63 C 165/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 28 108,80 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] ve znění smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum]. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku ve výši 24 400 Kč s tím, že žalovaná se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit částku ve výši 29 794 Kč s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Žalovaná však nesplatila žalovanou částku řádně a včas, čímž ji vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně a paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce postoupena na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná byla k uhrazení dlužné částky opakovaně upomínána, naposledy předžalobní upomínkou ze dne [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právním předchůdcem žalobce smlouvu o úvěru [číslo] právní předchůdce žalobce se na základě této smlouvy zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 24 400 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit spolu s úrokem a poplatky ve sjednané výši. Datum splatnosti úvěru byla sjednána ke dni [datum]. 4. Výpisy z účtu [obec] spořitelny za období od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] vzal soud za prokázané, že žalované byly poskytnuty právním předchůdcem žalobce finanční prostředky v celkové výši 24 400 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla platně postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce a žalovaná o tomto byla řádně informována. 6. Upomínkami ze dne [datum], [datum], předžalobní výzvou ze dne [datum] a výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce a následně také žalobce opakovaně vyzývali žalovanou k úhradě dlužné částky. 7. Ostatními v řízení provedenými důkazy nevzal soud za prokázané žádné rozhodné skutečnosti. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce nikterak úvěruschopnost žalované nezkoumal, respektive žalobce toto ani netvrdí, když v žalobě pouze uvádí, že v rámci schvalovacího procesu právní předchůdce žalobce nahlédl do insolvenčního rejstříku, bankovního registru klientských informací a nebankovního registru klientských informací. Takový postup nelze hodnotit jako dostatečný. 9. S ohledem na výše uvedené tedy soud uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu. 10. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v Ostravě, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], ale též nález Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález]). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú. 11. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce poukázal na účet žalované částku ve výši 24 400 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. Na žalované bylo, aby v řízení tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné úvěrové smlouvy soud žalobu zamítl. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 907 Kč, přičemž tato částka představuje 74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v řízení v rozsahu 87 % a úspěchu žalované v rozsahu 13 %), tj. 2 577 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 125 Kč, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 252 Kč.