38 C 221/2023-23 — Okresní soud v Ostravě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 24 486 Kč s příslušenstvím představující příspěvek vlastníka, popř. provozovatele, motorového vozidla za dobu, po kterou nebylo k osobnímu vozidlu [registrační značka], [VIN kód], v období od 27. 4. 2022 do 12. 8. 2022 uzavřeno pojištění odpovědnosti, jehož vlastníkem (provozovatelem) byl v tomto období žalovaný, včetně nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč, dále k osobnímu vozidlu [anonymizováno], [VIN kód] v období od 22. 10. 2021 do dne 2. 1. 2022, uzavřeno pojištění odpovědnosti, jehož vlastníkem (provozovatelem) byl v tomto období žalovaný, včetně nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč, dále k osobnímu vozidlu [registrační značka], [VIN kód], v období od 23. 2. 2022 do dne 26. 4. 2022, uzavřeno pojištění odpovědnosti, jehož vlastníkem (provozovatelem) byl v tomto období žalovaný, včetně nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč, dále k osobnímu vozidlu [anonymizováno], [VIN kód], v období od 3. 1. 2022 do dne 2. 3. 2022, uzavřeno pojištění odpovědnosti, jehož vlastníkem (provozovatelem) byl v tomto období žalovaný, včetně nákladů spojených s jeho mimosoudním uplatněním ve výši 300 Kč. 2. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně jej poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 3. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný je vlastníkem a provozovatelem výše specifikovaných osobních automobilů, které byly evidovány v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný neměl ve výše uvedených obdobích k označeným vozidlům uzavřeno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (pojištění odpovědnosti). Žalobkyně proto žalovaného výzvou vyzvala k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných ve lhůtě 30 dnů v celkové výši 5 045 Kč (65 Kč za den, tj. za 73 dnů 4 745 Kč), dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč - splatnost příspěvku nastala nejpozději ke dni 14. 5. 2022, dále v celkové výši 5 718 Kč (86 Kč za den, tj. za 63 dnů 5 418 Kč), dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč - splatnost příspěvku nastala nejpozději ke dni 30. 8. 2022, dále v celkové výši 4 135 Kč (65 Kč za den, tj. za 59 dnů 3 835 Kč), dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč - splatnost příspěvku nastala nejpozději ke dni 10. 9. 2022, v celkové výši 9 588 Kč (86 Kč za den, tj. za 108 dnů 9 288 Kč), dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč - splatnost příspěvku nastala nejpozději ke dni 14. 5. 2022. Žalovaný na dlužnou částku ničeho dobrovolně neuhradil, ač byl žalobkyní opakovaně vyzván. 4. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě žalovanému, jakožto vlastníkovi výše specifikovaných vozidel, vznikla v souladu s § 1 odst. 2 písm. a) a § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, povinnost uzavřít pojistnou smlouvu, avšak v citovaných obdobích žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, když v daném období provozoval vozidla, k nimž nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně tak má v souladu s § 4 tohoto zákona právo na úhradu příspěvku za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s výše uvedeným zákonným ustanovením. Po marném uplynutí lhůty v trvání 30 dnů pro zaplacení příspěvku se tento stal splatným. Žalobkyni dále vzniklo v souladu s § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. právo na zaplacení nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku v celkové výši 24 486 Kč, přičemž v řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku žalobkyni zaplatil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal se zaplacením dlužné částky do prodlení, soud zároveň rozhodl o jeho povinnosti zaplatit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě byla v řízení plně úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal náklady řízení, jež jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 980 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), třemi režijními paušály po 100 Kč ke každému z úkonů právní služby dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 252 Kč Náklady řízení tedy v daném případě činí celkem částku 2 432 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně. 6. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.