30 C 256/2022-39 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 11. 2022 domáhala po žalované vydání věci, což odůvodnila tak, že žalobkyně je obchodní společností, předmětem jejíž podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem. Žalobkyně je subjektem odlišným a zcela odděleným od obchodníka s plynem (§ 59a odst. 1 energetického zákona). Žalobkyni vznikla podle § 71 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., energetický zákon, povinnost vybavit měřicím zařízením odběrná místa zákazníků připojená k jím provozované soustavě. Žalobkyně proto v odběrném místě č. [anonymizována dvě slova], bytě [číslo] v nemovitosti na adrese [adresa]. Plynoměr je měřícím zařízením, kterým se podle § 71 odst. 1 EZ provádí měření množství odebraného plynu. Plynoměr je ve vlastnictví žalobkyně jakožto provozovatele distribuční soustavy. Plynoměr byl v odběrném místě osazen dne 15. 1. 2013, o čemž byl pořízen protokol. Uživatelem bytu [číslo] v nemovitosti na adrese odběrného místa je žalovaná. [příjmení] nemovitosti (ORLOVAN, bytové družstvo, sídlem [adresa]) žalobkyni sdělil, že nájemcem bytu [číslo] je pan [jméno] [příjmení] Pan Dostál následně v monitorovaném telefonickém hovoru sdělil žalobkyni, že byt užívá žalovaná, k prokázání čehož následně doložila předávací protokol k předmětnému bytu ze dne 6. 3. 2022. Žalovaná měla uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu s obchodníkem s plynem, společností [právnická osoba], která zanikla dne 17. 10. 2021 v souvislosti s ukončením činnosti obchodníka. Od 17. 10. 2021 převzala zákazníka společnost innogy [právnická osoba] jako dodavatel poslední instance. Dne 1. 4. 2022 byl žalobkyni prostřednictvím aplikace On-line servis PDS podán požadavek obchodníka s plynem, společnosti innogy [právnická osoba], na ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu vypršení lhůty 6 měsíců v režimu DPI pro nezajištěnou dodávku, s požadovaným datem ukončení 17. 4. 2022. Požadované datum ukončení je posledním dnem vypršení lhůty 6 měsíců v režimu DPI. Žalobkyně se před podáním žaloby opakovaně neúspěšně snažila provést demontáž plynoměru. Žalovaná však v odběrném místě jeho demontáž neumožnila, přestože byla výzvou žalobkyně ze dne 6. 10. 2022 prokazatelným způsobem vyzvána k jeho zpřístupnění. Žalovaná byla ke zpřístupnění Plynoměru naposledy vyzvána předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 10. 2022. Žalovaná však přes veškeré výzvy plynoměr nezpřístupnila ani nevydala. Žalovaná tak v nemovitosti na adrese odběrného místa, k níž jí svědčí užívací právo, zadržuje věc ve vlastnictví žalobkyně, plynoměr. Žalovaná přitom k plynoměru nedisponuje žádným věcným právem. 2. Má-li soud dostát zásadě občanského soudního řízení, aby rozhodl věc zpravidla při jediném jednání, je nezbytná kvalitní příprava ze strany soudu. Proto občanský soudní řád v zájmu hospodárnosti řízení vychází ze zásady, že žalovaná musí být zavázán již ve stádiu přípravy jednání k vyjádření ve věci, aby účastníci (i soud) znali svá procesní stanoviska, včetně skutkových i právních námitek tak, aby mohl být stanoven okruh sporných skutečností. 3. Soud vydal usnesení dle § 114b o. s. ř. a vyzval žalovanou, aby se ve věci ve lhůtě 30 dnů písemně vyjádřila, a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, vylíčila ve svém písemném vyjádření rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a aby připojila listinné důkazy, kterých se dovolává, příp. označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Žalovanou současně poučil o tom, že jestliže se bez vážného důvodu ve lhůtě určené soudem nevyjádří, popř. ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se zato, že nárok, který je proti ní uplatňován žalobou, uznává podle § 114b odst. 5 o. s. ř. V takovém případě soud v souladu s § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodne rozsudkem pro uznání. 4. Vydání rozsudku pro uznání nepředchází žádné dokazování a jsou-li splněny všechny zákonné podmínky fikce, že žalovaná nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává, je soud povinen rozhodnout o nároku, který je předmětem sporu, podle této zákonné fikce uznání, která je sankcí za nečinnost žalovaného. Soud tak činí tak bez ohledu na to, zda jsou žalobní tvrzení podložena důkazy, či zda dosavadní výsledky řízení prokazují oprávněnost nároku nebo zda se podle nich naopak požadavky žalobce jeví nedůvodnými. Bez zřetele k tomu, v jaké fázi řízení nastala právní fikce uznání nároku, soud v rozsudku pro uznání nečiní žádná skutková zjištění ani je nehodnotí. Vzhledem ke skutečnosti, že je rozsudek pro uznání vydán na základě právní fikce uznání nároku, a že je jím soud v případě existence některé z těchto skutečností povinen rozhodnout, ukládá mu zákon formu tzv. zkráceného odůvodnění rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 3. 2013, sp. zn. 33 Cdo 3498/2012). 5. Usnesení obsahující výzvu podle § 114b o. s. ř. bylo žalované doručeno do vlastních rukou. Na výzvu soudu však žalovaná nijak nereagovala, došlo tedy na základě fikce uvedené v § 114b odst. 5 o. s. ř. k uznání nároku žalobce žalovanou. Soud proto žalobě v souladu s § 153a o. s. ř. vyhověl rozsudkem pro uznání, neboť nejedná se o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír, nejedná se o věc uvedenou v § 118b nebo § 120 odst. 2 o. s. ř 6. V souladu s § 156 odst. 1 o. s. ř. a § 153a odst. 4 o. s. ř. soud pouze pro vydání rozsudku pro uznání nenařizoval jednání a rozsudek veřejně vyhlásil. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, čímž jí vzniklo právo vůči žalované na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení procesně úspěšné žalobkyně sestávají z odměny za zastupování žalobkyně v řízení advokátem, a to za celkem 3 úkony právní služby á 1 500 Kč podle § 7 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 11 odst. 2 písm. h), vyhl. č. 177/1996 Sb. (tj. příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), dále 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 11 odst. 1, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., to vše s DPH ve výši 21 % z těchto částek dle § 137 odst. 3 o. s. ř., a dále zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč; tj. na nákladech řízení celkem 8 534 Kč Tyto náklady řízení žalobkyni prokazatelně vznikly a byly potřebné k účelnému uplatnění jejího práva. 8. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovanou zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.