17 C 257/2024-39 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena , právnická osoba, , IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, v hotovosti 15 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měly být kromě jistiny zaplaceny „Poplatky“ 17 118 Kč, složené z kapitalizovaných úroků ze Smlouvy ve výši 9 817 Kč (24,12 % ročně), částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částky za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 851 Kč (dále jen „Poplatky“), a to v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 495 Kč se splatností poslední splátky , datum, . Celkem bylo uhrazeno 2 700 Kč a poslední příslušná splátka byla uhrazena dne , datum, . K zaplacení zbývá dlužná jistina 13 000 Kč, Poplatky ve výši 14 074,40 Kč, kapitalizovaný úrok 1 393,60 Kč (24,12 % ročně z 13 000 Kč od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 019,69 Kč (11,75 % ročně z 13 000 Kč od , datum, do , datum, ), úrok ve výši 24,12 % ročně z 13 000 Kč od , datum, do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z 13 000 Kč od , datum, do zaplacení. Z celkové částky 27 074,40 Kč s příslušenstvím shora již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatila.2. Žalovaná se bez jakékoliv omluvy k jednání nedostavila, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v její nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. K mezinárodnímu prvku v řízení v osobě žalované, občanky Slovenské republiky, soud přijal následující závěry. Mezinárodní příslušnost soudu České republiky se odvozuje z článku 1 odst. 1. a článku 7 odst. 1) písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Brusel I bis.), jehož použití dle článku 81 přicházelo v úvahu od , datum, na řízení zahájená po tomto datu. Použití hmotného práva ČR se odvozuje od Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I.), jeho článek 1 odst. 1. ve spojení s článkem 6 odst. 3 a článkem 4 odst. 4.4. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem kromě 15 000 Kč zaplatit Poplatky 17 118 Kč v 65 týdenních (sedmidenních) splátkách po 495 Kč se splatností poslední splátky , datum, . Dle Tabulky umoření žalovaná zaplatila celkem 2 700 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, právní předchůdce žalobkyně s účinností ke dni , datum, postoupil pohledávku ze Smlouvy za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni. Oznámením o postoupení pohledávek obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne , datum, , které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne , datum, , byla žalovaná vyzvána k zaplacení „do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu“. Žalovaná dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslanou dle Podacího lístku k ní dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.5. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěry splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznické kartě toliko tvrzené tzv. „další čisté příjmy domácnosti“ v tvrzené výši 20 000 Kč, případné exekuce (např. v Centrální evidenci exekucí; zprávou Exekutorské komory vyžádanou ex post soudem byla přitom zjištěna existence celkem , hodnota, exekucí ke dni poskytnutí úvěru) vedené na žalovanou, v souvislosti s jejími výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalované, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), nebyly vyžádány listiny prokazující, o jaké tři osoby výživným závislé na žalované jde za účelem posouzení rozsahu této závislosti, (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Na předchozím závěru o nedostatečném zkoumání úvěruschopnosti žalované nemůže ničeho změnit ani neaktuální soudní rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, z roku 2020, které se navíc týkalo nároku z jiného právního titulu, než smlouvy o spotřebitelském úvěru jako v nyní projednávané věci, stejně tak, ani soudem ex post vyžádaná zpráva , právnická osoba, . o negativním výsledku případných dluhů žalované po splatnosti evidovaných v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací (BRKI a NRKI).6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v části 39 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), žalované poskytnutá plnění považují za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou v Zákaznické kartě toliko tvrzené skutečnosti, jak již bylo uvedeno v odstavci 4. tohoto odůvodnění, na které se pro zjednodušení odkazuje, jakož i na poučení a výzvu soudu u jednání v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.7. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy shora pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou Smlouvu, je nutno její dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Podle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 občanského zákoníku, pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí K