16 C 507/2023-40 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala stanovení výživného matce dítěte svěřeného do pěstounské péče ve výši 3 400 Kč měsíčně, a to od [datum]. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je matkou nezaopatřeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. 0 P 1219/2003 ze dne 21.6.2004 svěřen do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], oba bytem [adresa]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí č. j. [číslo jednací] nebylo matce výživné stanoveno. Nezaopatřený požádal Úřad práce ČR – Krajskou pobočku v [obec] o přiznání příspěvků na úhradu potřeb dítěte. Příspěvek byl na nezaopatřeného [jméno] přiznán ve výši 11 315 Kč měsíčně. Žalobkyně nemá k dispozici žádné informace o majetkových poměrech žalované, nezná zaměstnavatele žalované a ani nemá k dispozici právní prostředky, jak je zjistit. Navrhuje tedy soudu, aby uložil žalované, aby učinila prohlášení o svých majetkových poměrech a sdělila a doložila nadepsanému soudu výši svých současných příjmů. Úřadu práce ČR – Krajské pobočce v [obec] jsou známy pouze skutečnosti pocházející z jeho činnosti, kdy v současné době není žalovaná evidována na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání. Žalované nejsou vypláceny dávky hmotné nouze a ani dávky státní sociální podpory. U žalované při stanovení výživného vychází Úřad práce ČR – Krajská pobočka v Pardubicích z pravděpodobného výdělku pro osoby s výučním listem, a to částky 17 000 Kč měsíčně. Výživné 3 400 Kč měsíčně pro nezaopatřené dítě starší 18 let je vypočteno jako 20 % z předpokládaného měsíčního výdělku žalované. 2. Žalovaná k věci uvedla, že nemá z čeho výživné platit. Pracuje již 4 roky jako uklízečka na plný úvazek u firmy [právnická osoba], její příjem se pohybuje kolem [částka] - [částka]. Bydlí sama v bytě 1+1, za který měsíčně zaplatí [částka], za služby [částka]. 3. Při zjišťování skutkového stavu vycházel soud z následujících důkazů, jimiž bylo prokázáno: -) rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], [spisová značka], pravomocným dne [datum rozhodnutí], že tehdy nezletilý [jméno] [příjmení], [datum narození], byl svěřen do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení], -) rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocným dne [datum rozhodnutí], že pěstounská péče nařízena rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], byla zrušena a nezletilému [jméno] [příjmení] byl ustanoven poručník [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], V odůvodnění rozsudku se podává, že manželé [příjmení] mají v pěstounské péči další tři děti. [jméno] [příjmení] v rodině velice dobře prospívá, i přes jeho postižení zvládají manželé [příjmení] péči o něj, [jméno] [příjmení] si na rodinu přivykl, opuštění rodiny je pro něj i dle neurologa zcela vyloučeno, -) rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], pravomocným dne 26.3.2013, že žalované matce nebylo výživné s účinností od [datum] stanoveno, -) rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], že bylo rozhodnuto o zvýšení dávky – příspěvku na úhradu potřeb dítěte – z částky 8 910 Kč na 11 315 Kč ode dne [datum]. [jméno] [příjmení] byl přitom posouzen dle lékařského posudku jako osoba závislá na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni, -) zprávou zaměstnavatele [právnická osoba], že čistý měsíční příjem žalované činil za dobu od 1/ 2023 do 9/ 2023 při plném pracovním úvazku průměrně [částka], -) příjmovými pokladními doklady, že žalovaná za nájem bytu zaplatila v říjnu 2022, v lednu 2023, únoru 2023 a březnu 2023 po [částka] měsíčně, -) ústřižky poštovních složenek za rok 2023, že žalovaná za služby platí celkem [částka] měsíčně. 4. Soud po provedeném dokazování činí skutkový závěr, že žalovaná je matkou nezaopatřeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který byl rozsudkem Okresního soudu v Ostravě č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] svěřen do společné pěstounské péče manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl [jméno] [příjmení] ustanoven poručník [jméno] a [jméno] [příjmení] a současně zrušena pěstounská péče, nařízená rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Manželé [příjmení] v pěstounské péči mají další tři děti. [jméno] [příjmení] v rodině velice dobře prospívá, i přes jeho postižení manželé [příjmení] péči o něj zvládají, [jméno] [příjmení] si na rodinu přivykl, opuštění rodiny je pro něj i dle neurologa zcela vyloučeno. Rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [spisová značka], pravomocným dne [datum rozhodnutí], nebylo žalované matce výživné s účinností od [datum] stanoveno. Rozhodnutím Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v Pardubicích ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo ve věci nezaopatřeného [jméno] [příjmení] rozhodnuto o zvýšení dávky – příspěvku na úhradu potřeb dítěte – z částky 8 910 Kč na [částka] s účinností ode dne [datum]. Žalovaná pracuje u firmy [právnická osoba] a její průměrný čistý měsíční příjem činí při plném úvazku 16 500 Kč. Za nájem bytu a služby s bytem spojené zaplatí měsíčně [částka]. 5. Dle § 910 odst. 1 o. z. - předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 6. Dle § 911 o. z. - výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 7. Dle § 922 odst. 1 o. z. - výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. 8. Podle § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) - svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte (odst. 1). Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným (odst. 2). 9. Podle § 47f zákona č, 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSPOD) - nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet (odst. 1). Nevznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b nebo vznikl-li nárok na zaopatřovací příspěvek podle § 50b, ale nebylo-li o něj požádáno, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte se zachovává i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Příspěvek náležející dítěti podle věty první se vyplácí tomuto dítěti od splátky příspěvku na úhradu potřeb dítěte náležející za kalendářní měsíc následující po měsíci, v němž dovršilo zletilosti (odst. 2). 10. Podle ustanovení § 163 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř.) - rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. 11. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobě nelze s ohledem na majetkové poměry žalované vyhovět. Při určení rozsahu výživného jsou rozhodující nejen odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, ale i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného s tím, že životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. V daném případě [jméno] [příjmení] pobírá příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši [částka]. Je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve II. stupni. Ve společné domácnosti žije se svými poručníky [jméno] a [jméno] [příjmení] a dalšími třemi dětmi, které jsou u nich v pěstounské péči. Žalovaná b