29 C 124/2023-26 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném úhrady částky celkem 30 172 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem, a společností [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v původní výši 20 100 Kč a následně využil svého práva na navýšení úvěru a načerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který měl být splacen nejpozději [datum]. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátil. Žalovaný se zavázal ve Smlouvě uhradit smluvní úrok ve výši 5 172 Kč. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které si žalovaný vybral dle vlastní volby dostupné parametry – výši požadovaného úvěru a termín splatnosti. Následně se seznámil s veškerými poplatky za poskytnutí úvěru a úroků spojenými s požadovaným úvěrem. Dále žalovaný vyplnil registrační formulář, kde napsal své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Tím žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Jako variabilní symbol, který identifikoval veškeré vzájemné platby mezi stranami bylo dohodnuto číslo smlouvy. Po přijetí této platby žalovaný doplnil zbývající údaje. Původní věřitel úvěr žalovanému vyplatil [datum] převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky. 2. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že dle obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně může věřitel, coby poskytovatel spotřebitelského úvěru, nahlížet do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti žalovaného, pokud je to nezbytné, pro posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žalobkyně nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení s placením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné databázi dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie. Od podání žaloby žalovaný ničeho nezaplatil. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, který se však žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, proto byl tento usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 31. 1. 2023, [číslo jednací] zrušen a ve věci bylo nařízeno ústní jednání. 4. K ústnímu jednání nařízenému na [datum] se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v nepřítomnosti účastníků v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. 5. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl tyto listinné důkazy, ze kterých učinil následující skutková zjištění: -) ze Smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci Smlouvy jsou uvedeni [právnická osoba], jako věřitel, a klient [celé jméno žalovaného] (žalovaný). Celková částka jistiny úvěru byla stanovena na částku 20 100 Kč Smlouva obsahuje datum [datum], neobsahuje však podpisy účastníků, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Nevyplývá z něj rovněž, že by postup při registraci a uzavření Smlouvy byl proveden tak, aby byla ověřena identita žalovaného, jako jednající osoby, či skutečnost, že byla prověřena úvěruschopnost žalovaného; -) dle dodatku ze Smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že byla dohodnuta celková část jistiny úvěru 25 000 Kč mezi věřitelem [právnická osoba] a klientem [celé jméno žalovaného], přičemž tato Smlouva má stejné číslo jako Smlouva předchozí, avšak s rozdílným datem, a to datem [datum] a opět bez podpisu či nahrazení podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku. Stejně tak neobsahuje jakýkoliv postup k ověření identity žalovaného či k ověření jeho schopnosti splácet úvěr; -) z výpisu z účtu bylo zjištěno, že žalovanému bylo [datum] poskytnuto 20 100 Kč a [datum] částka 4 900 Kč; -) z oznámení o postoupení pohledávky bylo zjištěno, že původní věřitel oznámil žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze Smlouvy [číslo]; -) z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 41 373 Kč na základě Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo Smlouvy [číslo]; -) z podacího lístku bylo zjištěno, že dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně zásilku žalovanému; -) z předžalobní výzvy s datem [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 31 072 Kč; -) z upomínky s datem [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 547 Kč; -) z opakované výzvy k úhradě ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 822 Kč, když se jednalo o jistinu po splatnosti ve výši 25 000 Kč, smluvní úrok ve výši 5 172 Kč, smluvní pokutu ve výši 550 Kč a poplatek za upomínku ve výši 100 Kč. 6. Na základě výše provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Nejprve je nutno uvést, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdkyní žalobkyně, jako věřitelem, a žalovaným, jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsané listiny smlouvy a dodatku k smlouvě, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy se žalovaným nepodává, respektive nebylo v řízení prokázáno, že by jejich text odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva a dodatek byly skutečně mezi těmito účastníky uzavřeny prostřednictvím elektronických prostředků, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila ani žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Neoznačila žádná tvrzení ani důkazy týkající se způsobu ověření totožnosti žalovaného, například kontrolou občanského průkazu, elektronický podpis nebo jiné prostředky umožňující ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostačující k prokázání tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkovou částku 25 000 Kč pomocí bezhotovostního převodu. 7. Soud nevzal za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru jakkoliv prověřovala schopnost žalovaného jakkoli úvěr splácet před uzavřením smlouvy. 8. Soud dále však vzal za prokázáno, že mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní byla uzavřena Smlouva o postoupení pohledávky a že toto bylo žalovanému oznámeno. 9. Soud tedy nevzal za prokázáno, že by smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným o tvrzeném obsahu byla uzavřena. Pokud by její uzavření bylo prokázáno, soud by jej po právní stránce posoudil jako vztah ze smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a následujících Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Jelikož smlouva platně uzavřena nebyla, jak se podává ze skutkového závěru soudu, když zatímco právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 tohoto zákona je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele a je-li to nezbytné nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 citovaného zákona. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele. K neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout i z úřední povinnosti, a to v režimu zákona č. 257/2016 Sb. (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum], sp. zn. 8 Co 47/2018, ale i nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobkyně přitom sama uvedla, že nemá k dispozici příslušnou dokumentaci ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla proto shledána za neplatnou. 10. Aktivní legitimace žalobkyně je dovozena v souladu s ustanovením § 1879 a následujících Občanského zákoníku, když bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni platně uzavřenou Smlouvo