27 C 466/2023-27 — Okresní soud v Ostravě

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 38 010 Kč s příslušenstvím vymezeným ve výroku I. tohoto rozsudku za jízdy žalovaného dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, [ulice] podnik [právnická osoba], bez platného jízdního dokladu, když žalovaný neuhradil jízdné v celkové výši 510 Kč (6 x 15 Kč a 21 x 20) a přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 6 x 1 000 Kč a 21 x 1 500 Kč. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, ve které ho vyzvala k neprodlenému uhrazení pohledávky, avšak žalovaný ničeho neuhradil. Protože byly splněny podmínky ust. § 115a zákona č. zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně svůj souhlas vyjádřila v žalobě a žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, rozhodoval soud bez jednání a z listinných důkazů předložených žalobkyní vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny označené jako Smluvní přepravní podmínky, že v případě jízdy bez platného dokladu je cestující povinen zaplatit přirážku k jízdnému. Z listin označených jako Dohoda s cestujícím, že žalovaný uskutečnil jízdy bez platného dokladu v linkách a časech, jak jsou tyto vymezeny v prvním odstavci tohoto rozsudku, přičemž v listinách je vždy uvedeno, že žalovaný se zavazuje zaplatit jízdné a přirážku nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Listiny jsou podepsány žalovaným a předchůdkyní žalobkyně. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Z listin označených jako Oznámení o postoupení pohledávek a Výzva k zaplacení dlužných částek včetně Podacího archu, že žalovanému bylo jednak oznámeno postoupení pohledávek výše specifikovaných a jednak byl vyzván k jejich zaplacení. Na základě takto zjištěných skutečností dospěl soud k následujícímu podstatnému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný cestoval prostředkem městské hromadné dopravy provozovaným právním předchůdcem žalobkyně, [ulice] podnik [právnická osoba], dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] dne [datum] linkou [číslo] vždy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný ve dnech, kdy cestoval bez platného jízdního dokladu, uznal své dluhy vůči žalobkyni ve výši 510 Kč (6 x 15 Kč a 21 x 20) za jízdné, a dále i za přirážku k jízdnému vyplývající z jeho jízdy bez platného jízdního dokladu ve výši 6 x 1 000 Kč a 21 x 1 500 Kč. Žalovaný se zavázal tyto pohledávky zaplatit do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Smlouvou o postoupení pohledávek byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, ten však ničeho neuhradil. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Nárok žalobkyně ohledně zaplacení žalované částky v souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) posoudil soud tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo, jednak ve dnech do [datum] k uzavření smlouvy o přepravě dle § 760 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) a jednak v ostatních dnech shora uvedených (tj. od [datum]) k uzavření smlouvy o přepravě dle § 2550 o. z. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit jízdné za jízdy dopravním prostředkem. Výše jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu se opírá o ustanovení § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, příp. § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ustanovení § 49 odst. 3 vyhlášky č. 175/2000 Sb. a smluvních přepravních podmínek předchůdkyně žalobkyně, v době uskutečnění jízd platném znění, podle kterých jízdou bez platného jízdního dokladu vznikla žalovanému povinnost zaplatit jízdné za každou jízdu dopravním prostředkem žalobkyně. Žalovaný tento nárok žalobkyně výslovně uznal co do důvodu i výše a zavázal se jej zaplatit ve lhůtě do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek přešla na žalobkyni v souladu s § 1879 o. z. předmětná pohledávka, a to i s příslušenstvím a žalobkyně je tedy ve věci aktivně legitimována. Výše úroku z prodlení je pak v souladu s ustanovením § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do [datum], resp. ve znění účinném v době prodlení žalovaného a ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. Žalovaný je tak povinen žalobkyni zaplatit částku uplatněnou žalobou u soudu, a to včetně příslušenství, o kterém bylo rozhodnuto dle ustanovení § 1968, § 1970 o. z. za současné aplikace ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., platného do [datum], ve znění účinném v době prodlení žalovaného, respektive s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř., neboť žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná soud jí tak přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 3 321 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), která byla stanovena podle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů podle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 1 521 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po [datum], tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Dlužnou částku včetně příslušenství, jakož i náklady řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k náhradě nákladů řízení soud žalovaného zavázal k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.