40 C 327/2021-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 200 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 715,10 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 5 099,80 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky 10 000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], IČ: [číslo], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela dne 12. 9. 2016 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo], na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč počínaje od 23. 10. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost [právnická osoba], dnes s názvem [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně neuhradil, se dlužná jistina od 24. 10. 2017 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaný uhradil na 1 200 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 16 200 Kč, sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč, dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 475,88 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost 2 000 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 3 724,12 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 5 099,80 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 1 715,10 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 7. 1. 2022 se nedostavil žalovaný, který požádal, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne 11. 9. 2016 žalovaný požádal společnosti [právnická osoba], [IČO] o půjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnaný s čistým měsíčním příjmem 17 500 Kč Měsíční výdaje domácnosti pak činí nájem/inkaso 4 400 Kč, výdaje domácnosti 8 000 Kč, tj. celkem 12 400 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva a SIPO (zjištěno z Karty zákazníka). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem za administrativní činnost 2 000 Kč, úrokem 1 400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, tj. celkem 17 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 305 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). Žalovaný uhradil celkem 1 200 Kč (zjištěno z Přehledu plateb). Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka [číslo] [číslo], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka [číslo] [číslo]. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2020 včetně příslušné strany 305 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 7. 1. 2020 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu odlišnou od adresy bydliště i adresy výběru uvedenou ve smlouvě o půjčce i kartě zákazníka oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020 a Sledováním zásilky). Dne 10. 5. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu odlišnou od adresy bydliště i adresy výběru uvedenou ve smlouvě o půjčce i kartě zákazníka předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 a Sledováním zásilky). U žádné z obou výše uvedených zásilek nebylo prokázáno její doručení do dispozice žalovaného. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaný převzal. 8. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 10. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 12. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v zákaznické kartě. Pokud bylo v zákaznické kartě uvedeno, že byly ověřeny příjmy žalovaného a byla předložena nájemní smlouva, tak tyto skutečnosti již prokázány nebyly. 13. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Žalovaný fakticky zaplatil 1 200 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 8 800 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část provedených splá