27 C 325/2024-17 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 10 766 Kč s příslušenstvím v podobě úroků z prodlení, jak jsou tyto specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému 7 000 Kč bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit včetně smluvního úroku ve výši 40 % ročně. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, pročež žalobkyně úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalobkyně tak požaduje krom úrokového příslušenství jistinu ve výši 7 000 Kč, smluvní úrok v kapitalizované výši 2 800 Kč a smluvní pokutu ve výši 966 Kč (tj. 0,1 % z dlužné jistiny za dobu od , datum, do , datum, ). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil.3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru opatřené datem , datum, , že žalobkyně se měla zavázat poskytnout žalovanému úvěr do úvěrového limitu ve výši 20 000 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnutou částku včetně dalších plateb. Žalovaný je v listině označen svým jménem a příjmením, rodným číslem a adresou trvalého bydliště. Listina není opatřena podpisem žalovaného či jiným prostředkem způsobilým podpis nahradit.6. Z Přípisu od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , že společnost eviduje účet č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného, když na shora uvedený účet byla dne , datum, přiznána platba ve výši 7 000 Kč pod VS , RČ, od žalobkyně. Stejnou skutečnost soud zjistil i z listiny označené jako potvrzení o provedené platbě.7. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě žalobou požadované částky nejpozději do 3 dnů. Dopis byl žalovanému odeslán na adresu uvedenou ve smlouvě o úvěru dne , datum, (zjištěno z podacího lístku).8. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.9. Na základě takto provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu:10. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi účastníky byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu; žalobkyně však poskytla žalovanému částku 7 000 Kč a žalovaný doposud neuhradil ničeho.11. Podle § 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).12. Po shora zjištěném skutkovém stavu dospěl soud na základě citovaných právních předpisů k následujícímu právnímu posouzení věci:13. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, avšak tato nebyla opatřena podpisem žalovaného či prostředkem způsobilým podpis nahradit, přičemž toliko z této listiny ani nebylo prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla mezi účastníky uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z. Soud byl proto připraven žalobkyni poučit dle § 118a odst. 3 o. s. ř. nechť doplní důkazy a tvrzení jak ke způsobu uzavření smlouvy, avšak žalobkyně se nedostavila k jednání před soudem, čímž se připravila o možnost být ze strany soudu poučena, neboť soud činí skutková zjištění zásadně až na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z § 122 odst. 1 o. s. ř.14. Ze sdělení společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, nicméně soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne , datum, žalovanému na jeho účet částku 7 000 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně tak učinila bez prokázaného právního důvodu, žalovaný se přijetím uvedené částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a proto je povinen žalobkyni toto obohacení vrátit. Jelikož žalovaný neuhradil žalobkyni dosud ničeho, soud žalobě vyhověl ohledně částky 7 000 Kč představující nevrácené peněžní prostředky. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne , datum, , která mu byla odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě a soud tak má podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, za to, že uvedená zásilka se dostala do dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, přičemž žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy, dostal se tak do prodlení dne , datum, , pročež soud co do úrokového příslušenství žalobě v takovém rozsahu vyhověl, jak je rovněž uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku; úroky přitom byly přiznány podle § 1970 o. z. a ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl (výrok II.).15. Pro úplnost soud dodává, že i v případě prokázání uzavření smlouvy o žalobkyní tvrzeném obsahu by byl výsledek řízení stejný, neboť žalobkyně zjevně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného ve smyslu rozhodných ustanovení zákona č. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tudíž smlouva by byla absolutně neplatná a namístě by rovněž bylo toliko vydání bezdůvodného obohacení.16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 10 766 Kč, přičemž úspěšná byla co do částky 7 000 Kč (výrok I. tohoto rozhodnutí) a neúspěšná byla co do částky 3 766 Kč (výrok II. tohoto rozhodnutí). Celkový úspěch žalobkyně tak představuje 65 % a neúspěch 35 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 30 % nákladů řízení, které žalobkyni vznikly. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy k plnění, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna za tyto úkony byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů dle ust. § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč) odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Z celkové náhrady nákladů řízení ve výši 2 252 Kč pak náleží žalobkyni 30 %, což představuje částka 675,60 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po , datum, , tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky.17. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.