40 C 161/2022-52 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 25 340 Kč spolu s příslušenstvím. K odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ: [číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela dne 23. 8. 2016 s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo], na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaná zavázala zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 2 240 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 3 200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 400 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč se splatností poslední splátky dne 3. 10. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost [právnická osoba], dnes s názvem [právnická osoba], [IČO]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaná úvěr řádně neuhradila, se dlužná jistina od 4. 10. 2017 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaná uhradila na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení částku v celkové výši 2 500 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 25 340 Kč, sestávající z dlužné jistiny 16 000 Kč a dlužných úhrad za služby 9 340 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 8 370,52 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 815,71 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání dne 30. 8. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne 24. 8. 2016 žalovaná požádala společnost [právnická osoba], [IČO] o půjčku ve výši 16 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedla, že je v domácnosti a bydlí jako„ partnerka“, celkový měsíční příjem tvoří pouze sociální dávky ve výši 35 110 Kč Měsíční výdaje domácnosti pak činí nájem/inkaso 6 750 Kč a výdaje domácnosti 19 000 Kč, tj. celkem 25 750 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: výpis z účtu a výměr podpory/důchodu (zjištěno z Karty zákazníka). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 3 200 Kč, úrokem 2 240 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 400 Kč, tj. celkem 11 840 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 480 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). Žalovaná uhradila celkem 2 500 Kč (zjištěno z Přehledu plateb). 6. Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka H [číslo], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka H [číslo]. 7. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 včetně příslušné stran Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel [právnická osoba] dopisem ze dne 6. 12. 2019 oznámil žalované postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Toto oznámení odeslala žalobkyně na adresu místa výběru žalované uvedenou v kartě zákazníka (zjištěno z Podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 a sledování zásilky). Dne 10. 5. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na adresu místa výběru předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 a sledováním zásilky). U žádné z obou výše označených listin nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalované, neboť pošta zásilky nemá v evidenci. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 13. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny listiny, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto listiny žalobkyně spolu se kartou nepředložila. 14. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 16 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. 16. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 16 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 2 500 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 13 500 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část splátek na úhradu souhrnných poplatků, neboť toto ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacené částky. První výzva k pln