33 C 212/2024-48 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 000 Kč s příslušenstvím představující částku, jež byla dne , datum, právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , poskytnuta žalovanému bezhotovostním převodem na účet č. , č. účtu, . Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, avšak žalobkyně není schopna tuto smlouvu doložit, tudíž předmětnou částku po žalovaném požaduje z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Jelikož věc je možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, soud žalovaného vyzval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že jeho souhlas byl dán. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výzvu soudu nereagoval a žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl bez nařízení jednání.4. Soud provedl důkazy navržené a předložené žalobkyní a učinil níže uvedená zjištění.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že jako věřitel je zde označena společnost , právnická osoba, a jako klient je označen žalovaný. Předmět smlouvy mělo být poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 12 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, . V místě podpisu klient chybí podpis žalovaného.6. Z Potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, byla provedena platba na účet 000000-1022926757/6100, VS , var. symbol, , datum a čas , datum, 15:01, částka 12 000 Kč.7. Z Odpovědi na výzvu k součinnosti ze dne , datum, včetně příloh tomuto sdělení soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný, který byl v zájmovém období jediným disponentem, přičemž dne , datum, byla na tento účet připsána částka 12 000 Kč z účtu č. , č. účtu, .8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, seznam pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, .9. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni.10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně tímto sdělením oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Tato výzva byla zaslána žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě. Poštovním podacím lístkem ze dne , datum, bylo prokázáno, že výše uvedené listiny byly dne , datum, odeslány žalovanému.11. Po takto provedeném dokazování má soud za prokázána skutková tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě a učinil následující závěr o skutkovém stavu. Potvrzením o provedené platbě ze dne , datum, ve spojení se sdělením Raifeisenbank a. s. ze dne , datum, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , poskytla dne , datum, žalovanému částku 12 000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet žalovaného, (žalovaný je a v předmětném období byl jediným disponentem), přičemž ze strany žalovaného nebylo doposud ničeho uhrazeno. Žalobkyně sice předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru, kde jsou jako smluvní strany uvedeny právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný, jejímž předmětem je poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 12 000 Kč, avšak tato smlouva není podepsána žalovaným. Uzavření této smlouvy tak nebylo prokázáno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, seznam pohledávek bylo prokázáno, že předmětná pohledávka byla společností , právnická osoba, postoupena na společnost , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně přílohy č. , hodnota, žalobkyni bylo prokázáno postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného výzvou ze dne , datum, vyzvala k zaplacení dlužné částky do 3 dnů. Uvedené dopisy byly žalovanému odeslány dne , datum, doporučenou poštovní zásilkou. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužnou částku uhradil.12. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo zjištěno, že dne , datum, byla ze strany právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytnuta částka 12 000 Kč bez platného právního titulu. Předmětná pohledávka pak byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 o. z. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a žalovaný je povinen toto obohacení v celkovém rozsahu 12 000 Kč vydat. Žalovaný v řízení ani netvrdil, že by žalobkyni dlužnou částku uhradil. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení se řídí § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě výše uvedenými dopisy ze dne , datum, odeslanými téhož dne, a to ve lhůtě 3 dnů. Výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne , datum, , splatnost pohledávky tak nastala dne , datum, . Jelikož žalovaný ve lhůtě splatnosti celý dluh neuhradil, je ode dne následujícího po lhůtě splatnosti, tj. od , datum, , v prodlení s úhradou dlužné částky podle § 1968 o. z. Od uvedeného data tak žalobkyni vzniklo v souladu s § 1970 o. z. právo na úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na ust. § 153 odst. 2 o. s. ř. soud přiznal žalobkyně úroky z prodlení od data požadovaného v žalobě, tj. od , datum, . Z důvodů shora uvedených soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 12 000 K s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má v řízení plně úspěšný účastník právo na náhradu nákladů řízení vůči účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) á 300 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 3 x režijní paušál á 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT spolu s 21% DPH z odměny a náhrady hotových výdajů ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí celkem částku 2 252 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Pokud žalobkyně požadovala odměnu advokáta ve smyslu § 7 AT, soud se s tímto neztotožňuje, neboť v daném případě se jedná o typický příklad žalobního nároku opakovaně uplatňovaného na ustáleném vzoru touž žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech, což je soudu známo z úřední činnosti, když předmětem řízení je peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje částku 50 000 Kč a v němž byla přiznána žalobkyni náhrada nákladů řízení, tedy popsaná situace zcela koresponduje s § 14b AT.14. Dlužnou částku včetně příslušenství a nákladů řízení byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.