62 C 414/2021-200 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce si dne 1. 11. 2021 podal u soudu žalobu, kterou se po žalované domáhal zaplacení částky 324 462,34 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel ústní smlouvu o zápůjčce, na základě, které se dohodli, že žalobce poskytne žalované částku 210 669 Kč, na úhradu dluhu, který byl vymáhán soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Žalobce dne 27. 4. 2015 poskytl žalované tyto finanční prostředky a zaslal je na účet soudního exekutora. Žalovaná se zavázala svůj dluh vůči žalobci uhradit do 31. 12. 2016. Dále uzavřel žalobce s žalovanou ústní smlouvu o zápůjčce, kdy se žalobce zavázal žalované poskytnout finanční plnění v celkové výši 113 793,34 Kč (dne 5. 5.2018 částku 22 050,67 Kč, dne 5. 6. 2018 částku [částka], dne 4. 7. 2018 částku 23 198,09 Kč, dne 3. 8. 2018 částku 22 653,03 Kč, dne 2. 9. 2018 částku 22 960,63 Kč) představující úhrady za faktury [právnická osoba], která žalované poskytla školení v rámci její podnikatelské činnosti na platformě [webová adresa]. Žalovaná se zavázala svůj dluh vůči žalobci pravidelně splatit vždy v následujícím měsíci po měsíci, kdy dluh vznikl. Žalovaná svou povinnost nesplnila a svůj dluh nezaplatila. Neučinila tak ani poté, co jí žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. vyzval k zaplacení a nabídl smírné mimosoudní řešení spočívající v možnosti splácet dluh v pravidelných měsíčních splátkách. Z tohoto důvodu žalobce požaduje, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit dluh, včetně náhrady nákladů. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě z dne 4. 1. 2022 uvedla, že konstatuje, že se žalobcem měla družský vztah od roku 2012 do roku 2016, kdy následně uzavřeli manželství, které trvalo do roku 2019, kdy měli sjednaný režim oddělených jmění. Na běžné úrovni však společně hospodařili, kdy toto hospodaření bylo zcela reciproční. Žalovaná nepopírá, že žalobce jí dal finanční prostředky ve výši 210 669 Kč, avšak k žádnému uzavření smlouvy o zápůjčce nedošlo. Jednalo se toliko dar, kdy i žalovaná v době předcházející jejich manželství, v době, kdy žili společně na území [země], hradila za žalobce nemalé částky za nájem a další výdaje, protože žalobce v té době pracoval minimálně na rozdíl od žalované. Nad rámec tohoto z důvodu právní jistoty žalovaná vznáší námitku promlčení, a to přesto, že má za to, že žádný dluh vůči žalobci nemá a neuznává jej ani co do důvodu, ani co do výše. Jediným důvodem, proč žalobce neuvedl shora uvedené skutečnosti, je ten, že se snaží vypořádat s žalovanou manželské křivdy a je informován o tom, že žalovaná je úspěšná a daří se jí v podnikání i zaměstnání, má nového partnera. V době ukončení jejich společného soužití byli oba nemajetní, žalobce po žalované, nepožadoval žádnou úhradu jím tvrzeného dluhu, naopak se společně dohodli, že manželství ukončí nesporným rozvodem. Žalobce si byl totiž plně vědom toho, že žádný dluh neexistuje. K tvrzené druhé smlouvě o zápůjčce žalovaná konstatuje totéž, co bylo uvedeno shora. Předmětné školení bylo sice hrazeno z karty žalobce, avšak pro účely společného podnikání žalobce s žalovanou, kdy tato školení absolvovali oba účastníci a pak následně společně podnikali, když žalovaná byla aktivnější v tomto podnikání, avšak příjem z něj spotřebovávali společně. Rozhodně se nedohodli na žádném splácení či neuzavřeli smlouvu o zápůjčce. Opětovně z důvodu právní jistoty vznáší námitku promlčení, a to přesto, že má za to, že žádný dluh vůči žalobci nemá a neuznává jej co do důvodu a výše. Navrhovala proto, aby žaloba byla zamítnuta. 3. Žalobce k vyjádření žalované dne 20. 1. 2022 uvedl, že žalovaná činí nesporným, že jí bylo poskytnuto finanční plnění ve výši 210 669 Kč, ale rozporuje, že by se jednalo o zápůjčku, ale mělo se jednat o dar. K tomuto tvrzení však nepředkládá žádný důkaz, vše je postaveno jen v rovině tvrzení, nikoli v rovině důkazní. Tvrzení ohledně hrazení částek za nájem a další výdaje v době žití na území [země] jsou v souvislosti s tímto sporem zcela irelevantní a nemají žádnou vypovídací hodnotu. K otázce promlčení pohledávky ve výši 210 669 Kč žalobce odkazuje na § 629 občanského zákoníku, § 646 a § 652, z nichž vyplývá, že k promlčení do dnešního dne nedošlo, když počátek běhu promlčecí lhůty by nastal dne 1. 1. 2017, ale z důvodu existence manželství v té době ani promlčecí lhůta běžet nezačala a začala běžet až po rozvodu manželství, to je od 1. 8. 2019. K pohledávkám vyplývajícím ze zápůjčky v celkové výši 113 793,34 Kč představující úhrady za faktury [právnická osoba] žalobce sděluje, že s žalovanou nikdy na území [země] nepodnikal a jednalo se tak o zápůjčku na její výhradní podnikání. Žalovaná opět žádným způsobem neprokazuje, že by se jednalo o dar a neunáší břemeno důkazní. K otázce promlčení pohledávky v této výši si žalobce opětovně odkázal na výše citovaná zákonná ustanovení, když počátek běhu promlčecí lhůty by nastal u první části pohledávky dne 1. 7. 2018, druhé dne 1. 8. 2018, třetí 1. 9. 2018, čtvrté 1. 10. 2018 a páté dne 1. 10. 2018, ale z důvodu existence manželství v té době ani promlčecí lhůta běžet nezačala a počala běžet až po rozvodu, tj. 1. 8. 2019. Žalobce uvedl, že sama žalovaná ve svém vyjádření sdělila, že mezi žalobcem a žalovanou v době, kdy byli manželi došlo k modifikaci zákonného režimu společného jmění manželů, takže v době manželství měli manželé oddělená jmění. Právě tento stav umožňuje poskytnutí zápůjčky mezi manželi, když jeden z nich poskytne finanční prostředky ze svého výlučného majetku druhému z manželů, což se v tomto sporu také stalo. Z tohoto důvodu navrhoval, aby soud žalobě vyhověl. 4. Žalobce v doplnění podání ze dne 7. 8. 2022 uvedl, že si se žalovanou ústně sjednali smlouvu o zápůjčce, na základě, které byla žalované poskytnuta částka 210 669 Kč, kdy obsah smlouvy byl ujednán v posledním březnovém týdnu 2015 a bylo dohodnuto s žalovanou, že poskytne peněžité prostředky ve výši 210 669 Kč tím, že je zašle na účet soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], což vedlo k úplné úhradě exekuce a skončení exekučního řízení. Následně po sjednání obsahu smlouvy o zápůjčce mezi žalobcem a žalovanou, žalobce jednal v souladu s obsahem této smlouvy a za účelem poskytnutí peněžitých prostředků žalované zažádal u [právnická osoba] o úvěr ve výši [částka], který mu byl poskytnut a zaslán na účet dne 17. 5. 2015 a který čerpal za účelem dodržení této smlouvy se žalovanou. Následně dne 27. 4. 2015 zaslal částku 210 669 Kč na účet soudního exekutora tak, jak bylo s žalovanou sjednáno. Žalobce tímto splnil povinnost vyplývající mu ze smlouvy o zápůjčce a poskytl finanční peněžní prostředky žalované k úhradě exekuce. Splatnost zapůjčených finančních prostředků byla stanovena na konec roku 2016, to je nejpozději k 31. 12 2016. V případě porušení této smlouvy v ujednání týkající se její splatnosti bylo sjednáno, že žalovaná převede svůj podíl na nemovité věci nacházející se na [list vlastnictví], v k.ú. [obec], na ulici [ulice a číslo], byt [číslo] který měli strany sporu v podílovém spoluvlastnictví, na žalobce. K navrácení finančních prostředků, ani k převodu podílu žalované na nemovité věci nedošlo a žalovaná tím porušila povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy. O uzavření smlouvy o zápůjčce byly spraveny další osoby, které celou kauzu znaly, a to [jméno] [celé jméno žalobce], [jméno] [celé jméno původní účastnice], [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. K nároku týkající se částky [částka], představující úhrady za faktury [právnická osoba] žalobce, uvedl, že z povahy smlouvy o zápůjčce, jakožto reálného kontraktu vyplývá, že mezi žalobcem a žalovanou došlo k ústnímu uzavření 5 smluv o zápůjčce, jejichž obsah byl sjednán ústně v druhém týdnu měsíce dubna 2018. Obsahem každé smlouvy bylo ujednání, že žalobce bude za žalovanou platit faktury vydané [právnická osoba] v celkové výši 113 793,34 Kč, když tato částka bude rozdělena do 5 faktur. K uzavření smluv tak došlo okamžikem poskytnutí finančních prostředků žalované tím, že je žalobce zaslal na účet dané společnosti. Splatnost každého jednotlivého dluhu vyplývající z jednotlivých smluv byla mezi stranami stanovena na konec z roku 2018, tedy nejpozději k 31. 12. 2018. Žalobce na území [země] spolu s žalovanou nikdy nepodnikal a úhrady faktur [právnická osoba] se týkaly aktivit spojených výlučně s podnikatelskou činností žalované, což žalobce, prokazuje sdělením příslušného úřadu pro udělování licencí na území [název] [anonymizována dvě slova], který uvádí, že nemůže poskytnout žalobci žádné informace a dokumenty týkající se podnikatelských aktivit žalované, když není účastníkem této licence. Úřad má pravomoc tyto informace poskytnout pouze žalované. Je tedy zřejmé, že žalobce s žalovanou nepodnikal, nevlastnil podnikatelskou licenci, neúčastnil se aktivit, na které jí poskytl finanční zápůjčku. Finanční prostředky byly poskytnuty na výlučné podnikání žalované, kdy žalobce není ani uveden na žádném dokumentu vztahujícím se k podnikání žalované. U jednání žalo