31 C 391/2021-51 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou Okresnímu soudu v Karviné dne 29. 6. 2021, která byla následně postoupena Okresnímu soudu v Ostravě jako soudu místně příslušnému, domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovanou zaplatit žalobci částku ve výši 27 356 Kč s příslušenstvím, když jde o nároky, které mu vůči žalované vyplývají ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 29. 6. 2017 a Smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 23. 3. 2017, které žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba], [IČO]. Následně byly pohledávky postoupeny žalobci. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci soud rozhodl rozsudkem č.j. 31 C 31 C 391/2021 - 23 ze dne 8. 3. 2022 tak, že zavázal žalovanou zaplatit výrokem ad. I částku ve výši 8 290 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 8 290 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, výrokem ad. II citovaného rozsudku žalobu zamítl, pokud se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 11 666 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 225 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 864,11 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 6 166 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení, částky ve výši 7 400 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 129,96 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 943,84 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 9 130,57 Kč od 16. 1. 2021 do 28. 2. 2021, zákonného úroku z prodlení z částky 4 674,57 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení, úroku ve výši 23,72 % ročně z částky 9 130,57 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení. Výrokem ad. III rozsudku ze dne 8. 3. 2022 pak nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Tento rozsudek napadl ve výroku ad. II žalobce odvoláním, soud prvního stupně jej předložil odvolacímu soudu k dalšímu procesnímu postupu. Přípisem ze dne 6. 5. 2022 pak odvolací soud věc vrátil k vydání doplňujícího rozsudku dle § 166 odst. 2 o.s.ř., neboť nebylo rozhodnuto o celém předmětu řízení, konkrétně o úroku z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 3 834 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 4 456 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení. 4. Soud ve věci nařídil jednání za účelem vydání doplňujícího rozsudku na 12. 7. 2022. K tomuto jednání se žalobce nedostavil, svou nepřítomnost u jednání omluvil. Žalovaná se k jednání nedostavila, ač byla řádně a včas předvolána. Proto soud jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a ve věci vynesl doplňující rozsudek ve znění uvedeném shora. 5. Soud konstatuje, že ve věci samé zcela dokazuje na důkazy, které provedl u ústního jednání dne 8. 3. 2022, jakož i na zjištěný skutkový stav věci, na skutečnosti, které nevzal za prokázané, i na své právní hodnocení, jak vše vyplývá z odůvodnění citovaného - tímto rozhodnutím doplňovaného - rozsudku ze dne 8. 3. 2022. 6. Na tomto místě soud pouze akcentuje, že v řízení vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 23. 3. 2017, a to částku ve výši 10 000 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 5 544 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Dále soud vzal za prokázané, že předchůdce žalobce poskytl žalované plnění na základě neplatné smlouvy [číslo] ze dne 28. 6. 2017, a to částku ve výši 5 734 Kč, žalovaná uhradila před podáním žaloby částku 1 900 Kč (což žalobce pouze tvrdil, nicméně žalovaná ani netvrdila a neprokazovala žádné úhrady nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalované, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené části jistiny ve výši 4 456 Kč dle smlouvy ze dne 23. 3. 2017 (tj. 10 000 Kč minus 5 544 Kč) a ve výši 3 834 Kč dle smlouvy ze dne 28. 6. 2017 (tj. 5 734 Kč minus 1 900 Kč), tj. celkem částky ve výši 8 290 Kč. Soud vzal za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k plnění ve smyslu ustanovení § 1958 odst. 2 OZ výzvou – oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021, která jí byla odeslána dne 15. 2. 2021, lze tak shrnout, že se výzva dostala do dispozice žalované dne 18. 2. 2021; v této výzvě žalobce stanovil lhůtu k plnění v trvání 10 dnů, tj. do 28. 2. 2021. Na základě uvedeného tak soud z částky ve výši 8 290 Kč rovněž přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 OZ ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 1. 3. 2021 do zaplacení (výrok ad. I citovaného rozsudku ze dne 8. 3. 2022). Ve zbytku soud žalobu zamítl, v rozsahu uvedeném ve výroku ad. II citovaného rozsudku ze dne 8. 3. 2022, včetně požadovaného příslušenství. 7. Žalobce uplatnil žalobou mimo jiné úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení (dle smlouvy ze dne 29. 6. 2017 [číslo]) a úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 9 130,57 Kč od 16. 1. 2021 do zaplacení (dle smlouvy [číslo] ze dne 23. 3. 2017). Proto soud výrokem ad. I tohoto doplňujícího rozsudku soud zamítl žalobu i pro úrok z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 3 834 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení (ve vztahu k nároku uplatněnému dle smlouvy [číslo] dle smlouvy ze dne 29. 6. 2017) a pro úrok z prodlení ve výši 0,25% ročně z částky 4 456 Kč od 1. 3. 2021 do zaplacení (ve vztahu k nároku uplatněnému dle smlouvy [číslo] ze dne 23. 3. 2017), tj. vždy pro tu část úroku z prodlení, která převyšuje úrok z prodlení v přiznané sazbě ve výši 8,25% ročně (viz. výrok ad. I rozsudku ze dne 8. 3. 2022). 8. Výrok ad. II tohoto rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl i v této fázi řízení o vydání doplňujícího rozsudku procesně neúspěšný a žalované dle obsahu spisu žádné náklady, jejichž náhradu by mohla vůči žalobci požadovat, ani v této fázi řízení nevznikly.