58 C 288/2021-58 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 37 577,73 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dne [datum] prostřednictvím internetu smlouvu č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 23 000 Kč bankovním převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr splatit nejpozději [datum] vč. poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 14 577,73 Kč, což však neučinil. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl opětovně vyzýván ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 37 577,73 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 23 000 Kč a poplatku 14 577,73 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení. 2. K ústnímu jednání, které se konalo dne [datum], se žádný z účastníků nedostavil, přičemž neúčast omluvila pouze žalobkyně, která souhlasila s projednáním věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků řízení, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) a při rozhodování vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] soud nic podstatného nezjistil, neboť tyto listiny nejsou ze strany žalovaného podepsány a soudu nebyly předloženy žádné důkazy svědčící o tom, že by je žalovaný skutečně uzavřel prostřednictvím dálkové komunikace. 5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného dne [datum] částku 23 000 Kč. Tato skutečnost dále vyplynula i z odpovědi [právnická osoba] na dotaz soudu. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy vč. podacího lísku soud zjistil, že žalovaný byl před podáním žaloby seznámen se skutečností, že pohledávka předchůdkyně žalobkyně za ním přešla na žalobkyni a zároveň byl vyzván k plnění, a to výzvou z [datum]. Žádnou dřívější výzvu k plnění soud z provedeného dokazování naopak nezjistil. Žalovanému byla výzvou poskytnuta třídenní lhůta k plnění. 7. Postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni soud zjistil též ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] vč. přílohy. 8. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. <b>9. Soud z provedeného dokazování dospěl k závěru o skutkovém stavu následovně:</b> 10. Předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku 23 000 Kč dne [datum]. Soud nezjistil z provedeného dokazování žádný právní důvod či titul k provedení této platby. Dále soud z provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] O tomto postoupení vyrozuměla předchůdkyně žalobkyně žalovaného přípisem ze dne [datum], ve kterém zároveň žalovaného vyzvala k plnění se lhůtou plnění v trvání tří dnů. Z provedeného dokazování soud nezjistil dřívější výzvu k plnění. 11. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsané smlouvy, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající způsobu ověření totožnosti žalovaného např. skrze kontrolu občanského průkazu či skrze verifikační platbu, elektronický podpis nebo jiné prostředky ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 2 000 Kč pomocí bezhotovostního převodů na účet žalovaného. 12. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen„ OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 23 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 23 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobci také právo na úroky z prodlení a dle § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od [datum], a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu. Ve smyslu § 573 OZ soud vycházel z toho, že výzva k plnění byla žalovanému odeslána [datum], za doručenou ji proto lze považovat [datum]. Žalovanému byla poskytnuta třídenní lhůta k plnění (do [datum]) a proto od [datum] byl žalovaný v prodlení. Ohledně zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl tak, neboť nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní či její právní předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva s tvrzeným obsahem, nebyla tedy prokázána existence tvrzeného nároku co do požadovaných poplatků a úroků. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 47 484,77 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 24 460,82 Kč (s kapitalizací úroku z prodlení ke dni vyhlášení rozsudku), tedy v rozsahu 51,5 %. Soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 110 Kč, která činí 3 % z částky 3 682 Kč. Tato se sestává z odměny advokáta ve výši 1 500 Kč za převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT), přičemž výše odměny za jeden úkon vychází z § 14b odst. 1 AT (3 x 500 Kč), náhrady hotových výdajů dle § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Nakonec soud přiznal žalobkyni 21 % DPH z částky 1 800 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a částky 1 504 Kč odpovídající zaplacenému soudnímu poplatku. 16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.