34 C 455/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Ostravě dne 4. 11. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 25 430,34 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 392,19 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 25 430,34 Kč za dobu ode 26. 9. 2022 do zaplacení, smluvním úrokem kapitalizovaným ve výši 4 082,14 Kč a 8,05 % smluvním úrokem z částky 24 430 Kč za dobu od 26. 9. 2022 do zaplacení. K odůvodnění žalobního nároku žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 19. 5. 2020 se žalobkyně zavázala pro žalovanou zřídit a vést běžný účet č. [bankovní účet] ve smyslu § 2662 a následujícího zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.). Následně došlo mezi žalobkyní a žalovanou k uzavření smlouvy o povoleném přečerpání běžného účtu, a to na základě žádosti o poskytnutí povoleného přečerpání [číslo] ze dne 20. 1. 2021. Žalobkyně tak umožnila žalované přečerpat její běžný účet do výše dílčího úvěrového limitu v částce 30 000 Kč, limit byl následně ke smlouvě dodatkem ze dne 5. 3. 2021 navýšen na částku 42 000 Kč. Součástí těchto ujednání pak byly obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu, které žalovaná obdržela před uzavřením smlouvy a souhlasila s nimi, což prohlásila v rámci své žádosti o povolení přečerpání účtu. Mezi stranami bylo na poskytnuté peněžní prostředky o povolení přečerpání sjednána smluvní úroková sazba 18,9 % ročně. Dle čl. 4 obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu byla žalobkyně oprávněna účtovat žalované za tyto služby poplatky dle sazebníku ve výši 1 000 Kč, které jsou tvořeny účtovaným poplatkem za výzvu k úhradě dlužných částek ve výši 500 Kč (výzvy byly učiněny dne 14. 10. 2021 a 5. 11. 2021). Dle čl. 5 obchodních podmínek pro povolené přečerpání běžného účtu byla žalovaná povinna zajistit na svém běžném účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k automatické měsíční úhradě úroků, poplatků a naběhlých úroků z prodlení, a to vždy ke dni splatnosti, kterým je dle obchodních podmínek vždy poslední den kalendářního měsíce. Žalovaná se ocitla v prodlení ke dni 30. 9. 2021, nicméně žalobkyně přistoupila k níže uvedenému zesplatnění až po opakovaném prodlení s úhradou měsíčních splátek, resp. dlužných poplatků a zaslání poslední výzvy k zaplacení dlužné částky žalované dne 5. 11. 202: Na základě porušení uvedených povinností byly předmětným oznámením o zesplatnění veškeré závazky žalované prohlášeny za splatné ke dni 28. 1. 2022, když toto oznámení bylo žalované doručeno. Žalovaná neuhrazené peněžní prostředky včetně příslušenství do dne podání žaloby bance neuhradila, dlužná částka 30 904,67 Kč tak sestává z dlužné jistiny 24 430,34 Kč, kapitalizovaného běžného úroku 4 082,14 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 392,19 Kč, poplatku za zaslání výzvy ve výši 1 000 Kč. Dne 17. 10. 2022 žalobkyně zaslala žalované poslední výzvu k zaplacení dlužných částek ve smyslu § 142a o. s. ř., dlužná částka však žalovanou zaplacena nebyla. 2. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. 3. K soudnímu jednání konanému dne 16. 11. 2023 se žalobkyně omluvila, žalovaná se bez předchozí omluvy k jednání nedostavila, soud tedy za užití ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti účastníků, kdy vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud učinil tato skutková zjištění z níže označených důkazů: 5. Ze smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 19. 5. 2020 bylo zjištěno, že tímto byl žalované zřízen běžný účet č. [bankovní účet] označený jako běžný účet. 6. Ze smlouvy o kontokorentu [číslo] uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 20. 1. 2021 bylo zjištěno, že jejím předmětem byl neúčelový revolvingovým účet na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 30 000 Kč při stanovení pohyblivé sazby úroků 18,9 % ročně při stanovení poplatku 500 Kč za výzvu k úhradě dlužných částek. 7. Z dodatku ke smlouvě o kontokorentu uzavřeného mezi žalobkyní a žalovanou ke dni 5. 3. 2021 bylo zjištěno, že výše úvěrového limitu byla zvýšena na částku 42 000 Kč. 8. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že žalovaná čerpala úvěr a postupně jej též splácela, když k 25. 9. 2022 dlužila celkem na jistině 24 430,34 Kč a kdy jí byly vyčísleny poplatky za výzvy k zaplacení dlužných částek v celkové výši 1 000 Kč, a to k datu 14. 10. 2021 a 5. 11. 2021. 9. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 30. 1. 202 bylo zjištěno, že žalované bylo sděleno, že je i přes odeslané výzvy v prodlení s uhrazením splátek úvěru č. ze smlouvy o úvěru [číslo] a z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva a v souladu se smluvními podmínkami prohlásila ke dni 28. 1. 2022 všechny pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné a zároveň dochází k zamezení čerpání dalších prostředků z úvěrových účtu, s tím, že dlužná částka 27 583,82 Kč (splátka v prodlení včetně úroků, úroku z prodlení a poplatku), nechť je zaplacena, přičemž pokud nebude dlužná částka zaplacena, přikročí žalobkyně k jejímu vymáhání soudní cestou. 10. Z oznámení ze dne 13. 1. 2022 o neplnění podmínek kontokorentu bylo zjištěno, že tímto vyzvala žalobkyně k plnění podmínek dle smluvních ujednání. 11. Z první výzvy k zaplacení dluhu ze dne 14. 10. 2021 bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 1 069,26 Kč (splátka včetně úroků, úroku z prodlení a poplatku ve výši 500 Kč za tuto výzvu). 12. Z výzvy ze dne 5. 11. 2021 bylo zjištěno, že vyzývá žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky na úvěru k 4. 11. 2021 v částce 1 969,29 Kč (splátka včetně úroků, úroku z prodlení a poplatku ve výši 500 Kč za tuto výzvu). 13. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 10. 2022 adresované žalobkyní žalované bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 30 904,67 Kč s příslušenstvím ve smyslu § 142a o. s. ř., když tato výzva byla řádně podána na poště. 14. Dalších důkazů soud neprováděl, když dospěl k závěru, že skutkový stav byl náležitě objasněn v takovém rozsahu, aby soud mohl o věci rozhodnout. 15. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k platně uzavřené smlouvy o kontokorentu, kterou soud po právní stránce posoudil jako smlouvu o úvěru dle § 2395 a následujících občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.), když na základě této smlouvy žalobkyně, co by úvěrující, poskytla žalované, co by úvěrovanému, peněžní prostředky. Povinností žalované z uzavřené úvěrové smlouvy bylo vrátit peněžní prostředky žalobkyni a zaplatit jí sjednané úroky ve výši 18,9 % ročně, a to dohodnutým způsobem v rámci kontokorentního úvěru. Tuto povinnost si žalovaná neplnila, když splácena splátky nepravidelně a následně přestala úvěr splácet zcela. Žalobkyně tak využila svého práva ze smlouvy a oznámením sdělila zesplatnění splátek ke dni 28. 1. 2022, když současně žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalovaná byla o zaplacení dlužné částky opakovaně upomínána, naposledy předžalobní výzvou ze dne 7. 10. 2022 ve smyslu § 142a o. s. ř., dlužnou částku žalobkyni však nezaplatila a v řízení netvrdila a vůbec neprokázala, že dlužnou částku následně po podání žaloby, zaplatila. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 24 430,34 Kč, poplatky za výzvy k zaplacení dlužných částek, které byly zaslány žalované dne 14. 10. 2021 a 5. 11. 2021 (dle čl. 4 obchodních podmínek má žalobkyně na úhradu těchto poplatků ve výši 500 Kč nárok). Žalovaná je tak povinna zaplatit dlužnou jistinu ve výši 24 430,34 Kč v souladu s ustanovením § 2395 o. z. a to včetně smluvně sjednaných poplatků. Dále je povinována zaplatit také smluvený úrok, kapitalizovaný smluvený úrok, a to na základě platného smluvního ujednaní, a rovněž úroky z prodlení, neboť se dostala se splněním peněžitého závazku vůči žalobkyni do prodlení ve smyslu § 1968, § 1970 o. z., kdy výše úroků z prodlení je pak odůvodněna nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má procesně zcela úspěšná žalobkyně právo na plnou náhradu nákladů řízení, a to v částce 2 470 Kč, která sestává z těchto položek: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 018 Kč, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč dle § 14 odst. 5 vyhlášky, a 21% DPH z takto přiznaných nákladů řízení ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud má za to, že žalobkyně požadovala úhradu odměny právního zastoupení ve smyslu § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tak s tímto požadavkem nelze souhlasit, neboť vlastní nárok žalobkyní byl uplatněn způsobem popsaným v ustanovení § 14b o. s. ř., když bylo podání učiněno na ustáleném vzoru, opakovaně podávaném u Okresního soudu v Ostravě v řádově desítkách žalob a jedná se zde o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč. Soud zavázal žalovanou zaplatit nákla