19 C 562/2023-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 16. 8. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 380 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 250 Kč od 1. 10. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a zaplacení částky 3 130 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 31. 8. 2022 uzavřela se žalovaným elektronicky prostřednictvím webové stránky [webová adresa] smlouvu o zápůjčce, na základě které zaslala žalovanému na účet č. [bankovní účet] téhož dne peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná strana se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 3 250 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne 30. 9. 2022. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost hradit žalobkyni úroky z prodlení a smluvní poplatek z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč. Celková výše dluhu žalované ke dni podání žaloby činila 13 250 Kč, tj. dlužná jistina a poplatek ve výši 13 250 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč za dobu od 1. 10. 2022 do 10. 8. 2023 ve výši 3 130 Kč. Žalovanému byla dne 26. 6. 2023 zaslána předžalobní výzva. Žalovaná strana dlužnou částku doposud neuhradila. 2. Žalovaná strana se k žalobě nevyjádřila. 3. K jednání konanému dne 5. 12. 2023 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti účastníků. 4. Soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní a po provedeném dokazování dospěl k následujícím zjištěním. Z předložené Smlouvy o zápůjčce ze dne 31. 8. 2022, včetně Dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 5. 9. 2022, soud nevzal za prokázáno, že tato byla mezi účastníky uzavřena a odpovídá projevu vůle účastníků. Jako věřitel je ve smlouvě označena společnost žalobkyně, a na místě klienta je uvedeno: [celé jméno žalovaného], adresa bydliště, rodné číslo, telefon a e-mail. V místě podpisu smluvních stran absentuje podpis žalovaného, když v místě podpisu klienta je uvedeno pouze jméno žalovaného, datum včetně hodiny, minuty a sekundy a PIN kód: [číslo] v případě smlouvy a PIN kód: [číslo] v případě dodatku ke smlouvě. Z takto uvedených údajů soud nevzal za prokázáno podepsání smlouvy žalovanou stranou. Rovněž tak soud nedovodil uzavření smlouvy ani z předložených Všeobecných obchodních podmínek, které byly„ podepsány“ naprosto shodně jako smlouva o zápůjčce, přičemž žalobkyně předloženými důkazy neprokazuje proces uzavření smlouvy stanovený v čl. 2 a 2.10 těchto podmínek. Z předložených listin – Upomínka-pokus o smír ze dne 7. 10. 2022, Upomínka-pokus o smír ze dne 14. 10. 2022, Opakovaná výzva k úhradě ze dne 21. 10. 2022, Opakovaná výzva k úhradě-Pokus o smír ze dne 30. 10. 2022 a 14. 11. 2022 - soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně žalovanou stranu účinně vyzývala k úhradě dlužné částky, neboť tato skutečnost z uvedených listin nevyplývá. U žádné z těchto listin nebylo prokázáno odeslání žalovanému. Z Výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. A to dne 31. 8. 2022 částku 5 000 Kč a dne 5. 9. 2022 částku ve výši 5 000 Kč. Dne 26. 6. 2023 byla žalovanému odeslána předžalobní výzva (zjištěno z výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 26. 6. 2023 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 26. 6. 2023). 5. Soud konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou stranou jako klientem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ smlouva o zápůjčce“, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím webových stránek žalobkyně, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Oproti tomu soud považuje za prokázáno tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému dne 31. 8. 2022 částku 5 000 Kč a dne 5. 9. 2022 částku 5 000 Kč převodem na jeho účet. Žalobkyně žádnou z předložených výzev neprokázala, že by byť jen jedna z nich byla doručena do dispozice žalovanému. Kvalifikovaná výzva v podobě žaloby tak byla žalovanému doručena až dne 10. 11. 2023. 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla dne 31. 8. 2022, resp. dne 5. 9. 2022 žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaná strana se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zákoníku je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 10 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. také právo na úroky z prodlení za dobu od 13. 11. 2023, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván. Ohledně všech zbývajících dílčích nároků soud žalobu zamítl (výrok II.). 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, protože procesní úspěch, resp. neúspěch ve sporu, byl (po kapitalizaci nároků) u obou účastníků řízení téměř shodný. 8. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.