36 C 55/2023-41 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 4. 10. 2022 a doplněnou podáním z 6. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 298 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku, placeného vlastníkem, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalobkyně se touto žalobou domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Dále žalobkyně uvedla, že svůj nárok na zaplacení příspěvku vůči žalovanému odvozuje z § 4 odstavec 1 zákona č. 168/1999 Sb., kdy podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému a splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy, přičemž žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 6. 5. 2021 a žalovanému byla doručena dne 21. 5. 2021, když žalobkyně zjistila, že osobní automobil [registrační značka], [VIN kód] je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný coby vlastník a provozovatel vozidla neměl ode dne 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 sjednáno k vozidlu pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena dle ust. § 1 odstavec 2 uvedeného zákona. Vozidlo nebylo pojištěno 234 dní a tímto jednáním žalovaný porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu příspěvku, přičemž výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost, a výše denní sazby podle druhu vozidla, osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Za uvedené období požaduje žalobkyně uhradit dlužnou částku ve výši celkem 11 298 Kč, která se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou, tj. 47 Kč, která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 234 dní, celkem ve výši 10 998 Kč, a dále z poplatku, spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ust. § 4 odstavec 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve výši 300 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku a splatnost příspěvku nastala 20. 7. 2021. Dne 5. 8. 2022 byla žalovanému zaslána předžalobní upomínka, když na výzvu žalovaný nereagoval a nic neuhradil. 2. V dané právní věci byl Okresním soudem v Ostravě vydán dne 1. 11. 2022 elektronický platební rozkaz, tento se nepodařilo doručit žalovanému, byl proto usnesením soudu ze dne 15. 12. 2022 zrušen a následně bylo ve věci nařízeno jednání. 3. K jednání dne 13. 4. 2023 se nedostavila žalobkyně ani žalovaný, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni, právní zástupkyně žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání s tím, že na žalobě žalobkyně trvá. Soud proto v souladu s ust. § 101 odstavec 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <b>5. V průběhu řízení soud zjistil následující skutkový stav:</b> Ze zjištěných údajů o vozidle [registrační značka] soud zjistil a vzal za prokázáno, že vlastníkem tohoto vozidla v období od 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 byl žalovaný. Z karty vozidla, přehledu provozovatelů a osvědčení o registraci vozidla [registrační značka] soud zjistil a vzal za prokázáno, že vozidlo ke dni 31. 1. 2022 zaniklo, přičemž vlastníkem a provozovatelem tohoto vozidla byl od 22. 10. 2019 až do 31. 1. 2022 žalovaný. Z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 6. 5. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně zaslala žalovanému písemnou výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [obec] kanceláře pojistitelů ve výši 10 998 Kč a žalovanému bylo sděleno, že vozidlo [registrační značka], jehož byl v období od 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 vlastníkem/provozovatelem, bylo v tomto období bez pojištění, po dobu 234 dní, předpis příspěvku za toto období při denní sazbě 47 Kč činí 10 998 Kč, a aby nejpozději do 60 dnů od doručení výzvy tuto částku uhradil. Z detailní informace k zásilce soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně podala pod podacím číslem [anonymizována dvě slova] doporučené psaní adresované žalovanému. Z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 11. 8. 2021 soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě aktuální výše příspěvku 11 353 Kč nejpozději do 26. 8. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 5. 8. 2022 včetně podacího archu a výpisu sledování zásilky soud zjistil a vzal za prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 12 573 Kč, nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy na příslušný bankovní účet s tím, že se jedná o pohledávku vůči žalovanému po lhůtě splatnosti z titulu zákonného příspěvku do garančního fondu, zřízeného na základě ust. § 24 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný byl upozorněn, že pokud nebude dlužná částka v dané lhůtě uhrazena, bude záležitost řešena soudní cestou. <b>6. Na základě provedených listinných důkazů soud učinil tento závěr o zjištěném skutkovém stavu:</b> -) Žalovaný nabyl dne 22. 10. 2019 vlastnické právo k osobnímu automobilu [registrační značka] a coby vlastník a provozovatel tohoto vozidla neměl po dobu od 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu, způsobenou provozem vozidla, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem a vozidlo nebylo pojištěno celkem po dobu 234 dní, žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Základ příspěvku za období od 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 činí 10 998 Kč, za 234 dní s denní sazbou 47 Kč. -) Žalovaný byl ze strany žalobkyně písemně vyzván výzvou z 6. 5. 2021 a upomínkou z 11. 8. 2021 k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 10 998 Kč. Žalovaný na příspěvku ničeho žalobkyni neuhradil, neuhradil ani poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Před podáním žaloby předžalobní výzvou z 5. 8. 2022, která byla žalovanému doručena, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 12 573 Kč, avšak z dlužné částky nic neuhradil. 7. Po provedeném dokazování soud posuzoval zjištěný skutkový stav v souladu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, v souladu s ust. § 4 odstavec 1 a 6 zákona č. 168/1999 Sb., v souladu s ust. § 15 odst. 1, 2, 3 zákona č. 168/1999 Sb. a v souladu s ust. § 24 zákona č. 168/1999 Sb. a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná, neboť v řízení provedenými důkazy bylo prokázáno, že k vozidlu [registrační značka], jehož byl žalovaný vlastníkem a provozovatelem, nebylo v období od 8. 5. 2020 do 27. 12. 2020 sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto povinen v souladu s ust. § 4 odstavec 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb. uhradit žalobkyni příspěvek do garančního fondu, když žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku, placeného vlastníkem či provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že výzva k zaplacení příspěvku byla žalovanému odeslána, dostala se do jeho dispoziční sféry, tak splatnost částky 10 998 Kč nastala dne 20. 7. 2021. Žalovaný ani poté příspěvek žalobkyni neuhradil, přičemž žalobkyni náleží základ příspěvku a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s ust. § 4 odstavec 4 zákona ve výši 300 Kč, a to v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jak požadovanou jistinu, tak požadované zákonné úroky, a to v souladu s ust. § 1968 a 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále o. z.), když počínaje dnem následujícím po splatnosti se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována, a bylo prokázáno, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován coby vlastník a provozovatel předmětného motorového vozidla po celou dobu, kdy vozidlo nebylo pojištěno, a žalovaný tak porušil zákonnou povinnost motorové vozidlo pojistit. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odstavec 1 o. s. ř. a ust. § 142a o. s. ř. Žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, soud přiznal na náhradě nákladů řízení celkem částku 2 252 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, dále z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 300 Kč, tj. příprava + převzetí, předžalobní výzva, písemný návrh dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tj. 900 Kč, dále 3 x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč dle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., rovněž žalobkyni náleží 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odstavec 3 o. s. ř., když právní zástupkyně žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč. 9. V souladu s ust. § 149 odstavec 1 o. s. ř. je žalovaný povinen