80 C 232/2023-35 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 8 000 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení a částky 2 984 Kč s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným distančním způsobem popsaným v žalobě smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému dne 1. 12. 2021 úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se jej zavázal uhradit do 31. 12. 2021 spolu s úrokem ve výši 0,9 % denně z vypůjčené částky, tj. 2 160 Kč. Žalovaného identita byla ověřena pomocí aplikace Kontomatik, která podléhá úpravě směrnice „PSD2“, přičemž žalovaný zadal do aplikace své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví své domovské banky a ta následně sdělí žalobkyni údaje žalovaného, dotazníku, občanského průkazu. Žalovaný na tuto dlužnou částku neuhradil ničeho, proto se žalobkyně domáhá zaplacení částky 10 160 Kč se zákonným úrokem z prodlení z jistiny od 1. 1. 2022. Účastníci si ve smlouvě sjednali také smluvní pokutu pro případ prodlení s vrácením úvěru, a to ve výši 0,1 % denně z jistiny, s jejímž splácením je dlužník v prodlení. Za období od 1. 1. 2022 do 9. 1. 2023 žalobkyně tuto smluvní pokutu vyčíslila z částky 8 000 Kč ve výši 2 984 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému dne 9. 1. 2023 předžalobní výzvu, ten však dosud ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.3. V souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále „o. s. ř.“) soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný, přestože byl k jednání řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.4. Provedenými listinnými důkazy, a to smlouvou o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , všeobecnými obchodními podmínkami, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informačním přehledem o systému pojištění a pohledávek z vkladů pro klienta, fakturou na částku 8 000 Kč, výpisem z běžného účtu žalobkyně, předžalobní upomínkou ze dne 9. 1. 2023 s potvrzením o odeslání, kopií bankovních interních dat, dotazníkem se záznamem SOLUS, výpisem z aplikace Kontomatik, OP žalovaného, CP žalovaného a zprávou banky žalovaného má soud za prokázáno, že v prosinci 2021 byla na účet žalovaného poukázána částka 8 000 Kč, která byla převedena z účtu žalobkyně. Do dispoziční sféry žalovaného byla dne 9. 1. 2023 odeslána předžalobní výzva k úhradě žalované částky, kterou byl žalovaný vyzván k úhradě do 7 dnů od odeslání výzvy.5. V řízení však nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena platná úvěrová smlouva o tvrzeném obsahu. Z listiny předložené žalobkyní, která není datována, označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, nebylo prokázáno, že by text této smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo dále prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi účastníky uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku, neboť žalobkyně nedoložila důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána. Neoznačila ani důkazy týkající se způsobu ověření totožnosti žalovaného, elektronický podpis nebo jiné prostředky o ověření totožnosti jednajícího pro účely elektronické komunikace. Soud dále nemá za prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobkyně zkoumala pouze příjmovou stránku žalovaného, nikoliv však stránku výdajovou v kontextu jeho osobních poměrů. Soud byl připraven žalobkyni poučen o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.6. Na základě shora uvedeného má soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu a to částku 8 000 Kč, kdy žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dán titul k plnění případně, že by tuto částku již žalobkyni zaplatil. Soud tedy konstatoval, že žalobkyni náleží dle § 2991 odst. 2 a § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) právo na vrácení, co bez prokázaného důvodu žalovanému poskytla. Soud tedy žalobě vyhověl co do nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč, když poskytnutí této částky ze strany žalobkyně žalovanému bylo v řízení prokázáno. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k zaplacení dlužné částky výzvou ze dne 9. 1. 2023, odeslanou 10. 1. 2023, v níž byla žalovanému stanovena lhůta pro zaplacení 7 dnů od odeslání výzvy, tato se má za doručenu dle § 573 o. z. 13. 1. 2023, lhůta tak končí 17. 1. 2023 a od data následujícího, tj. od 18. 1. 2023 byl již žalovaný v prodlení a podle § 1970 o. z. byl povinen zaplatit žalobkyni také úroky z prodlení, jejichž výše byla určena v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.7. Ve zbývající části byl nárok žalobkyně zamítnut jako nedůvodný, pokud se domáhala žalobkyně zákonných úroků z prodlení od dřívějšího data než od 18. 1. 2023, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, splatnost mezi stranami řádně sjednána nebyla. Stejně tak byla zamítnuta žaloba co do žalovaného úroku z jistiny a co do žalované smluvní pokuty a to s ohledem na shora odůvodněný závěr o neexistenci smluvního vztahu.8. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě byla v řízení žalobkyně úspěšná co do částky 8 000 Kč s příslušenstvím a neúspěšná co do částky 5 144 Kč s příslušenstvím, její procesní úspěch tak představuje 61 % a neúspěch 39 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna za tři úkony právní služby po 1 660 Kč (převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, žaloba) dle § 7 bod 5. ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), tři režijní paušály po 300 Kč ke každému z úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 AT spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 1 235 Kč, tj. 7 115 Kč. Náklady řízení spolu se soudním poplatkem tedy v daném případě činí celkem částku 7 915 Kč, 22 % z této částky činí 1 741 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.9. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.