30 C 53/2021-45 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 4. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 1 838 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalobkyně - [právnická osoba] - uzavřela se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] dne 1. 11. 2018 (dále jen„ Smlouva“), jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a Ceník. Na základě této Smlouvy poskytla žalobkyně dle čl. I. odst. 1 Smlouvy žalované finanční prostředky ve výši 900 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaná dle čl. II. odst. 1 Smlouvy zavázala platit úrok ve výši 7,99 % p. a., a dále poplatky dle čl. II. odst. 2 Smlouvy dle platného Ceníku. Žalovaná se ve Smlouvě zavázala hradit poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 12 917 Kč, vždy nejpozději do 20. dne v měsíci. Žalovaná nedodržela svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostala se s hrazením splátek do prodlení. Dle čl. V. odst. 1 písm. c) ve spojení s čl. V. odst. 2 písm. b) Smlouvy o úvěru má žalobkyně právo, v případě že dojde k prodlení úvěrovaného se splácením poskytnutého úvěru zastavit další čerpání úvěru a prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný, a dále účtovat žalované poplatky spojené s vymáháním dlužné pohledávky dle aktuálně platného Ceníku. Jelikož žalovaná nereagovala na výzvy žalobkyně k zaplacení již splatných splátek úvěru a jelikož interní - mimosoudní vymáhání dlužných splátek bylo neúspěšné, využila žalobkyně svého práva a prohlásila dne 13. 12. 2019 celý úvěr za okamžitě splatný, neboť byla žalovaná k tomuto dni v prodlení s více než 2 splátkami. Žalovaná se tak počínaje dnem následujícím dostala do prodlení se zaplacením celého dluhu. V souladu s platným právním řádem pak byla dlužná částka nadále úročena vedle řádného úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaná proto s ohledem na výše uvedené dluží žalobkyni částku 1 838 Kč na poplatcích, částku 25 059,88 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 7,99 % p. a. počítaného z aktuální jistiny úvěru do 24. 8. 2020, částku ve výši 107 261,28 Kč na zákonném úroku z prodlení z řádně a včas nesplacených částek ode dne, kdy se žalovaná dostala do prodlení, do 24. 8. 2020. Pro úplnost žalobkyně uvádí, že dle čl. VI. Smlouvy byl předmětný úvěr zajištěn blankosměnkou, přičemž samotná dlužná jistina úvěru je již vymáhána v rámci směnečného řízení před Městským soudem v Praze. Předmětem této žaloby jsou pak dlužné poplatky související s předmětnou úvěrovou smlouvou a další, výše uvedené příslušenství. Ačkoliv žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena. 2. Žalovaná namítala, že žalobkyně nijak neprokázala tvá tvrzení o tzv. zesplatnění dluhu, neodůvodnila řádně nárok na úrok a úrok z prodlení. Žalovaná tvrdila, že u požadovaného úroku není zřejmé, proč jej žalobkyně požaduje právě z jí uváděné částky a proč jej požaduje právě od 29. 10. 2018, u úroku z prodlení rovněž není zřejmé, proč jej žalobkyně požaduje právě z ní tvrzené částky a ani proč jej požaduje za dobu od 11. 11. 2019, když sama žalobkyně tvrdí, že jej požaduje ode dne následujícího po dni, kdy došlo k zesplatnění, ke kterému ovšem dle žalobkyně došlo dne 13. 12. 2019. Žalovaná rovněž sporovala tvrzení žalobkyně o tom, jaká částka byla žalovanou uhrazena. Žalovaná nárok žalobkyně uplatněný žalobou neuznala, navrhovala zamítnutí žaloby v celém rozsahu. 3. Soud postupem dle § 95 o. s. ř. připustil změnu žaloby učiněnou podáním žalobkyně ze dne 19. 7. 2022 a ze dne 25. 8. 2022 tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, neboť žalobkyně změnila svá tvrzení, kdy nově požadovala smluvní a nikoli zákonný úrok z prodlení, žalobkyně změnila i období, za které požaduje úrok či úrok z prodlení, či tvrzení týkající se zneplatnění tvrzeného dluhu. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná spolu dne 1. 11. 2018 uzavřely písemnou smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 900 00 Kč tak, jak se smlouvou zavázala, tj. dne 2. 11. 2018 převodem na účet žalované. Peněžní prostředky byly dle čl. I.2. smlouvy určeny výhradně na úhradu nákladů spojených s podnikáním. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 12 917 Kč způsobem sjednaným ve smlouvě (viz čl. III. smlouvy), s tím, že první splátka byla splatná dne 20. 1. 2019 a poslední splátka 20. 12. 2026, a to včetně sjednaného úroku ve výši 7,99 % (viz čl. II.1. smlouvy) a sjednaných poplatků (viz čl. II.2. smlouvy). Pro případ prodlení žalované se splácením bylo sjednáno právo žalobkyně prohlásit písemným oznámením celý úvěr včetně úroků a všech dalších částek za okamžitě splatné (viz čl. V.2.b). smlouvy). Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník (ceník) poplatků. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala platit sjednaný úrok z prodlení ve výši 17,99 % ročně (viz čl. V.4. smlouvy). Uvedená zjištění soud učinil z listiny nazvané: smlouva o úvěru, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] – firemní a korporátní klientela účinné od 1. 9. 2015 a [právnická osoba] pro bankovní obchody. V ceníku byla sjednána výše poplatků - nákladů spojených s prodlením, a to v čl. 3 ceníku ve výši 300 Kč za 10 dní prodlení, a to vždy k 10., 40. a 70. dni v prodlení ve výši 300 Kč, 900 Kč a 900 Kč. Žalovaná nesplácela tak, jak se smluvně zavázala (tato zjištění soud učinil z výpisů z účtu). Žalobkyně neprokázala, že by žalované odeslala výpisy z účtu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalobou uplatněné částky (tato zjištění soud učinil z listiny nazvané Oznámení o právním zastoupení a výzva k úhradě dluhu ze dne 27. 8. 2020 a poštovního podacího archu). Žalobkyně vystavila dne 10. 11. 2019 listinu, kterou hodlala žalovanou vyzvat k zaplacení dlužné částky; žalobkyně neprokázala odeslání této listiny. Žalovaná neprokázala, že by na svůj závazek ze smlouvy plnila více, než tvrdí žalobkyně. 5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. 6. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto úvěrujícím, a žalovanou, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. 7. Žalobkyně své smluvní povinnosti splnila a poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 900 000 Kč tak, jak se smlouvou zavázala, tj. dne 2. 11. 2018 převodem na účet žalované. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 12 917 Kč způsobem sjednaným ve smlouvě, a to včetně sjednaného úroku ve výši 7,99 % a sjednaných poplatků. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky a ceník poplatků. Pro případ prodlení se žalovaná zavázala platit sjednaný úrok z prodlení ve výši 17,99 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení a svůj závazek nesplnila řádně a včas. 8. Předně soud uvádí, že pokud žalovaná sporovala výši žalovanou uhrazené částky, pak bylo procesní povinností žalované tvrdit a prokázat, zda kdy a v jaké výši žalovaná na svůj dluh plnila; tato tvrzení však žalovaná nebyla schopna soudu poskytnout a ani označit důkazy. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že žalovaná své břemeno tvrzení a důkazní o tom, zda, kdy a zejména, v jaké výši žalovaná na dluh plnila, neunesla; soud tak v otázce výše žalovanou poskytnutého plnění vycházel z tvrzení žalobkyně. 9. Soud konstatuje, že žalobkyně se v řízení nedomáhala po žalované zaplacení jistiny úvěru, ale pouze sjednaných poplatků, úroku a úroku z prodlení. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. 10. Pokud žalobkyně požadovala žalobou poplatky, pak v řízení bylo prokázáno, že k jejich placení se žalovaná smlouvou zavázala tak, jak žalobkyně v řízení tvrdila. Dohodu o placení poplatků za služby spojené s poskytnutím úvěru přitom soud posoudil jako platnou dohodu, jejímuž uzavření nebránilo žádné kogentní zákonné ustanovení. 11. Žalobkyně žalobou požadovala po žalované zaplacení poplatků ve výši 2 x 900 Kč, jako„ nákladů spojených s prodlením“ žalované, a dále žalobkyně požadovala po žalované zaplacení poplatků ve výši 4 x 9,50 Kč za odeslání výpisů z účtu. 12. Předně soud konstatuje, že v zásadě má úvěrující vůči úvěrovému (nad rámec poskytnutého úvěru a úroků, coby peněžité odměny za poskytnutí úvěru) právo na poplatky za poskytnuté služby. Tyto poplatky mají být jednak přiměřené a zejména pak mají odpovídat nákladům, které jsou se zpoplatněnými úkony a službami spojeny. Žalobkyni tížilo břemeno tvrzení a důkazní zejména v tom rozs