54 C 52/2022-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem, doručeným soudu dne [datum], domáhal po žalovaném zaplacení shora uvedené částky a svůj návrh odůvodňoval takto: 2. Dne [datum] žalovaný jakožto nájemce uzavřel s žalobcem jakožto pronajímatelem nájemní smlouvu [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem byl nájem části pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Vítkovice. Dle čl. IV. odst. 1. Smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobci nájemné ve výši 427 Kč ročně. Žalovaný žalobci neuhradil nájemné za rok 2018, čímž vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle čl. VI. Smlouvy ve výši 1 Kč denně za každý den prodlení s úhradou nájemného. Vzhledem k tomu, že nájemné za rok 2018 nebylo do dnešního dne stále uhrazeno, dochází ke kontinuálnímu navyšování smluvní pokuty. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje na úhradu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] částku ve výši 731 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu ze dne [datum], žalovaný však ničeho neuhradil. 3. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. 4. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. 5. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Dne [datum] žalovaný jakožto nájemce uzavřel s žalobcem jakožto pronajímatelem nájemní smlouvu [číslo] jejímž předmětem byl nájem části pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Dle čl. IV. odst. 1. smlouvy se žalovaný zavázal hradit žalobci nájemné ve výši 427 Kč ročně. Žalovaný žalobci neuhradil nájemné za rok 2018, čímž vznikl žalobci nárok na smluvní pokutu dle čl. VI. smlouvy ve výši 1 Kč denně za každý den prodlení s úhradou nájemného. Žalobci tak vznikl nárok na úhradu smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši 731 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 731 Kč prostřednictvím přípisu ze dne [datum], který si žalovaný nepřevzal. Přípis se však dostal do sféry dispozice žalovaného dne [datum], a jelikož žalovaný předmětnou částku v přípisem stanovené lhůtě 30 dnů neuhradil, nachází se ode dne [datum] v prodlení. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ještě předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl, když nárok žalobce na zaplacení ujednané smluvní pokuty je dán ust. § 2201 a § 2048 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), když žalovaný se písemně zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 1 Kč za každý den prodlení pro případ prodlení s placením nájemného, přičemž celkem na smluvní pokutě za shora uvedené období činí dluh ve výši 731 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., když výše úroků z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci bylo přiznáno právo na náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a režijní paušál po 300 Kč za každý ze dvou úkonů, tj. za sepis předžalobní výzvy a žaloby dle § 151 odst. 3 o. s. ř., § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Další žalobcem uplatněné náklady, a to náklady na právní zastoupení žalobce advokátem, soud žalobci nepřiznal, když tyto již nepovažuje za účelně vynaložené. Projednávaná věc byla totiž zahájena tzv. formulářovou žalobou o bagatelní částku, která spadá do běžné agendy žalobce a které žalobce běžně žaluje (srovnej zejména řízení před zdejším soudem pod sp. zn. 62 C 436/2021, 55 C 382/2021). Dle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky (srovnej zejména rozhodnutí sp. zn. I ÚS 2929/07, II ÚS 2396/09, III ÚS 2984/09, II ÚS 376/12, IV ÚS 1447/18), lze u statutárních měst presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů. Není-li v příslušném řízení prokázán opak, nejsou náklady na zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým. Tím samozřejmě není kategoricky konstatováno, že za zcela výjimečných okolností nemůže být zastoupení státu advokátem, mající povahu účelného uplatňování nebo bránění práva, připuštěno. Zastoupení advokátem lze akceptovat jako výjimku z pravidla, jíž je nutno vykládat přísně restriktivním způsobem. V daném případě však nebyly kýmkoliv tvrzeny ani soudem shledány žádné skutkové okolnosti, které by zastoupení žalobce advokátem v tomto případě odůvodňovaly. Náklady řízení se dle § 149 odst. 1 o. s. ř. platí k rukám advokáta žalobce. 8. Lhůta k plnění je dle § 160 odst. 1 o. s. ř.