26 C 186/2020-206 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne 17.6.2020 ve znění následného rozšíření provedeného se souhlasem soudu se žalobce domáhá zaplacení náhrady škody z nemoci z povolání. Žalobce po žalované žádá, aby mu zaplatila bolestné a ztížení společenského uplatnění ve výši 510 978 Kč, náhradu za ztrátu na výdělku ve výši 52 979 Kč a náhradu nákladu za endoscopickou metodu operaci karpálního tunelu ve výši 20 000 Kč. Žalobce tvrdí, že trpí oboustranným syndromem karpálního tunelu a v období od ledna 2017 do června 2017 byly v případě jeho pracovní činnosti u žalované splněny podmínky pro vznik nemoci z povolání pro obě horní končetiny, a proto žádá odškodnění.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že nemoc z povolání nebyla u žalobce uznána. Žalobce nepředložil žalované žádný relevantní důkaz o tom, že trpí nemocí z povolání a žalovaná tak nemá, na základě čeho, by mohla přistoupit k vypořádání jeho nároku na náhradu nemajetkové a majetkové újmy. Nemoc z povolání mohou posoudit a uznat pouze zdravotnická zařízení, která mají povolení posuzovat nemoci z povolání. Žalovaná zdůrazňuje, že není příslušná k posouzení a uznání, zda byly u žalobce dány podmínky vzniku nemoci z povolání nebo ne.Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování3. Z lékařského posudku ze dne 15. února 2019, kterým se neuznává nemoc z povolání, soud zjistil, že na základě posouzení zdravotního stavu žalobce Fakultní nemocnice , adresa, , oddělení pracovního a preventivního lékařství, neuznává zjištěné onemocnění jako nemoc z povolání uvedenou v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění, v kapitole II položce 7 a 10.4. Z rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce lékařský posudek ze dne 15. února 2019 napadl opravným prostředkem, přičemž tímto rozhodnutím byl lékařský posudek zrušen a věc vrácena zpět k vydání nového lékařského posudku s odůvodněním, nechť jsou znovu posuzována hygienická kritéria nutná pro splnění nemoci z povolání.5. Z lékařského posudku ze dne 27. dubna 2020, kterým se neuznává nemoc z povolání, soud zjistil, že šetřením , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, se sídlem v , adresa, , č. j. , č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne 17. 4. 2020, bylo ověřeno, že při práci, kterou žalobce vykonával v rozšířeném rozhodném období od 1. července 2017 do 8. srpna 2018 (datum první verifikace posuzovaného onemocnění) u žalované nebyly pro obě horní končetiny splněny podmínky vzniku nemoci z povolání ve smyslu stanovené diagnózy, uvedené v kapitole II a položce 7 a 10 přílohy k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí povolání, ve znění pozdějších předpisů.6. Ze znaleckého posudku číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce v období od ledna 2017 do června 2017, kdy pracoval u žalované, byl vystaven nadlimitním vibracím a pracoval za podmínek, za který vzniká nemoc povolání, a to oboustranný syndrom karpálního tunelu. Žalobce v tomto období pracoval s ručním elektrickým nářadím – kotoučovou bruskou MAKITA GA 9020R, přičemž při práci s touto bruskou byly jeho horní končetiny vystaveny vibracím přesahující stanovený hygienický limit 128 dB.7. Ze znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, ze dne 5. srpna 2022 soud zjistil, že oboustranný syndrom karpálního tunelu, kterým žalobce trpí, nelze považovat za nemoc z povolání, neboť v době zjištěného onemocnění žalobce v riziku vibrací nepracoval déle než jeden rok. U jednání konaného dne 11. ledna 2024 při konfrontaci znalců znalkyně uvedla, že už v červnu 2018 byl u žalobce zjištěn syndrom karpálního tunelu.8. Z ústavního znaleckého posudku číslo , č. účtu, , který vypracoval znalecký ústav , podezřelý výraz, , jméno FO, dne 13. září 2023 soud zjistil, že oboustranný syndrom karpálního tunelu vysoce pravděpodobně vznikl v důsledku rizikové pracovní expozice u žalované. Jiné vysvětlení nemá žádnou oporu. I když v době zjištěného onemocnění žalobce v riziku vibrací nepracoval déle než jeden rok, přesto toto roční období podle znaleckého ústavu příčinná souvislost mezi expozici a rozvojem onemocnění dána, když tato roční lhůta nemá žádnou zákonnou oporu. Navíc období do jednoho roku od konce expozice je splněno EMG vyšetřením ze dne 15. 6. 2018, kdy je objektivizovaný patologický elektrofyziologický nález již přesvědčivý. V případě uznání syndromu karpálního tunelu jako nemoci z povolání pak znalecký ústav bodově hodnotí bolestné a ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. položka 2.7 takto: 1) postižení středového nervu u nemoci z povolání 50 až 100 bodů, 2) ztížení společenského uplatnění 700 bodů při postižení dominantní horní končetiny a 500 bodů při postižení nedominantní končetiny.9. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu , podezřelý výraz, , jméno FO, . , jméno FO, provedeného v rámci videokonference soud zjistil, že onemocnění syndromem karpálního tunelu vzniklo u žalobce mnohem dříve, než byla stanovena diagnóza. Syndrom karpálního tunelu je chronické onemocnění, které se rozvíjí postupně. Pokud by žalobce své potíže hlásil již dříve, tak by syndrom karpálního tunelu byl rovněž mnohem dříve zjištěn, nicméně znalec neví, jaké jsou možnosti diagnostiky ve vězení. Dále znalec uvedl, že endoskopická operace karpálního tunelu se provádí proto, aby byl uvolněn vazivový pruh pod zápěstím. Tato endoskopická operace není na rozdíl od klasické operace hrazena pojišťovnou, a proto za ni musel žalobce zaplatit 2x 10 000 Kč. Nicméně endoskopické operace jsou šetrnější k pacientovi a představují v současnosti trend.10. Z příjmového dokladu o zaplacení operace ze dne 21. srpna 2021 soud zjistil, že žalobce za endoskopickou operaci karpálního tunelu zaplatil celkem 20 000 Kč.Právní hodnocení skutkového stavu11. Podle ustanovení § 269 odst. 2 zákoníku práce zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.12. Podle ustanovení § 271c odst. 1 zákoníku práce náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.13. Podle ustanovení § 271c odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.14. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.15. Podle ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené pracovním úrazem jsou uvedeny v příloze číslo 3 k tomuto nařízení.16. Podle ustanovení § 271b odst. 2 zákoníku práce náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu. Ke snížení invalidního důchodu pro souběh s jiným důchodem podle právních předpisů o důchodovém pojištění, ani k výdělku zaměstnance, kterého dosáhl zvýšeným pracovním úsilím, se nepřihlíží.17. Škoda, která vzniká následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání spočívá též ve ztrátě na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, k níž dochází proto, že pracovní schopnost zaměstnance byla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání snížena (omezena) anebo částečně či zcela zanikla, přičemž účelem této náhrady za ztrátu na výdělku je poskytnout přiměřené odškodnění zaměstnanci, který není schopen pro své zdravotní postižení způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání dosahovat takového výdělku, kterého dosahoval před poškozením. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem zaměstnance před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení či ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pr