59 C 171/2022-29 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 10 686 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 13. 1. 2021 prostřednictvím internetu smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kdy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit společně se sjednanými poplatky a úroky. Žalobkyně poskytla žalovanému postupnými bezhotovostními platbami na účet č. [bankovní účet] celkem částku ve výši 6 600 Kč a tuto částku spolu s poplatkem ve výši 1 320 Kč a úrokem ve sjednané celkové výši 20 % měsíčně byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný tak však neučinil, pročež se dluh stal v souladu se smlouvou splatným dne 31. 8. 2021. Žalobkyně tak požaduje krom úrokového příslušenství úhradu jistiny ve výši 6 600 Kč, poplatek za čerpání úvěru 1 320 Kč, úrok ve výši 3 945 Kč a účelně vynaložené náklady za mimosoudní vymáhání dlužné částky ve výši 363 Kč, to vše ponížené o úhradu ze strany žalovaného ve výši 1 542 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání dne 22. 8. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. 4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti: 5. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] opatřené datem 13. 1. 2021, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně dalších plateb. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem OP, číslem telefonu, e-mailem, číslem bankovního účtu. Na konci listiny v části podpisy smlouvy je u jména žalovaného uvedeno„ elektronicky podepsal [celé jméno žalovaného]“. 6. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 1. 4. 2021 do 31. 5. 2021, že žalobkyně postupně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 6 600 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], a to dne 29. 4. 2021 částku 1 000 Kč, dne 30. 4. 2021 částku 2 800 Kč, dne 3. 5. 2021 částku 1 200 Kč, dne 10. 5. 2021 částku 400 Kč a dne 12. 5. 2021 částku 1 200 Kč. 7. Z listiny označené jako Potvrzení o provedení transakce, že společnost [právnická osoba] dne 13. 1. 2021 poskytla žalovanému částku ve výši 29 676 Kč. 8. Z listiny označené jako Výzva k úhradě – předžalobní upomínka ze dne 12. 11. 2021 vč. Podacího archu ze dne 12. 11. 2021, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 15. 12. 2021, když mu výzva byla zaslána dne 12. 11. 2021 na adresu uvedenou ve smlouvě. 9. Z ostatních v řízení provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro právní hodnocení skutkového stavu. 10. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný se dne 13. 1. 2021 dohodl s žalobkyní tak, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše limitu 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni spolu s dalšími úhradami vrátit v pravidelných splátkách; žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku ve výši 6 600 Kč, když žalovaný doposud uhradil částku 1 542 Kč; žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení žalobou požadované částky do 15. 12. 2021. 11. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci: 13. Soud nejprve uvádí, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky vyhodnocuje jakožto smlouvu o úvěru, neboť obsahuje podstatné náležitosti tohoto smluvního typu, přičemž byla uzavřena žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Smlouva jako taková přitom byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, jak má na mysli ust. § 562 odst. 1 o. z. V řízení pak byla prokázána skutečnost, že žalobkyně poskytla postupně žalovanému částku ve výši 6 600 Kč, a to bezhotovostními převody na účet žalovaného (dne 29. 4. 2021 částku 1 000 Kč, dne 30. 4. 2021 částku 2 800 Kč, dne 3. 5. 2021 částku 1 200 Kč, dne 10. 5. 2021 částku 400 Kč a dne 12. 5. 2021 částku 1 200 Kč). Povinností žalovaného bylo poskytnuté finanční prostředky vrátit, což neučinil (uhradil toliko 1 542 Kč). S ohledem na to soud žalobě vyhověl co do částky 10 686 Kč, představující jistinu ve výši 6 600 Kč, poplatek za čerpání úvěru 1 320 Kč, úrok ve výši 3 945 Kč a účelně vynaložené náklady za mimosoudní vymáhání dlužné částky ve výši 363 Kč, to vše ponížené o úhradu ze strany žalovaného ve výši 1 542 Kč. Z těchto důvodů soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I.; úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1970 o. z. z dlužné jistiny ve lhůtě ve výroku uvedené, neboť žalovaný se v takovém rozsahu dostal do prodlení, výše přitom byla určena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně byla v řízení zcela procesně úspěšná a soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 2 452 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby a účast u obou jednání soudu) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za první tři úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč) odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč (tj. poplatek již zaplacený spolu s jeho doplatkem dle výroku II. tohoto rozsudku). Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Soud pro úplnost dodává, že nepřiznal žalobkyni odměnu za úkony právní služby spočívající v doplnění žaloby, neboť žaloba jako taková měla být úkonem právní služby zcela perfektním odpovídajícím § 79 a násl. o. s. ř., byla-li žaloba podána prostřednictvím advokáta. Jestliže pak advokát z důvodu podání žaloby neodpovídající požadavkům stanoveným v § 79 o. s. ř. (ať už k výzvě soudu či z vlastní iniciativy) imperfektní žalobu doplnil, nelze takový úkon právní služby považovat za úkon právní služby, za který náleží odměna, neboť z hlediska ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. se nejedná o žalobkyní účelně vynaložený náklad řízení (takové náklady řízení by totiž žalobkyni nevznikly, byla-li by žaloba podána se všemi náležitostmi dle cit. § 79 a násl. o. s. ř.). 15. Žalobkyně ve věci podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, z něhož uhradila soudní poplatek ve výši 800 Kč, elektronický platební rozkaz ve věci vydán nebyl a věc byla převedena do řízení C, přičemž s ohledem na ustanovení položky 2 bod 2 sazebníku poplatků – přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, měl být soudní poplatek ve věci uhrazen dle položky 1 písm. a) sazebníku poplatků, a to ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl o povinnosti žalobkyně doplatit státu na soudním poplatku částku 200 Kč na účet Okresního soudu v Ostravě, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta splatnosti byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 16. Pro úplnost soud dodává, že z důvodu dlouhodobé nemoci samosoudkyně, která rozsudek vyhlásila, jej sepsal níže podepsaný samosoudce.