31 C 21/2023-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou došlou soudu dne 16. 5. 2022 domáhal se žalobce, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 10 534 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "Zákon"). Touto žalobou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobce z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 Zákona doručení písemné výzvy žalobce žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobce odeslal žalovanému výzvu dne 28. 8. 2019. Žalobce doručil žalovanému výzvu k úhradě dne 12. 9. 2019. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobce ze Zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 Zákona. Žalobce zjistil, že nákladní automobil jiný než podle písmene r s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobce obdržel od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, [číslo jednací]. Podle § 4 odst. 2 Zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobce na základě Zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněn považovat je za správné. Žalobce si dovoluje zdvořile navrhnout soudu, aby si případně sám vyžádal výpis z registru silničních vozidel. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode dne 1. 2. 2019 do dne 30. 5. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 Zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 119 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobci tak dle ustanovení § 4 odst. 1 Zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 Zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 Zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 Zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 Zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 12. 10. 2019. Žalobce dále odeslal písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizováno], která pro žalobce pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 18. 10. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 20. 1. 2022 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho, žalobci tak nezbývá, než se se svým nárokem obrátit na příslušný soud. S ohledem na výše uvedené žalobce požaduje uhradit dlužnou částku ve výši 10 534 Kč, která se skládá: - Ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. O) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 86 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 119 dní, celkem ve výši 10 234 Kč, a dále - z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 Zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. První jednání se konalo dne 23. 3. 2023. K tomuto jednání se žalobce ani žalovaný nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni, žalobce svou nepřítomnost omluvil. Proto soud jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků řízení a vyšel při rozhodnutí z výsledků dokazování a obsahu spisu. 4. Soud ve věci provedl důkazy navržené žalobcem, a to: listina označená„ Zjištěné údaje o vozidle“, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 8. 2019, včetně údajů o doručování zásilky, upomínka ze dne 6. 11. 2019 a 17. 1. 2020, včetně údajů o doručování zásilky, dodejky [anonymizováno], výzva ze dne 18. 10. 2021, předžalobní upomínka ze dne 20. 1. 2022, včetně podacího archu z 20. 1. 2022 a výpisu z [webová adresa] k této zásilce, č.l. 13-15 – sdělení [anonymizováno] [obec] ze dne 13. 1. 2023, včetně příloh a učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. K osobnímu automobilu [registrační značka], [VIN kód], druh vozidla: nákladní automobil do 3,5t, nebylo v období od 1. 2. 2019 do 21. 7. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti), zapsaným vlastníkem (provozovatelem) vozidla byl v uvedeném období dle registru silničních vozidel žalovaný a vozidlo bylo evidováno v uvedeném období jako provozované (kdy k zániku silničního vozidla došlo ke dni 22. 7. 2019). Žalovaný byl žalobcem výzvou ze dne 28. 8. 2019 vyzván k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných dnů ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy ve výši 14 706 Kč (v denní sazbě 86 Kč, tj. za 171 dní 14 706 Kč) a dále nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 1 x 300 Kč. Uvedené bylo žalovanému odesláno dne 28. 8. 2019 doporučeně zásilkou pod podacím číslem [anonymizováno]. Žalovaný byl vyzýván opakovaně žalobcem k úhradě dlužné částky, naposledy prostřednictvím zástupce žalobce před podáním žaloby výzvou ze dne 20. 1. 2022 odeslanou žalovanému dne 20. 1. 2022. 6. Soud posoudil žalobu a dospěl k závěru, že tato je v celém rozsahu důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaného vozidla, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak v období od 1. 2. 2019 do 21. 7. 2019 žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Žalobce touto žalobou uplatnil nárok na příspěvek pouze za období od 1. 2. 2019 do 30. 5. 2019, tj. za 119 dnů. Žalobce tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Výše tohoto příspěvku u označeného vozidla činí 86 Kč denně (dle 4 odst. 5 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 bodem 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb.), tzn. za období 119 dnů tak činí dlužná částka 10 234 Kč. Právo žalobce na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč vyplývá z ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 28. 8. 2019, která byla žalovanému odeslána dne 28. 8. 2019, lze tak dovodit za použití § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, že byla doručena do jeho dispoziční sféry dne 2. 9. 2019. Žalobce stanovil lhůtu k zaplacení v trvání 30 dnů, tj. do 2. 10. 2019. Na základě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobu shledal důvodnou pro částku ve výši 10 534 Kč, kdy žalovaný ani netvrdil, že by žalobci cokoli zaplatil, resp. neuplatnil žádnou procesní obranu. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal se zaplacením peněžité částky do prodlení, soud rovněž přiznal žalobci zákonný úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 13. 10. 2019 (kdy v tomto směru je soud vázán žalobním návrhem a k tomuto datu již byl žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky žalobci), do zaplacení. 7. Výrok ad. II tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce, který je v této věci zastoupen advokátem, měl ve věci plný procesní úspěch. 8. V dané právní věci zástupce žalobce učinil v řízení 4 úkony právní služby (§ 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. - převzetí a příprava