80 C 328/2021-32 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 24. 3. 2021, doplněnou podáním ze dne 10. 2. 2022, domáhala po žalované zaplacení částky 6 500 Kč spolu s 8,25% úrokem z prodlení ročně z této částky za dobu od 10. 3. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně pod dřívějším názvem [právnická osoba] uzavřela se žalovanou dne 26. 3. 2020 smlouvu o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím satelitu [číslo]. Na základě této smlouvy zajištovala žalobkyně žalované služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím satelitu, žalovaná však své povinnosti neplnila řádně, když se dostala do prodlení s úhradou odměn za poskytnuté služby. Upomínkou ze dne 7. 9. 2022 byla žalované poskytnuta dodatečná lhůta ke splnění dluhu do 30. 9. 2020. Jelikož žalovaná svou povinnost nesplnila, došlo ke dni 30. 9. 2020 k ukončení smlouvy a deaktivaci dle článku [číslo] a [číslo] Všeobecných podmínek žalobkyně, když žalobkyně má právo od smlouvy odstoupit z důvodů na straně žalované. V souladu s článkem 8.2 Všeobecných podmínek žalobkyně měla žalovaná povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy [číslo] vrátit žalobkyni pronajatá technická zařízení, kterými byly set-top box/CA Modul, sériové číslo [anonymizováno] a přístupová karta [číslo] které žalovaná od žalobkyně převzala na základě smlouvy. V rozporu se svými povinnostmi žalovaná žalobkyni po ukončení smlouvy zařízení nevrátila, této vznikl dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top boxu a ve výši 1 500 Kč za nevrácení přístupové karty. Žalovaná byla vyzvána dne 23. 2. 2021 ze strany právního zástupce žalobkyně k vrácení technických zařízení a zaplacení smluvní pokuty za nevrácení technických zařízení ve lhůtě. Žalovaná ani na základě tohoto upomenutí před podáním žaloby své závazky nesplnila, a to ani částečně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila žádným způsobem. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 26. 3. 2020 uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které žalovaná převzala do svého užívání přijímací zařízení, konkrétně set-top box sériové číslo [anonymizováno] a přístupovou kartu [číslo] Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, se kterými byla žalovaná seznámena a zavázala se v případě, že nevrátí pronajatá zařízení řádně a včas, zaplatit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za nevrácení set-top boxu a smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč za nevrácení karty. Z důvodu neuhrazení částky za služby elektronických komunikací byla smlouva o poskytování služeb ukončena ke dni 30. 9. 2020, v souladu s článkem 4.. Zvláštních podmínek pro službu Kombinované televize DIGI TV, které byly součástí smlouvy o poskytování služeb, tak měla žalovaná povinnost vrátit zařízení a kartu do 10 dnů od ukončení smlouvy, kterou však do dne podání žaloby nesplnila. Zástupce žalobkyně zaslal žalované dne 1. 3. 2021 předžalobní výzvu ze dne 23. 2. 2021, kterou vyzval žalovanou k vrácení set-top boxu a karty a k úhradě smluvní pokuty 6 500 Kč do 7 dnů od doručení výzvy. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba ve věci je zcela důvodná. Účastníci platně uzavřeli nepojmenovanou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a dle ustanovení § 64 odst. 1 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kdy žalobkyně poskytla žalované předmětné služby a žalovaná se zavázala za tyto služby platit sjednanou cenu. Žalobkyně dále platně sjednala smluvní pokutu ve smyslu ustanovení § 2048 o. z. pro případ, že dojde k ukončení smlouvy, kdy byla sjednána povinnost uživatele vrátit zapůjčená technická zařízení nejpozději do 10 dnů od ukončení smlouvy a pro případ porušení této povinnosti byla sjednána povinnost uživatele uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za porušení povinnosti vrátit set-top box a 1 500 Kč za nevrácení nebo zničení přístupové karty. Žalovaná však svou povinnost porušila, když nevrátila zapůjčená technická zařízení, vznikla jí tak povinnost zaplatit požadovanou smluvní pokutu ve výši 6 500 Kč. Nezaplacením dlužné částky ke dni splatnosti se žalovaná dostala do prodlení a žalobkyni tak v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. vznikl nárok na úroky z prodlení, jejichž výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci procesní úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení potřebných k uplatnění svého práva, a to náklady za právní zastoupení, tj. tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky, sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, a tři režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně doložila, že právní zástupce je k datu soudního rozhodnutí plátcem DPH, byl jí v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž přiznán nárok na DPH ve výši 21 % z odměny advokáta a režijních paušálů, kdy 21% DPH z částky 900 Kč činí 189 Kč Náklady právního zastoupení včetně DPH tak činí 1 089 Kč, včetně soudního poplatku ve výši 400 Kč pak náklady řízení celkem činí 1 489 Kč. 7. V daném případě se jednalo o příklad formulářové žaloby ve věci typově i skutkově jednoduché, nárok je uplatněn vzorovou žalobou (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu), v níž jsou standardně měněny pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření smlouvy a údaje týkající se dluhu a splatnosti. Opakované podávání obdobných žalob vyplývá z informačního systému soudu. Proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní. 8. Tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. 9. Lhůta k plnění byla dána v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku.