplatků spojených s inkasem) žalovaný poskytl žalobkyni souhlas s inkasem příslušných dlužných částek z kteréhokoli jiného účtu než mKONTA vedeného žalobkyní. Splácení úvěru z povoleného přečerpání se uskutečňuje převodem peněžních prostředků na mKONTO, ke kterému bylo povolené přečerpání zřízeno. Žalovaný byl oprávněn splácet úvěr z povoleného přečerpání kdykoliv. Úrok z peněžních prostředků čerpaných v rámci povoleného přečerpání je splatný měsíčně, a to v jednotlivých na sebe navazujících měsíčních zúčtovacích cyklech, přičemž každý zúčtovací cyklus končí k tomu dni v měsíci, který se svým číselným označením shoduje se dnem, v němž bylo povolené přečerpání poskytnuto. Žalovaný se zavázal zajistit na svém mKONTU ke konci zúčtovacího cyklu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické úhradě měsíčních splátek úroků úvěru z povoleného přečerpání včetně případných úroků z prodlení. Není-li den konce zúčtovacího cyklu dnem pracovním, či není-li takový den v příslušném měsíci, je žalovaný povinen zajistit dostatečné finanční prostředky na svém mKONTU nejpozději do konce posledního pracovního dne přede dnem konce zúčtovacího cyklu. Žalobkyně je oprávněna inkasovat z mKONTA, ke kterému je povolené přečerpání zřízeno, úhradu úroků z povoleného přečerpání vždy k poslednímu dni daného zúčtovacího cyklu. Pokud výše čerpané jistiny úvěru z jakéhokoli důvodu přesáhne limit povoleného přečerpání, stává se takováto částka nepovoleným debetním zůstatkem, který je žalovaný povinen splatit ihned. Nepovolený debetní zůstatek je úročen úrokem z prodlení. Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu a řádně plnil podmínky Smlouvy, tj. nepřekračoval smluvenou částku a měsíčně připisoval ve prospěch svého běžného účtu určenou částku v průměrné výši 1/4 z povoleného limitu přečerpání až do měsíce, poté byl opakovaně upomínán k obnovení plateb. Žalovaný ale na výzvy nereagoval doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení od Smlouvy. Odstoupení od Smlouvy se stalo účinným ke dni 1. 8. 2019. K témuž dni dlužil žalovaný žalobkyni jistinu 10 006,29 Kč, dlužné poplatky a pojištění 150 Kč a kapitalizovaný úrok z úvěru 2 091,72 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: [anonymizováno] č. [anonymizováno] povoleném přečerpání ze dne 20. 6. 2017, elektronická akceptace smlouvy, všeobecné obchodní podmínky, smlouva o vedení běžného účtu, sazebník, výpis z účtu, odstoupení od smlouvy, předžalobní upomínka s poštovním podacím archem. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru o skutkovém stavu shodném s žalobními tvrzeními. Dne 20. 6. 2017 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena prostřednictvím elektronického bankovnictví Smlouva o povoleném přečerpání č. [anonymizováno]), jejíž nedílnou součástí dle ustanovení č. V odst. 1 Smlouvy jsou [ulice] podmínky. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve formě povoleného přečerpání, k okamžitému čerpání kdykoliv po dobu trvání smlouvy, a to až do výše 10 000 Kč. Dle ustanovení čl. I odst. 2 Smlouvy čerpání úvěru mělo být poskytnuto na běžném účtu žalovaného vedeném u žalobkyně na základě smlouvy o vedení účtu. Před uzavřením samotné Smlouvy žalobkyně zkoumala úvěrovou schopnost žalovaného. Dle II. odst. 1 smlouvy byl sjednán úrok z povoleného přečerpání ve výši 18,9 % ročně; pro případ překročení povoleného limitu - tedy pro případ vzniku nepovoleného debetu byla žalobkyně oprávněna účtovat zákonnou sazbu úroku z prodlení. V čl. II. odst. 3 smlouvy bylo ujednáno, že žalovaný hradí žalobkyni poplatky a ceny za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem, o které žalovaný případně požádá a to ve výši dle Sazebníku platného v den poskytnutí placené služby. Žalovaný se zavázal plnit veškeré své dluhy vůči žalobkyni, tj. zejména řádně a včas uhradit dlužnou jistinu úvěru a úroky z povoleného přečerpání. K úhradě těchto svých splatných dluhů (včetně úroků z prodlení a případných poplatků spojených s inkasem) žalovaný poskytl žalobkyni souhlas s inkasem příslušných dlužných částek z kteréhokoli jiného účtu než mKONTA vedeného žalobkyní. Žalovaný využíval povolené překročení finančních prostředků na jeho běžném účtu, avšak byl opakovaně upomínán k obnovení plateb (první/druhá výzva zpoplatněna částkou á 50 Kč, poslední výzva/odstoupení od Smlouvy částkou á 150 Kč). Žalovaný ale na výzvy nereagoval doplacením dlužných částek, což vedlo k odstoupení žalobkyně od smlouvy ke dni 1. 8. 2019. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. 6. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Bylo rovněž prokázáno, že smlouva má charakter tzv. spotřebitelské smlouvy podle § 1810 o. z., neboť podle skutkového závěru soudu byla smlouva uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svoji právní povinnost ze smlouvy splnila a poskytla žalovanému peněžní prostředky ve sjednané výši. Právní povinností žalovaného ze smlouvy bylo vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s úrokovým navýšením, a to sjednaným způsobem. Dále byl žalovaný povinen platit žalobkyni poplatky, přič