63 C 360/2022-37 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by zdejší soud rozhodl tak, že rozhodnutí předsedkyně [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř., kterým byl zamítnut rozklad a potvrzen výrok [anonymizováno] a [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení] se nahrazuje tak, že žalovaný je povinen uhradit žalobci částku ve výši 772 Kč a náhradu nákladů správního řízení ve výši 200 Kč za zaplacený správní poplatek. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že žalobci bylo dne [datum] doručeno [anonymizováno] předsedkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř., kterým předsedkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] rozhodla o [anonymizováno] žalobce ze dne [datum], jímž se žalobce domáhal zrušení výroků [anonymizováno] a [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], tak, že podle § 90 odst. 5 správního řádu se rozklad zamítá, a napadené výroky [anonymizováno] a [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], se potvrzují (výrok [anonymizováno]), a že žádnému z účastníků řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení o rozkladu (výrok [anonymizováno]). Žalobce s účastníkem jako se spotřebitelem dne [datum] uzavřel smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na jejímž základě účastníkovi poskytoval připojení k síti internet a související služby. V odstavci f) smlouvy žalobce s účastníkem podle ust. § 63 odst. 1 písm. p) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, sjednal úhradu za ukončení smlouvy před uplynutím doby trvání, na kterou byla smlouva uzavřena. Součástí smlouvy byly dle jejího textu i Všeobecné podmínky poskytování služeb elektronických komunikací [právnická osoba] a.s. pro spotřebitele. Na základě smlouvy žalobce účastníkovi řádně poskytoval sjednané služby elektronických komunikací. Jelikož účastník soustavně nesplnil povinnost platit cenu za poskytované služby dle smlouvy, žalobce v souladu se sjednanými smluvními podmínkami přistoupil k jednostrannému ukončení smlouvy. Smlouva byla sjednaná na dobu neurčitou, dne [datum] bylo zasláno účastníkovi odstoupení od smlouvy. Jelikož takto byla smlouva ukončena před uplynutím doby trvání, na kterou byla uzavřena, domáhal se žalobce u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] návrhem mimo jiné také výše uvedené úhrady za předčasné ukončení smlouvy v částce 772 Kč s příslušenstvím. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], rozhodl o nadepsaném návrhu žalobce tak, že v části, kde se žalobce domáhal úhrady za předčasné ukončení smlouvy, návrhu nevyhověl (výrok [anonymizováno]), což promítl i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok [anonymizováno]). Proti výše uvedenému rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] uplatnil žalobce dne [datum] rozklad, kterým se domáhal zrušení výroků [anonymizováno] a [anonymizováno] předmětného rozhodnutí a vrácení věci [anonymizováno] k novému projednání v prvním stupni. Rozhodnutí o rozkladu je založeno na nesprávném právním posouzení věci, kdy je na zjištěný skutkový stav aplikována právní norma, která je nesprávně vyložena. Tento názor je nesprávný zejména proto, že posuzované ujednání je ve všech rysech podstatných pro informované rozhodnutí spotřebitele upraveno již v samotné smlouvě a pro účastníka z tohoto důvodu nemohlo být překvapivé. Účastník byl již z textu samotné smlouvy seznámen se skutečností, že zanikne-li z důvodů majících původ na jeho straně smlouva předčasně, bude povinen uhradit částku stanovenou dle vzorce uvedeného ve smlouvě. Jestliže zkoumané ustanovení smlouvy neobsahuje výslovné určení toho, co se rozumí„ ukončením smlouvy z důvodů na straně zákazníka“, kdy tento pojem je blíže vyložen v přiložených všeobecných obchodních podmínkách, nelze z této skutečnosti dovozovat, že by předmětné ustanovení bylo překvapivé, či nepoctivé. 2. Účastník se k žalobě nevyjádřil. 3. [anonymizována čtyři slova]) ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že navrhuje zamítnutí žaloby s tím, že správní orgán trvá na závěru, že mezi žalobcem a účastníkem úhrada za předčasné ukončení smlouvy pro případ, kdy žalobce předčasně vypověděl účastníkovi smlouvu pro neplacení cen za služby, nebyla sjednána. [anonymizováno] dále uvedl, že první věta článku 6.9 všeobecných podmínek upravuje smluvní pokutu za prodlení s placením cen za služby. Nelze ji tedy na nárok, kterého se žalobce domáhal – úhradu za předčasné ukončení smlouvy, aplikovat. Jedná se o jiný právní institut, který nebyl předmětem správního řízení a není ani předmětem probíhajícího soudního řízení. Druhá věta článku 6.9 všeobecných podmínek úhradu za předčasné ukončení smlouvy upravuje, avšak na projednávanou věc se rovněž nevztahuje. Postihuje totiž situace, kdy dojde ke skončení účastnické smlouvy z jiných důvodů než z důvodů porušení povinnosti zákazníka vyplývajících mu z účastnické smlouvy, zejména pokud zákazník účastnickou smlouvu vypoví, či zruší odběr služby. Žádné další ustanovení všeobecných podmínek (v čl. 6 ani na jiném místě) vznik nároku na úhradu za předčasné ukončení smlouvy z důvodu prodlení zákazníka s placením služeb neupravuje. Jednak není zcela jasné, zda důvodem ze strany zákazníka je myšleno chování zákazníka, kvůli kterému může poskytovatel ukončit zákazníkovi smlouvu, anebo právní jednání zákazníka, které vede k ukončení smlouvy. Případně je též možný závěr, že důvodem jsou myšleny obě kategorie současně. Pokud by se přistoupilo na úvahu žalobce ohledně výkladu nejasného ustanovení podle § 1812 odst. 1 občanského zákoníku, pak nejpříznivějším výkladem pro spotřebitele je přirozeně závěr, že důvodem na straně zákazníka jsou myšlena pouze právní jednání učiněná ze strany zákazníka, tj. výpověď či odstoupení, případně dohoda na návrh zákazníka o ukončení smlouvy. Takovému výkladu ostatně nasvědčuje i věta druhá čl. 6 všeobecných podmínek. Ujednání obsažené v písm. f) smlouvy tak nenaplňuje požadavky občanského zákoníku týkající se určitosti ve smyslu ustanovení § 553 odst. 1 občanského zákoníku, a to v tom smyslu, že z ujednání nejsou zřejmé jednoznačné podmínky vzniku nároku. Právě v uvedené roztříštěnosti úpravy, tedy ve skutečnosti, že na různých místech (v čl. 1, 4.2 a 6.9 všeobecných podmínek) lze najít způsoby ukončení smlouvy, které souvisejí s jednáním zákazníka (tedy by bylo možno je podřadit pod širší výklad pojmu„ důvody na straně zákazníka“), tkví vytýkaná překvapivost ujednání. Dle správního orgánu je aplikace nálezu Ústavního soudu sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] zcela namístě. Nárok proto nelze přiznat ani na základě ujednání ve smlouvě pro roztříštěnost, tudíž překvapivost úpravy. Překvapivost ujednání není dána pouhým umístěním ujednání do smlouvy a do všeobecných podmínek, nýbrž umístěním do smlouvy a do všeobecných podmínek a v jejich rámci na několik (minimálně tři) různých spolu vzájemně nesouvisejících míst, kde snadno uniknou pozornosti průměrného spotřebitele. Sporné ujednání bylo ve smlouvě obsaženo, avšak klíčová část, tj. za jakých podmínek nárok vznikne, byla obsažena teprve ve všeobecných podmínkách. Lze též říci, že jeho klíčová část sice byla ve smlouvě vyjádřena, avšak vágně a neurčitě a pro její výklad je nutné hledat ve všeobecných podmínkách. 4. Rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], rozkladem proti rozhodnutí [anonymizováno] ze dne [datum], a rozhodnutím předsedkyně [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř., vzal soud za prokázané, že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], rozhodl o návrhu žalobce tak, že v části, kde se žalobce domáhal úhrady za předčasné ukončení smlouvy ve výši 772 Kč, návrhu nevyhověl (výrok [anonymizováno]), což promítl i do rozhodnutí o náhradě nákladů řízení (výrok [anonymizováno]); žalobci bylo dne [datum] doručeno rozhodnutí předsedkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř., kterým předsedkyně [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] rozhodla o rozkladu žalobce ze dne [datum], jímž se žalobce domáhal zrušení výroků [anonymizováno] a [anonymizováno] rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], ze [anonymizováno] [datum rozhodnutí], [číslo jednací] vyř. – [příjmení], tak, že podle § 90 odst. 5 správního řádu se rozklad zamítá, a napadené výroky [anonymizováno] a [anonymizováno] r