28 C 182/2024-28 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 2. 11. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 26 878 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen zákon). Žalobce zjistil, že automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen vozidlo) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný a žalovaný je registrována jako provozovatel tohoto vozidla, přičemž bylo zjištěno, že žalovaný neměl v době od 18. 7. 2019 do 26. 10. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen pojištění odpovědnosti). Takto vznikl žalobci ve smyslu § 4 odst. 1 zákona nárok na příspěvek, přičemž ve smyslu § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku určí součinem počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle § 4 odst. 4 zákona platí, že osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Žalobce v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, když splatnost příspěvku nastala ke dni 26. 1. 2020. Žalovaný na tuto výzvu ničehož nezaplatil. Dlužná částka 5 047 Kč žalovaným zaplacena nebyla, když se skládá ze základu příspěvku ve výši 4 747 Kč (zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno – 47 Kč x 101 dní) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dále žalovaný neměl uhrazeno pojistné za toto vozidlo za období od 5. 7. 2019 do 17. 7. 2019 a dlužná částka za toto období činí 611 Kč při sazbě 47 Kč a počtu dnů 13 Kč + 300 Kč příspěvek poplatek spojený s vymáháním. Splatnost příspěvku nastala dne 21. 8. 2020. Dále neměl pojištěno vozidlo RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 v období od 14. 1. 2020 do 7. 5. 2020 a dlužná částka za toto období činí 7 475 Kč při sazbě 65 Kč a počtu dnů 115 Kč + 300 Kč příspěvek poplatek spojený s vymáháním. Splatnost příspěvku nastala dne 22. 9. 2020. Rovněž neměl pojištěno toto vozidlo dále v období od v období od 20. 11. 2020 do 28. 2. 2021 -6 565 KČ (65 Kč x x101 dní) + 300 Kč vymáhací poplatek – splatnost nastala dne 2. 2. 2022 a od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021 – 5 980 Kč (65 Kč x 92 dní) + 300 Kč vymáhací poplatek. Na dlužnou částku žalovaný neuhradil ničeho, ani přes předžalobní výzvy. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto žalobce požadoval i úroky z prodlení ode dne následujícího po splatnosti příspěvků.2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 28. 12. 2023 zrušen, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Vzhledem k tomu, že nastaly podmínky ve smyslu § 115a o. s. ř., soud ve věci rozhodl, aniž nařizoval ve věci ústní jednání, když vycházel z žalobních tvrzení a žalobcem doložených listinných důkazů.5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o tomto skutkovém stavu: V řízení bylo prokázáno , že žalobce zasílal žalovanému výzvy k zaplacení příspěvku dne 12. 12. 2019 na částku 5 047 Kč za období od 18. 7. 2019 do 26. 10. 2019, dne 19. 2. 2020 na částku 5 067 Kč s výzvou k zaplacení do 5. 3. 2020, upomínku ze dne 4. 4. 2020 na částku 911 Kč za období od 5. 7. 2019 do 17. 7. 2019, dne 12. 6. 2020 na částku 5 217 Kč s výzvou k zaplacení do 22. 6. 2020, dále dne 9. 7. 2020 na částku 7 775 Kč za období od 14. 1. 2020 do 7. 5. 2020, dne 9. 9. 2020 na částku 911 s výzvou k zaplacení do 24. 9. 2020, dne 14. 10. 2020 na částku 7 810 Kč s výzvou k zaplacení do 29. 10. 2020, dne 23. 10. 2020 na částku 921 Kč s výzvou k zaplacení do 2. 11. 2020, dále dne 26. 11. 2020 na částku 7 895 Kč s výzvou k úhradě do 6. 12. 2020, dne 19. 11. 2021 na částku 6 565 Kč za období od 20. 11. 2020 do 28. 2. 2021, dne 3. 2. 2022 na částku 5 980 Kč za období od 1. 3. 2021 do 31. 5. 2021, dne 23. 2. 2022 na částku 6 895 Kč s výzvou k zaplacení do 10. 3. 2022 a dne 11. 5. 2022 na částku 6 305 Kč s výzvou k zaplacení do 26. 5. 2022. Kupní smlouvou ze dne 3. 7. 2019 bylo prokázáno nabytí vlastnictví vozidla , jméno FO, RZ , SPZ, žalovaným od , Anonymizováno, . Společnost , Anonymizováno, , pověřená žalobcem k vymáhání, vyzývala žalovaného k úhradě dne 22. 11. 2021, (3x), dne 8. 7. 2022 a dne 8. 8. 2022. Předžalobní výzvou zástupce žalobce ze dne 6. 10. 2022, 24. 1. 2022 (3x) a dne 2. 9. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě částek 6 550 Kč, 1 011 Kč, 5 937 Kč, 7 285 Kč a 8 620 Kč vždy do 15 dnů od odeslání výzvy. Zprávou MMO odboru dopravy bylo potvrzeno, že žalovaný byl provozovatelem uvedených vozidel. Žalovaný nezaplatil na dlužnou částku ničeho, kdy tato částka představuje jednak základ příspěvku, tj. zákonná denní sazba vynásobená počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (47 Kč x 101 dní – 4 747 Kč, 47 Kč x 13 dní – 611 Kč, 65 Kč x 115 dní – 7 475 Kč, 65 Kč x 101 dní – 6 565 Kč a 65 Kč x 92 dní – 5 980 Kč), a poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč (5x). Splatnost příspěvku nastala dne 26. 1. 2020, 18. 8. 2020, 22. 9. 2020, 2. 2. 2022 a dne 19. 4. 2022 Dlužné částky žalovaným nebyly žalobci uhrazeny, přestože byl vyzýván k zaplacení dlužné částky i předžalobními výzvami ve smyslu § 142a o. s. ř. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a již vůbec neprokázal, že by dlužnou částku uhradil.6. Po právní stránce soud posoudil věc ve smyslu § 1, § 4 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) a dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobou je důvodný. Žalovaný byl v rozhodném období v registru silničních vozidel zapsán jako vlastník a provozovatel v žalobě označeného vozidla a v souladu s ustanovením § 1 odst. 2 písm. a) zákona musí být pro takovéto vozidlo uzavřena smlouva o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (povinné ručení). Je-li vozidlo provozováno bez tohoto pojištění, stanoví zákon sankci v podobě příspěvku do garančního fondu, když jeho výše je v souladu s ustanovením § 4 odst. 3 zákona stanovena jako součin počtu dní, kdy bylo vozidlo nepojištěno, a příslušné denní sazby pro daný druh vozidla, která je uvedena dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb. V daném případě se jednalo o vozidlo se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, což je denní sazba 47 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (101 a 13) se jedná o částku 4 747 Kč a 611 Kč a se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, což je denní sazba 65 Kč, přičemž vynásobeno počtem dní (115, 101 a 92) se jedná o částku 7 475 Kč, 6 565 Kč a 5 980 Kč. V souladu s ustanovením § 4 odst. 4 zákona má žalobce nárok na náhradu nákladů spojených s uplatněním práva na příspěvek, což je částka 300 Kč (5x) dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Osobou povinnou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním celkového nároku ve výši 12 345 Kč je v souladu s vyvratitelnou právní domněnkou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 zákona žalovaný, neboť ten byl v době, kdy vozidlo nebylo pojištěno v registru vozidel, zapsán jako vlastník a provozovatel. Po marném uplynutí lhůty v trvání 60 dnů pro zaplacení příspěvků se staly uvedené částky splatné ve výše uvedených dnech. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobci nezaplatil, dostal se tak do prodlení se splněním svého peněžitého závazku vůči žalobci, dle splatnosti jednotlivých příspěvků, ve smyslu § 1968, 1970 zákona č. 89/2012 Sb. Obč. zák., když výše úroků z prodlení je pak odůvodněna ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení, jelikož byl v řízení zcela úspěšný. Proto soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení ve výši 2 528 Kč, které představují: 1 076 Kč za zaplacený soudní poplatek, 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen AT) a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. a) AT, a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce.8. Lhůta k zaplacení žalovaného částky, jejího příslušenství a nákladů řízení je pak odůvodněna ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.