40 C 163/2022-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 4 581 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4 581 Kč od 11. 12. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a zaplacení částky 1 750 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 9. 11. 2020 uzavřela s žalovanou elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa] Smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslala žalované na účet č. [bankovní účet] téhož dne peněžní prostředky ve výši 3 500 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 1 081 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne 10. 12. 2020. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost hradit žalobkyni úroky z prodlení a smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 1 500 Kč. Celková výše dluhu žalované ke dni podání žaloby činila 6 081 Kč, tj. dlužná jistiny a poplatku ve výši 4 581 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále po žalované požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 3 500 Kč za dobu od 11. 12. 2020 do 13. 6. 2022 ve výši 1 750 Kč. Žalované byla dne 8. 1. 2019 zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání dne 30. 8. 2021 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně i žalovaná svou neúčast omluvily. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl všechny listinné důkazy předložené žalobkyní a po provedeném dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Z předložené smlouvy o zápůjčce soud nevzal za prokázáno, že tato byla mezi účastníky uzavřena a odpovídá projevu vůle účastníků. Jako věřitel je ve smlouvě označena společnost žalobkyně, a na místě klienta je uvedeno: [celé jméno žalované], adresa bydliště, rodné číslo, telefon a e-mail. V místě podpisu smluvních stran absentuje podpis žalované, když v místě podpisu klienta je uvedeno pouze jméno žalované, datum včetně hodiny, minuty a sekundy a PIN kód: [číslo]. Z takto uvedených údajů soud nevzal za prokázáno podepsání smlouvy žalovanou. Rovněž tak soud nedovodil uzavření smlouvy ani z předložených Všeobecných obchodních podmínek, které byly„ podepsány“ naprosto shodně jako Smlouva o zápůjčce, přičemž žalobkyně předloženými důkazy neprokazuje proces uzavření smlouvy stanovený v čl. 2 a 2.10 těchto podmínek. Z předložených listin – upomínky a opakovaných výzev k úhradě dlužné částky soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně žalovanou účinně vyzývala k úhradě dlužné částky, neboť tato skutečnost z uvedených listin nevyplývá. U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání žalované. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne 29. 7. 2022 ve spojení s listinou potvrzení o platbě předloženou žalobkyní, již označila k prokázání tvrzení, že žalované poskytla částku 3 500 Kč dne 10. 11. 2020, vzal soud za prokázáno, že tato částka byla žalované uvedeného dne připsána na její účet. Dne 1. 2. 2022 byla žalované odeslána předžalobní výzva. 5. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako klientem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ Smlouva o zápůjčce“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Oproti tomu soud považuje za prokázáno tvrzení, že žalobkyně poskytla žalované dne 10. 11. 2020 částku 3 500 Kč převodem na její účet. Žalobkyně žádnou z předložených výzev neprokázala, že by byť jen jedna z nich byla doručena do dispozice žalované. Kvalifikovaná výzva v podobě žaloby tak byla žalované doručena až dne 2. 8. 2022. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla dne 10. 11. 2020 žalované bez prokázaného právního důvodu částku 3 500 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 3 500 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. také právo na úroky z prodlení za dobu od 4. 8. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalované. Ohledně zbývajících dílčích nároků, a to částky 1 081 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 11. 12. 2020 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 500 Kč a požadované smluvní pokuty ve výši 1 750 Kč zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně úroků z prodlení z dlužné jistiny 3 500 Kč za dobu od 10. 11. 2020 do 3. 8. 2022, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná byla po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu. Žalovaná sice současně s omluvou k jednání navrhla, aby soud rozhodl„ pokud možno v měsíčních splátkách“, avšak tento návrh blíže nekonkretizovala. Soud proto z důvodu naprosté neurčitosti tohoto návrhu o něm nemohl rozhodnout. 9. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.