64 C 92/2021-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky [částka] představující smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného přijímacího zařízení na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba], jako právním předchůdcem žalobkyně, a žalovaným a nedoplatek nájemného za zapůjčené zařízení ve výši [částka]. 2. Soud vyzval oba účastníky ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně je poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože se účastníci ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 3. V řízení byl prokázán následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné podmínky poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společnosti [právnická osoba] (dále jen„ VOP“) a ceník, na základě nichž se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za ně hradit sjednanou cenu, dále byl sjednán pronájem přijímacího zařízení, konkrétně [jméno] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]). Smluvní pokuta za nevrácení zapůjčeného přijímacího zařízení byla ujednána pod písm. f) smlouvy, kde je drobným a obtížně čitelným písmem uvedeno, že pokud účastník nevrátí pronajaté Příjímací zařízení včas a v pořádku, Poskytovatel je oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. V ceníku je rovněž drobným a obtížně čitelným písmem stanovena výše smluvní pokuty v částce [částka] za zařízení. Na základě výpovědi smlouvy ze strany žalovaného ze dne [datum] došlo k ukončení smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému mimo jiné nájemné za pronajaté zařízení, a to vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], vyúčtováním [číslo] splatné dne [datum], na nějž je v tomto řízení nárokováno [částka]. Žalovaný byl vyzván k uhrazení smluvní pokuty za nevrácené přijímací zařízení v částce [částka]. Žalovaný na vymáhanou pohledávku ničeho neuhradil. 4. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do částky [částka]. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací ve smyslu zákona č. 127/2005 Sb. a § 2201 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě níž se zavázal hradit nájem za zapůjčené zařízení. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku zaplatil, proto soud rozhodl o jeho povinnosti uhradit dlužný nájem, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 5. Stran nároku na smluvní pokutu je pak soud toho názoru, že tento není důvodný. Soud nesouhlasí s názorem žalobkyně, že smluvní pokuta byla v předmětné smlouvě ujednána platně, neboť byla sjednána přímo ve formuláři smlouvy, žalovaný se tak měl možnost se s touto povinností seznámit a v jiných smluvních dokumentech jsou uvedeny pouze doplňující informace. Ústavním soudem bylo judikováno, že v rámci spotřebitelských smluv nemohou být ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (srov. závěry obsažené v nálezu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum]). V předmětné smlouvě sice byla povinnost uhradit smluvní pokutu za nevrácení zapůjčeného přijímacího zařízení uvedena, avšak bez jeho konkrétní výše, je zde pouze odkaz na ceník právního předchůdce žalobkyně. Nelze souhlasit s názorem žalobkyně, že výše smluvní pokuty představuje toliko doplňující informaci, naopak jde o podstatnou náležitost ujednání o smluvní pokutě, bez něhož by takové ujednání bylo neurčité a neplatné. Nadto ujednání o smluvní pokutě ve smlouvě je na předepsaném formuláři zaznamenáno velice malým a obtížně čitelným písmem. Soud proto ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy dle § 588 o. z. a žalobu co do částky [částka] zamítl (výrok II.). 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy převážně úspěšný žalovaný měl sice právo na náhradu nákladů řízení, nicméně mu žádné náklady nevznikly.