36 C 61/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne 23. 7. 2021, domáhal po žalované úhrady částky 4 560 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovaná dne 7. 3. 2015 v 8:44 hod. linka [číslo] dne 8. 6. 2015 v 14:00 hod. linka [číslo] dne 27. 7. 2015 v 15:13 hod. linka [číslo] neprokázala na výzvu zaměstnance žalobce při přepravní kontrole platným jízdním dokladem, nezaplatila jízdné 3x 20 Kč, ani přirážku k jízdnému po 1 500 Kč, ačkoliv byla žalobcem k úhradě vyzvána, celkem tak dluží 4 560 Kč. 2. V dané věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 26. 11. 2021 elektronický platební rozkaz. Tento elektronický platební rozkaz byl usnesením ze dne 21. 12. 2021 zrušen, když se nepodařilo doručit platební rozkaz žalované do vlastních rukou. 3. V souladu s ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) soud věc rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. <b>4. Soud učinil následující závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> Žalovaná se v [obec] dne 7. 3. 2015 v 8:44 hod. linka [číslo] dne 8. 6. 2015 v 14:00 hod. linka [číslo] dne 27. 7. 2015 v 15:13 hod. linka [číslo] hromadné dopravy provozované žalobcem neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Byly s ní sepsány dohody s cestujícím [číslo] [číslo] [číslo] které žalovaná podepsala, a bylo jí uloženo zaplatit jízdné, které ve všech případech činilo 20 Kč, a přirážku k jízdnému, která od 1. 6. 2013 činí 1 500 Kč. Žalovaná písemně uznala nárok v celkové výši 4 560 Kč co do důvodu i výše. Žalovaná dosud částku 4 560 Kč nezaplatila. Žalovaná byla vyzvána dne 18. 5. 2021 k úhradě dlužné částky, dluh neuhradila. 5. Toto je prokázáno dohodami s cestujícím a předžalobní výzvou. 6. Žalobou uplatněný nárok je dán podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále o. z.), dle kterého byla mezi účastníky nastoupením žalované do dopravního prostředku provozovaného žalobcem uzavřena konkludentně smlouva o přepravě, ust. § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ust. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, a článkem IX. Smluvních přepravních podmínek žalobce. Soud tedy zavázal žalovanou zaplatit žalobci dlužné jízdné a přirážky k jízdnému spolu s úroky z prodlení tak, jak žalobce požadoval, když nárok žalobce na úrok z prodlení je dán ust. § 1970 o. z. a výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná písemně uznala nárok žalobce ve výši celkem 4 560 Kč, tak břemeno důkazní ohledně úhrady této částky bylo na žalované, žalovaná však ani netvrdila a tedy ani neprokázala, že dlužnou částku uhradila. 7. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce měl ve věci plný úspěch, zavázal soud žalovanou v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka představuje 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a dále dva režijní paušály po 100 Kč za zaslání předžalobní výzvy k plnění a za sepsání žaloby, a to dle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb. 8. Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované plnit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 9. Odůvodnění rozsudku je v souladu s ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.