34 C 399/2022-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 23. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 38 386 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 7. 6. 2018 uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] (dále jen smlouva), na základě které se zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa žalované [příjmení], [ulice a číslo] a žalovaná se zde zavázala elektřinu odebírat. Žalobkyně provedla následně vyúčtování dodávky elektřiny fakturou [číslo] za období od 23. 6. 2018 do 6. 6. 2019 na částku 29 725 Kč splatnou dne 30. 6. 2019 a fakturou [číslo] za období od 7. 6. 2019 do 20. 8. 2019 na částku 8 161 Kč splatnou ke dni 10. 9. 2019. Žalovaná dlužné částky žalobkyni nezaplatila, a to přestože byla fakturou č. [číslo] s datem vystavení 11. 3. 2019 a datem splatnosti 25. 3. 2019, fakturou č. [číslo] s datem vystavení 9. 5. 2019 a datem splatnosti 23. 5. 2019, fakturou č. [číslo] s datem vystavení 13. 6. 2019 a datem splatnosti 27. 6. 2019, fakturou č. [číslo] s datem vystavení 22. 7. 2019 a datem splatnosti 5. 8. 2019, fakturou č. [číslo] s datem vystavení 30. 9. 2019 a datem splatnosti 14. 10. 2019 upomínána k zaplacení dlužných částek upomínkou za kterou účtovala částku ve výši 100 Kč v souladu s čl. IV. OPD. Na základě výše uvedeného žalobkyně ukončila s žalovanou ke dni 20. 8. 2019 smluvní závazek a následně žalobkyně žalovanou vyzvala předžalobní výzvou k zaplacení dlužných částek. Dlužné částky však žalovanou žalobkyni zaplaceny nebyly, byť výzva byla řádně doručena prostřednictvím České pošty a. s . 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. Žalobkyně se k ústnímu jednání konanému dne 10. 1. 2023 omluvila, žalovaná se bez přechozí omluvy nedostavila, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z žalobních tvrzení a žalobkyní doložených listinných důkazů. 4. Soud učinil tato zjištění z těchto listinných důkazů: 5. Ze smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou účastníky dne 7. 6. 2018 bylo zjištěno, že tímto se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa [obec], [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala zde elektřinu odebírat. 6. Z faktury [variabilní symbol] bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku elektřiny za období od 23. 6. 2018 do 6. 6. 2019 na částku 29 725 Kč, splatnou ke dni 30. 6. 2019. 7. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že tímto žalobce vyúčtoval žalované dodávku elektřiny za období od 7. 6. 2019 do 20. 8. 2019 na částku 8 161 Kč, splatnou ke dni 10. 9. 2019. 8. Z předžalobní výzvy adresované žalobkyní žalované ze dne 12. 11. 2021 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných částek v celkové výši 47 037,54 Kč (nedoplatek za fakturu [číslo] na částku 29 725 Kč, nedoplatek za fakturu [číslo] na částku 8 161 Kč, 5 upomínek á 100 Kč, příslušenství z dlužné částky), když tato výzva byla učiněna ve smyslu § 142a o. s. ř. a byla řádně podána na poště. 9. Dalších důkazů soud neprováděl, když nebyly žádné další důkazy žalující stranou navrženy, přičemž soud dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl meritorně rozhodnout. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno smlouvou o poskytování služeb – dodávání elektřiny, že touto se zavázala žalobkyně dodávat žalované elektřinu do odběrního místa [obec], [ulice a číslo], žalovaná se zavázala dodanou elektřinu na daném místě odebírat a následně vyfakturovanou dodávku elektřiny žalobkyni uhradit. Žalobkyně provedla vyúčtování dodávky elektřiny fakturou [číslo] za období od 23. 6. 2018 do 6. 6. 2019 na částku 29 725 Kč, splatnou dne 30. 6. 2019 a fakturou [číslo] za období od 7. 6. 2019 do 20. 8. 2019 na částku 8 161 Kč, splatnou ke dni 10. 9. 2019 Tyto částky nebyly žalovanou žalobkyni uhrazeny, přestože byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných částek předžalobní výzvou ve smyslu § 142a o. s. ř. ze dne 12. 11. 2021. V průběhu řízení žalovaná netvrdila a již vůbec neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatila. 11. Na základě zhodnocených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná, ale toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) a ve smyslu § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. Vzhledem k tomu, že žalobkyně dodala žalované elektřinu a tato za dodávky elektřiny řádně a včas nezaplatila, dostala se do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobkyni, a proto je povinována zaplatit žalobkyni nejen dlužnou částku a rovněž příslušenství z dlužné částky, a to v souladu s ustanovením § 1968, 1970 o. z. a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů, shledávaje nárok žalobkyně v rozsahu částky 37 886 Kč s příslušenstvím důvodným, soud rozhodl tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozhodnutí. 12. Ohledně tvrzení žalobkyně, že vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek prostřednictvím upomínek fakturami č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], s tím, že za každou tuto upomínku účtovala částku 100 Kč v souladu se smluvními podmínkami, soud zastává názor, že žalobkyně vůbec neprokázala, že tyto byly vyhotoveny a že byly doručeny do sféry dispozice žalované. Jelikož se žalobkyně k ústnímu jednání omluvila, nemohlo se jí dostat ze strany soudu poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť svou neúčastí se zbavila možnosti, aby se jí dostalo poučení, že nárok na úhradu 500 Kč za upomínky není prokázán, proto soud pro neunesení povinnosti důkazní v daném rozsahu 500 Kč žalobu shledal neopodstatněnou a proto rozhodl, jak je uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozhodnutí. 13. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně v řízení v převážné míře úspěšná (když neúspěch žalobkyně co do částky 500 Kč soud vyhodnotil jako nepatrný), v souladu s ustanovením § 142 odst. 3 o. s. ř. soud rozhodl tak, že žalobkyni přísluší nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 714 Kč, když tyto náklady sestávají z těchto položek: 1 536 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 500 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), a 21 % DPH ve výši 378 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Jestliže žalobkyně účtovala náklady právního zastoupení dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., s tímto právním hodnocením se soud neztotožnil, když zastává názor, že je zcela zřejmé, že žalobkyně uplatňuje tentýž typ nároku u Okresního soudu v Ostravě opakovaně v mnohých svých podáních, že se jedná o skutkově i právně obdobné věci, jejichž tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, a tudíž je zde dán postup dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. 14. Žalovaná je povinna zaplatit přiznanou částku, její příslušenství a náklady řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.