19 C 287/2023-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 329 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná strana uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba] dne 4. 8. 2021 Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr v celkové výši 23 200 Kč, a to bankovními výběry. Žalovaná strana se zavázala úvěr splatit nejpozději do 11. 10. 2021, a to ve výši 26 559 Kč. Protože tak neučinila, vznikla jí povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 4 045 Kč. Dne 8. 12. 2021, respektive 5. 4. 2022, postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou stranou na žalobkyni. Žalovaná strana byla opětovně vyzývána ke splnění své povinnosti vrátit jistinu úvěru, naposledy předžalobní výzvou. Žalobkyně proto požaduje zaplacení částky 11 329 Kč, sestávající se z jistiny ve výši 7 284 Kč, smluvní pokuty 4 045 Kč. Dále požaduje zaplacení nákladů ve výši 3 509 Kč (označených v žalobním návrhu jakožto kapitalizovaný úrok), úroku z prodlení v kapitalizované výši od 12. 10. 2021 do 5. 4. 2022 ve výši 945,48 Kč a úroku z prodlení vždy z dlužné jistiny v zákonné výši od 7. 4. 2022 do zaplacení. 2. Před jednáním vzala žalobkyně žalobu zpět pro částku 4 045 Kč na smluvní pokutě a částku 3 509 Kč na kapitalizovaném úroku. Soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil podle § 96 odst. 1, 2 občanského soudního řádu. 3. K ústnímu jednání, které se konalo dne 20. 6. 2023, se nedostavila žalobkyně ani žalovaná strana, přičemž toliko žalobkyně svou neúčast omluvila, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.). 4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním: Ze Smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že žalovaná strana uzavřela s předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] dne 4. 8. 2021 smlouvu o úvěru s odkazem na § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 1 700 Kč a žalovaná strana se zavázala tuto částku vrátit nejpozději 12. 8. 2021, ve výši 1 969 Kč, přičemž smlouva byla následně doplněna a změněna tak, že celková výše úvěru činila 23 200 Kč, se splatností 11. 10. 2021 v celkové výši 26 559 Kč. Z bankovního výpisu z účtu č. [bankovní účet] vedeného u [právnická osoba] soud zjistil, že na účet žalovaného č. [bankovní účet] byla společností [právnická osoba] dne 4. 8. 2021 poukázána částka 1 700 Kč, dne 16. 8. 2021 částka 7 000 Kč, dne 19. 8. 2021 částka 7 000 Kč, dne 1. 9. 2021 částka ve výši 2 700 Kč a částka ve výši 3 900 Kč a dne 5. 9. 2021 částka ve výši 900 Kč, celkem tedy 23 200 Kč. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 4. 2022 vč. podacího archu a Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 5. 4. 2022 soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a následně vyhotovila oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, ve kterém byla žalovaná strana vyzvána k zaplacení dlužné částky do 29. 4. 2022. Toto oznámení bylo zasláno žalovanému. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 4. 8. 2022 vč. podacího archu ze dne 5. 8. 2022 soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou stranu k úhradě dlužné částky a kapitalizovaného úroku s upozorněním, že nebude-li dluh ve stanoveném termínu uhrazen, bude podána žaloba. 5. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti. 6. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci, dle kterého předchůdkyně žalobkyně se žalovanou stranou dne 4. 8. 2021, ve znění dodatku, uzavřely Smlouvu o úvěru [číslo]. V podrobnostech o obsahu smlouvy soud odkazuje na výše popsaná skutková zjištění, když v řízení nebyl obsah smlouvy nijak zpochybněn. Na základě této smlouvy žalovaná strana čerpala úvěr v celkové výši 23 200 Kč, a to na bankovní účet. Částku 23 200 Kč se žalovaný zavázal splatit ve výši 26 559 Kč do dne 11. 10. 2021. Žalovaný však na čerpaném úvěru splatil toliko 15 916 Kč, a to dne 20. 4. 2022 částku 616 Kč a dne 18. 5. 2022 částku 15 300 Kč. Dne 5. 4. 2022 postoupila předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou stranou na žalobkyni, což bylo žalovanému též dne 12. 4. 2022 oznámeno. Dne 5. 8. 2022 byl žalovaný vyzván k plnění předžalobní výzvou právním zástupcem žalobkyně. 7. Soud má za to, že žaloba je – po částečném zpětvzetí žaloby – důvodná; mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. č. 89/2012 Sb. Žalovaná strana čerpala úvěr ve výši 23 200 Kč, který splatila toliko ve výši 15 916 Kč; ve zbytku (7 284 Kč), ani v termínu splatnosti dne 11. 10. 2021 ani později nesplatila. Soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 7 284 Kč, sestávající se toliko z dlužné jistiny, když plnění nad rámec jistiny žalobkyně nepožadovala. Dle § 1970 o. z. byl žalovaný zavázán k placení úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 23 200 Kč od 7. 4. 2022 do 20. 4. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 22 584 Kč od 21. 4. 2022 do 18. 5. 2022, úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 284 Kč od 19. 5. 2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 945,48 Kč. Při určování sazby úroku z prodlení soud vyšel z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. 8. Výrok ad. III tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., § 146 odst. 2 o. s. ř., když procesní úspěch žalobkyně a procesní úspěch žalovaného byl v zásadě stejný; soud proto v souladu se zákonnými ustanoveními rozhodl tak, že žádnému z účastníků řízení náhradu nákladů řízení nepřiznal. 9. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.