40 C 251/2022-24 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 400 Kč spolu s příslušenstvím. K odůvodnění nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], uzavřela dne 28. 5. 2015 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo], na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy věřitel posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu žádného trvání smlouvy výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 12. 7. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti původního věřitele společnost [právnická osoba], dnes s názvem [právnická osoba], [IČO]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně neuhradil, se dlužná jistina od 13. 7. 2016 úročí úrokovou sazbou 23,72 % ročně. Žalovaný neuhradil na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu do okamžiku jejího postoupení ničeho. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 17 400 Kč, sestávající z dlužné jistiny 10 000 Kč a dlužných úhrad za služby 7 400 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 10 858,49 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 3 685,11 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K jednání dne 9. 5. 2023 se nedostavil žádný z účastníků, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků. 4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. 5. Dne 28. 5. 2015 žalovaný požádal společnosti [právnická osoba], [IČO] o půjčku ve výši 10 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že bydlí jako nájemník, je zaměstnán s příjmem 15 000 Kč Měsíční výdaje domácnosti pak činí nájem/inkaso 6 000 Kč, výdaje domácnosti 3 000 Kč, tj. celkem 9 500 Kč. K ověření měly být předloženy tyto dokumenty: občanský průkat, výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva (zjištěno z Karty zákazníka). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, datem narození a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč spolu s poplatkem ve výši 7 400 Kč, tj. celkem 17 400 Kč, a to v 58 týdenních splátkách ve výši 300 Kč, přičemž první splátka byla splatná nejpozději do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a každá následující splátka až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). 6. Z výpisu OR původního věřitele soud zjistil, že společnost [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec], [IČO], zapsaná v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka H [číslo], zanikla v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném [název soudu], spisová značka H [číslo] [právnická osoba], [IČO], od 30. 9. 2016 změnila název na [právnická osoba] (zjištěno z Výpisu z [právnická osoba]). 7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně příslušné strany 19 Seznamu postoupených pohledávek). Původní věřitel [právnická osoba] dopisem ze dne 12. 2. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek). Doručení oznámení do dispozice žalovaného nebylo prokázáno (zjištěno z Podacího lístku ze dne 15. 2. 2021 a sledování zásilky). Dne 10. 10. 2022 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu, v níž jej vyzvala k úhradě dlužné částky 37 529,82 Kč nejpozději do 25. 10. 2022. Výzva byla doručena do dispozice žalovaného dne 11. 10. 2022 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 a sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně). 8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. 9. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 10. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem. 11. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil. 12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. 13. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Kartě zákazníka. V kartě sice byly uvedeny listiny, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto listiny žalobkyně spolu se kartou nepředložila. 14. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena. 15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinila, a to ani po doručení výzvy obsažené v oznámení o postoupení pohledávky. 16. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 10 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 10 000 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva dne 11. 10. 2022. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky od 26. 10. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byla podle § 1958 odst. 2 o.