64 C 366/2023-16 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 17 396,13 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky a odběru zemního plynu [číslo] (dále jen„ smlouva“), jejíž součástí byly [ulice] podmínky dodávky (dále jen„ OPD“), pro odběrné místo na adrese [adresa], v souladu se smlouvou byl žalovanému dodáván plyn, jehož dodávku vyfakturovala za období od [datum] do [datum] fakturou [číslo] na částku 19 483 Kč s datem splatnosti dne [datum]. Žalovaný uhradil ve dnech [datum], [datum] a [datum] vždy částku 1 000 Kč (tj. celkem 3 000 Kč), jíž započítala žalobkyně na úrok z prodlení v částce 913,13 Kč a na dlužnou jistinu v částce 2 086,87 Kč. K úhradě dlužné částky byl žalovaný žalobkyní opakovaně vyzýván, smlouva byla ukončena v souladu s čl. III OPD ke dni [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s tím, aby soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), projednal a rozhodl bez nařízení jednání a současně ho poučil o tom, že pokud se ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení výzvy nevyjádří, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízeného jednání nesouhlasí, bude mít soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Protože žalobkyně s rozhodnutím bez jednání již dříve souhlasila a žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízeného jednání. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - ze smlouvy o poskytování služeb ze dne [datum], že uvedeného dne byla mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem uzavřena písemná dohoda na dobu neurčitou, na základě níž se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodaný plyn zaplatit žalobkyni sjednanou cenu, součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky poskytování služeb, - z faktury [číslo] ze dne [datum], že žalobkyně žalovanému vyúčtovala dodaný plyn do shora označeného místa spotřeby za období od [datum] do [datum] a nedoplatek činil částku 19 483 Kč se splatností dne [datum], - z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o podání, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné faktury [číslo] po splatnosti, výzva byla uvedeného dne zaslána na adresu žalovaného dle smlouvy. 5. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, že mezi žalobkyní jako dodavatelem a žalovaným jako zákazníkem byla dne [datum] uzavřena smlouva o poskytování služeb, jejíž součástí byly Všeobecné podmínky poskytování služeb, na základě níž žalobkyně dodávala žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa]. Žalovanému vznikl nedoplatek na ceně za dodaný plyn v období od [datum] do [datum] dle faktury [číslo] ze dne [datum] na částku 19 483 Kč, splatná dne [datum]. Žalobkyně prostřednictvím zástupce vyzvala žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky z označené faktury po splatnosti, žalovaný však zaplatil toliko 3 000 Kč. 6. Dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon (dále jen „energetický zákon“), smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 7. Dle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 8. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Bylo zjištěno, že mezi účastníky byla dne [datum] platně uzavřena smlouva o poskytování služeb ve smyslu § 72 odst. 2 energetického zákona, která je svou povahou smlouvou kupní podle § 2079 odst. 1 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost za dodaný plyn žalobkyni zaplatit sjednanou cenu, kterou žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala výše označenou fakturou. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni dlužnou částku za dodaný plyn ve výši 17 396,13 Kč, po zohlednění jeho úhrad v celkové částce 3 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil. Soud tak vzal za prokázány skutečnosti uvedené v žalobě a zavázal žalovaného k úhradě žalované částky, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalovaný se nezaplacením dlužné částky ve lhůtě splatnosti dle shora označené faktury dostal dnem následujícím po splatnosti do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, žalobkyni tak vůči němu vznikl v souladu § 1968 a § 1970 o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení, přičemž byla zohledněna poslední částečná úhrada ze strany žalovaného ke dni [datum]. S ohledem na tyto skutečnost soud žalobě vyhověl i co do požadovaného příslušenství v intencích žalobního návrhu, neboť požadovaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí celkem částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč, a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT. 10. Žalovaný byl v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náhradu nákladů řízení, ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.