30 C 136/2024-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 238 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že žalovaný uzavřel dne , datum, s žalobkyní smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které byly žalovanému zaslány na účet č. , č. účtu, dne , datum, . Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 7 475 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 23. 7. 2021, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas. Zápůjčka byla žalovanému prokazatelně poskytnuta, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platbě, ale přesto nebyla žalovaným do dnešního dne vrácena v celé výši. Ke dni podání návrhu na vydání EPR žalovaný na svůj dluh uhradil 812 Kč. Touto částkou byla ponížena smluvní pokuta. Žalobkyně poskytla zápůjčku prostřednictvím své webové stránky www.coolcredit.cz, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, nastavil si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté žalovaný vyplnil na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje, které jsou uvedeny v části B tohoto návrhu, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaný učinil návrh na uzavření konkrétní smlouvy o zápůjčce vůči žalobkyni. Žalovaný zaškrtl řádek s tímto textem: „Potvrzuji, že jsem se seznámil se zněním smlouvy o zápůjčce a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměl a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaný zároveň odsouhlasil znění obchodních podmínek žalobkyně. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřil totožnost klienta. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřil na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného (kdy žalovaný je dle § 84 odst. 2 ZSÚ povinen poskytnout žalobkyni úplné a pravdivé informace), resp. případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě tohoto prověření žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet a v návaznosti na toto prověření byla s žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (písemné výzvy odeslány dne 30. 7. 2021, 6. 8. 2021, 13. 8. 2021, 22. 8. 2021, 6. 9. 2021) Celková výše dluhu žalovaného, ke dni podání návrhu na vydání EPR, kterou žalobkyně požaduje činí 34 975 Kč. Jistina a poplatek ve výši 32 475 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.2. Žalovaný se ve věci písemně nevyjádřil.3. K jednání nařízenému ve věci se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a souhlasila s jednáním a rozhodnutím v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil a ani jinak se ve věci nevyjádřil. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze , právnická osoba, podmínek společnosti , právnická osoba, účinných od 21. 11. 2018 soud zjistil, že jsou opatřeny podpisem osob jednajících za žalobkyni, za žalovaného nejsou opatřeny podpisem, kdy u jména a příjmení žalovaného je uveden čas a kód.6. Z listiny nazvané Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a z listiny nazvané Dodatek ke smlouvě o úvěru č. , Anonymizováno, ze dne , datum, soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že do dvou dnů od účinnosti smlouvy poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč na bankovní účet žalovaného s tím, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky vrátí věřiteli spolu s poplatkem ve výši 7 475 Kč do 8. 7. 2021. Tato smlouva je opatřena podpisy osob jednajících za žalobkyni, za žalovaného není opatřena podpisem, kdy u jména a příjmení žalovaného je uveden čas a kód.7. Z částečného výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že je dne , datum, evidována odchozí platba ve výši 10 000 Kč a 15 000 Kč dne na účet žalovaného.8. Z upomínky soud zjistil, že jimi žalobkyně mínila vyzvat žalovaného k úhradě dlužné částky.9. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, z podacího lístku soud zjistil, že tato zásilka byla žalovanému odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě.10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobce sice předložil k důkazu listiny nadepsané jako , právnická osoba, podmínky společnosti , právnická osoba, a Smlouva o zápůjčce ze dne , datum, a z listiny nazvané dodatek ke smlouvě o úvěru č. O40140488 ze dne 8. 6. 202, nicméně tyto listiny nebyly opatřeny podpisem žalovaného ani žádným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit; z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě Internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud dále nevzal za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, kdy v tomto směru žalobce tvrdil skutková tvrzení, avšak neoznačil a nedoložil k důkazu ničeho. Nelze tak vzít za prokázáno, že by žalobce při uzavření smlouvy zkoumal s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet (ověřením jeho příjmové, výdajové stránky v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného). Soud byl připraven žalobce poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o. s. ř., nicméně žalobce se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavil. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.13. Žalobci tak náleží vrácení toho, co bez prokázaného právního důvodu poskytl žalovanému, tj. toho, o co se žalovaný bezdůvodně obohatil ve smyslu shora citovaných ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., podle § 2993 o. z. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 25 000 Kč převodem na jeho účet dne 8. 6. 2021, kdy žalovaný zaplatil před podáním žaloby částku 0 Kč (což žalobce nijak neprokazoval, nicméně ani žalovaný netvrdil ani neprokazoval žádné úhrady nad tuto částku, resp. neuplatnil žádnou věcnou procesní obranu). Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez prokázaného právního důvodu poskytl žalovanému, tj. soud shledává žalobu důvodnou pro částku ve výši 25 000 Kč. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v tomto rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí, když i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení je v souladu s § 1970 o. z., a to ve výši dle příslušného vl. nař. č. 351/2013 Sb.14. Vzhledem k tomu, že soud s ohledem na shora uvedené nemá prokázáno uzavření tvrzené (platné) smlouvy mezi žalobkyní a žalovaným, nelze ž