21 C 370/2023-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala na žalované uhrazení částky 228 459,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 4. 2021, na základě které poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec až do výš 245 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvenými úroky v měsíčních splátkách dle smlouvy a s poplatky spojenými s úvěrem. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátek, byl úvěr ke dni 14. 8. 2022 zesplatněn a následující den vznikla žalované povinnost hradit úroky z prodlení. Ke dni 25. 10. 2022 měla žalovaná dlužit na jistině 226 959,86 Kč, poplatcích 1 500 Kč, na smluvním úroku 13 256,88 Kč a na úroku z prodlení 3 788,52 Kč. Žalobkyně dále požadovala uhrazení úroku ve výši 8,5% ročně z jistiny a zákonného úroku z prodlení z jistiny od následujícího dne do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Z žádosti o úvěr ze dne 11. 4. 2021, smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 4. 2021, obchodních podmínek pro [anonymizováno] spotřebitelské úvěry a záznamů o podpisu klienta soud zjistil, že v žádosti o úvěr a smlouvě o úvěru jsou jako smluvní strany uvedeny žalobkyně a žalovaná a předmětem závazku dle těchto listin měl být závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 245 000 Kč s úrokem ve výši 8,9% ročně, splatný v 96 měsíčních splátkách po 3 580 Kč do dne 14. 4. 2029. Z žádosti o úvěr ani ze smlouvy o úvěru nevyplývá, že by byly podepsány žalovanou. Tato skutečnost nevyplývá ani z přiložených záznamů o podpisu klienta, kdy tyto sice mají dle jejich obsahu obsahovat SMS klíč, nicméně chybí doložení jakékoliv SMS zprávy s takovým klíčem a především jakýkoliv důkaz o tom, že tento SMS klíč byl navázán na osobu žalované. V řízení proto nebylo prokázáno, že by žalovaná učinila takové právní jednání, které by ji zachytilo jako jednající osobu a jehož obsahem by bylo podepsání žádosti o úvěr a smlouvy o úvěru elektronickými prostředky. V řízení tak nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru. V řízení také nebylo prokázáno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudila schopnost žalované úvěr splatit. Důkazy předložené žalovanou (listiny [anonymizována dvě slova] a informace z [anonymizována dvě slova]) totiž neprokázaly, že by se žalobkyně zabývala konkrétními příjmy a výdaji žalované, resp. že by tyto konkrétní příjmy a výdaje určitým způsobem ověřovala. Z výpisu z účtu žalované č. [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 245 000 Kč. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 16. 8. 2022 a dodejky soud zjistil, že úvěr byl ke dni 14. 8. 2022 zesplatněn, žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky do 23. 8. 2022 a zásilka s oznámením se dostala do dispozice žalované dne 17. 8. 2022. Žalovaná přes výzvu právní zástupkyně žalobkyně dlužnou pohledávku neuhradila. 4. Podle § 2393 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 2 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z.s.ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle § 86 odst. 1 z.s.ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bsezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 10. Co se právního hodnocení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je částečně důvodný. V řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, neboť k důkazu předložená smlouva, ani žádost o úvěr nebyly podepsány žalovanou, ani nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. I kdyby smlouva o úvěru uzavřená byla, byla by tato smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 z. s. ú., neboť nebyla splněna povinnost žalobkyně ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 z. s. ú. V řízení ovšem bylo prokázáno, že žalované byla na její účet poskytnuta žalobkyní bez právního důvodu částka ve výši 228 459,86 Kč. Žalovaná se tak na účet žalobkyně bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a je povinna toto bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat. Žalobkyně v oznámení o zesplatnění úvěru, které se dostalo do dispozice žalované dne 17. 8. 2022 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky do 23. 8. 2022 a následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Soud proto rozhodl ve výroku I. tohoto rozsudku o povinnosti žalované uhradit jistinu postoupené pohledávky z bezdůvodného obohacení a úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 24. 8. 2022 do zaplacení. Ve zbylé části nároku byla žaloba ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta, neboť tato část nároku představovala nároky založené na smlouvě o spotřebitelském úvěru, jejíž uzavření nebylo prokázáno. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná v rozsahu kapitalizované částky ke dni vydání rozsudku ve výši 265 631,80 Kč (tj. v rozsahu 87%), přiznal na náhradě nákladů řízení částku 32 335,48 Kč, která přestavuje 74% z následujících nákladů řízení: soudní poplatek 9 139 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, sepis žaloby) ve výši 27 660 Kč podle §§ 7 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT), 3 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 AT a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř.